Centrální banky v eurozóně v minulých deseti letech využily zvláštního mechanismu, který jim umožňuje tisknout peníze pro účely mimo měnovou politiku. Vyplývá to ze studie německého finančního experta Daniela Hoffmanna.
Existence zvláštního mechanismu s označením ANFA podle agentury Reuters doposud nebyla veřejně známá, na rozdíl od programu kvantitativního uvolňování měnové politiky, v jehož rámci hodlá Evropská centrální banka (ECB) nakoupit aktiva v celkovém objemu 1,5 bilionu eur.
Podle Markéry Šichtařové z Next Finance ECB neustále hledá mechanismy, jak zákaz oficiální emise peněz obcházet. „Jednou z metod je kupříkladu vytvoření umělé poptávky po nějakém cenném papíru, v minulosti typicky šlo o řecké či italské bondy. Tato umělá poptávka vyžene jejich ceny těchto bondů, tyto dluhopisy jsou pak nakoupeny do bilance centrální banky, a jelikož oficiálně mají hodnotu, mohou proti nim být emitovány peníze, které v tu chvíli vypadají jako 'kryté',“ uvedla Šichtařová. „Ve skutečnosti jsou však kryté bezcennými papíry, čili jsou technicky vzato natištěny,“ dodala.
Podle studie se hodnota aktiv držených centrálními bankami v eurozóně mimo běžnou měnovou politiku od roku 2005 zvětšila z 214 miliard na 623 miliard eur v loňském roce. Výrazný nárůst přitom nákupy těchto aktiv zaznamenaly v době dluhové krize, a to mimo jiné v případě centrálních bank v Řecku a Irsku, tedy v zemích, které musely požádat o mezinárodní finanční pomoc. Studie vyvolává spekulace o tom, že banky mohly během krize pomáhat financovat silně zadlužené vlády v eurozóně.
ECB: Nedochází k nekontrolovatelné tvorbě peněz
ECB v reakci na studii uvedla, že v rámci mechanismu ANFA nemůže docházet k žádné „nekontrolovatelné tvorbě peněz“, protože v něm jsou zahrnuty limity pro nákupy aktiv mimo měnovou politiku. Výši těchto limitů však zatím nezveřejnila.
„Mechanismus je do budoucna obrovským rizikem pro inflaci,“ upozornila Šichtařová. Jde tak prý o variaci na tisk peněz v předválečném Německu a následnou hyperinflaci. „Právě proto jsou tak nervózní právě Němci, kteří s tím mají neblahou zkušenost,“ uvedla. ECB může argumentovat, že není vidět inflace, ale skoro deflace. „Existuje velmi snadný protiargument, totiž že inflace tu již je, jen ji ECB nevidí, či si ji odmítá přiznat. Je to totiž inflace v cenách cenných papírů, inflace uvnitř finančního světa,“ dodala. Za pár let by se tato inflace mohla přenést do spotřebitelských cen nebo jako cenová bublina praskne.
Německá studie podle Reuters stupňuje kritiku, které ECB čelí v Německu. Řada tamních ekonomů označila letošní zahájení kvantitativního uvolňování měnové politiky za chybný krok, který přináší velká rizika pro finanční trhy a může oslabit reformní úsilí evropských zemí. Nutno zmínit, že předmluvu k Hoffmannově studii napsal prezident vlivného mnichovského ekonomického institutu Ifo Hans-Werner Sinn, který patří k největším německým kritikům ECB.
