Brusel - Evropská komise zítra zahájí disciplinární řízení s Francií, Řeckem a Španělskem kvůli překročení limitu rozpočtových deficitů. Pravidla, jimiž se řídí země Evropské unie, nedovolují mít deficit vyšší než tři procenta hrubého domácího produktu. Rozpočty většiny evropských zemí letos skončí hluboko v červených číslech kvůli ekonomickému poklesu a impulzům na oživení ekonomiky. V unii je zároveň cítit tlak na rozvolnění pravidel obsažených v paktu stability a růstu, proti čemuž se staví mj. i české předsednictví.
Francie, po Německu druhá největší ekonomika eurozóny, měla loni deficit ve výši 3,2 procenta HDP. Komise přitom očekává, že Francie bude mít schodek nad třemi procenty i v tomto a příštím roce, a proto se rozhodla zahájit s Francií řízení kvůli příliš vysokému deficitu.
Podle komise je příliš vysoký deficit v případě Francie částečně výsledkem prudkého oslabení ekonomické aktivity a fiskálních opatření, která mají dopady krize mírnit. Paříž chce ekonomiku podpořit částkou až 26 miliard eur, což se rovná asi 1,3 procenta HDP Francie.
Komise předpokládá, že pokud Paříž nezmění fiskální politiku, pak rozpočtový deficit Francie letos vzroste na 5,4 procenta HDP a příští rok se bude pohybovat kolem pěti procent. „Rozdíl nad povolený limit nelze považovat za výjimečný,“ uvádí komise. Doporučení, kdy má být deficit zpět v povolených mezích, komise zatím nemá. To bude až součástí druhého kroku. Nejprve musí ministři financí EU říci, že rozpočtový deficit Francie je příliš vysoký.
Evropská komise:
„Příliš vysoký deficit ale také odráží nedostatečnou snahu o fiskální konsolidaci, když byly hospodářské podmínky příznivější, takže zde chybí dostatečná bezpečnostní marže.“
Zahájení disciplinárního řízení s uvedenými třemi zeměmi je prvním obdobným krokem, který bude přijat od prohloubení úvěrové krize loni v září. Po něm následoval prudký útlum ekonomické aktivity, který Evropu zatlačil do nejhorší recese od druhé světové války. Komise bude hodnotit i další země, Německo v letošním roce patrně limit ještě splní, ale na příští rok už komise očekává deficit kolem 4,2 procenta HDP.
Podle ekonoma ze společnosti Deloitte Luďka Niedermeyera není tak zásadní, jak vysoké budou „krizové“ deficity". Důležité podle něj především bude, jak rychle budou státy odbourávat deficity, až se postaví na nohy, aby nenastala podobná situace jako v ČR v uplynulých letech. Vlády i při 6procentním ekonomickém růstu hospodařily se schodky i nad 3 procenta HDP.
