Co je kvantitativní uvolňování a jak plán ECB bude fungovat?

Frankfurt/New York - Evropská centrální banka (ECB) se rozhodla zahájit takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, které spočívá v tisknutí nových peněz a nákupech vládních dluhopisů. Podívejte se na stručné vysvětlení plánovaných kroků ECB v odpovědích na pět otázek, které si položil list The Wall Street Journal.

O jak velký program jde?

Evropská centrální banka se rozhodla použít nástroj, který již využily centrální banky USA, Japonska a Británie. ECB bude nejméně do září 2016 nakupovat mix vládních a jiných dluhopisů v měsíčním objemu 60 miliard eur. K nákupům bude využívat čerstvě natisknuté peníze. Cílem tohoto kroku je zastavit pokles spotřebitelských cen, který začal loni v prosinci, a zvýšit inflaci na cílovou hodnotu těsně pod dvě procenta.

Co je to kvantitativní uvolňování měnové politiky?

Je to alternativní nástroj měnové stimulace, ke kterému centrální banky sahají v době, kdy úrokové sazby dosáhnou nuly. Motorem této politiky je snižování dlouhodobých úrokových sazeb, což následně podporuje investice, jejichž objem je teď v eurozóně velmi nízký. Je to zároveň signál spotřebitelům a podnikatelům, že centrální banka je rozhodnuta dosáhnout vytyčeného inflačního cíle. Zvýšení inflačních očekávání je další způsob, jak snížit reálné úrokové sazby.

Souhlasil s tím každý?

Pětadvacetičlenná Rada guvernérů ECB nenahlížela na novou politiku jednotně. Ačkoli podrobnosti hlasování nebudou zveřejněny, je pravděpodobné, že dvojice německých členů rady byla proti. Němečtí představitelé nevěří, že eurozóně hrozí deflace. Zároveň se obávají, že kvantitativní uvolňování měnové politiky je pro centrální banku způsob, jak financovat vládní deficity. Něco takového je v největších členských zemích tabu. Německo má také strach, že kvantitativní uvolňování sníží tlak na vlády, aby provedly bolestivé hospodářské reformy.

Jak bude nákup dluhopisů fungovat?

Každá z 19 centrálních bank eurozóny bude nakupovat dluhopisy vydané svými vládami, za tyto dluhopisy pak ponese riziko, pokud je vláda nebude schopna splatit. To by mělo zabránit situaci, že na daňové poplatníky jedné země dolehnou dluhové problémy země jiné. Podle kritiků tento postup ale zpochybňuje soudržnost eurozóny a podtrhuje hluboké rozdíly v oblasti jednotné měny.

Jak to ovlivní oživení ekonomiky?

Kvantitativní uvolňování může okamžitě pomoci s ekonomickým oživením eurozóny tím, že sníží hodnotu eura proti ostatním hlavním měnám, nebo alespoň zajistí, že znehodnocování měny, které začalo v květnu loňského roku, se nezvrátí. To by mohlo pomoci vývozcům a zvýšit produkci, rovněž by to mohlo pomoci zvýšit inflaci tím, že zdraží zboží a služby z dovozu, jejichž ceny se vyjadřují v eurech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 23 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...