Akcie v Británii i na západoevropských kontinentálních burzách v úterý prudce stouply a hlavní index londýnské burzy získal zpět asi polovinu ztrát předešlých dvou dní. Z 31letého minima se zotavuje i britská libra. Trhy se tak vzpamatovávají po dvou dnech prudkých propadů vyvolaných výprodeji rizikových aktiv po čtvrtečním rozhodnutí Britů odejít z Evropské unie. Zpevňovaly hlavně akcie bank a dalších finančních společností, které za poslední dva dny zažily nejhorší ztráty.
Britská libra v úterý zamířila vzhůru poté, co o den dříve sestoupila na nejnižší úroveň za 31 let v důsledku obav ohledně odchodu Británie z Evropské unie. Někteří investoři nyní podle analytiků vybírají zisky,které jim přinesly sázky na pokles libry a eura. Mnoho investorů se však stále domnívá, že libra ještě nedosáhla svého dna a bude opět oslabovat.
Kolem 17:00 SELČ vykazovala libra vůči dolaru nárůst o 1,1 procenta na 1,3371 USD. V pondělí se přitom propadla až na 1,3122 USD, tedy na nejnižší úroveň od poloviny roku 1985. Euro si dnes vůči dolaru připisuje zhruba 0,4 procenta na 1,1068 USD poté, co v pátek sestoupilo až na 1,0909 USD, nejníže za tři a půl měsíce.
Britové se pro odchod z EU vyslovili ve čtvrtečním referendu, jehož výsledky byly zveřejněny v pátek ráno. Britská libra navzdory úternímu oživení nadále ztrácí ve srovnání se čtvrtečním závěrem více než deset procent. „Vzhledem k rozsáhlým pohybům, které jsme viděli v několika posledních dnech, je rozumné předpokládat, že mohou nastávat období stability či vybírání zisků,“ uvedl analytik Eric Viloria ze společnosti Wells Fargo Securities.
Pozornost investorů se nyní soustředí na úterní summit EU, na kterém by měl britský premiér David Cameron nastínit, jaké budou po referendu další kroky Spojeného království.
Obchoduje se s větší kuráží
Na tom, že se v úterý již obchoduje s mnohem větší dávkou kuráže, se shodnou i další analytici. Britský akciový index FTSE 100 roste o 2,6 procenta po ztrátě o více než pět procent v předešlých dvou dnech. Index menších britských firem FTSE 250, který v pátek a pondělí spadl o 13,7 procenta, oživil v úterý o 3,6 procenta. A německý index DAX roste o více než o 2,5 procent, francouzský index CAC 40 přidává dokonce přes tři procenta. Západoevropský index FTSEurofirst 300 v závěru vzrostl o 2,3 procenta poté, co v předchozích dvou dnech ztratil kolem 11 procent.
K oživení britského i evropského trhu přispěly hlavně banky, pojišťovny a firmy zaměřené na cestování. Londýnský index bank, který za poslední dva dny klesl o více než 16 procent, v úterý posílil o 2,9 procenta. Akcie firem cestovního ruchu stouply o 1,6 procenta, zatímco v předchozích dvou dnech odepsaly zhruba 12 procent. Z jednotlivých bank vykázaly silný růst akcie britských Lloyds a Barclays, německé Deutsche Bank nebo italských UniCredit a Intesa Sanpaolo. O zhruba dvě procenta posílily také akcie automobilky Volkswagen, na něž měla příznivý vliv zpráva, že firma v USA uzavřela s vládními úřady dohodu o řešení skandálu kolem měření emisí.
Také kurz koruny v úterý částečně umazal své ztráty z předchozích dnů, kdy česká měna reagovala oslabením na rozhodnutí o brexitu. Během úterý koruna posílila o dvě desetiny procenta k úrovni 27,10 koruny za euro. Podobný byl vývoj i na ostatních středoevropských měnách, forintu a zlotém. „Mírně se totiž uklidnila situace na zahraničních trzích, kde se zastavil propad libry, akciových trhů a výnosů dluhopisů,“ konstatuje ekonom investičního bankovnictví Komerční banky Marek Dřímal.
Trh reaguje na zprávy, že centrální banky jsou připraveny dodat další finanční prostředky
Co nalilo investorům do žil dávku optimismu? „V investorském světě se začíná nahlas mluvit o dalším přílivu levných peněz. Trhům už dnes k lepší náladě pomohla zpráva, že britská centrální banka Bank of England dodá britským bankám 3,1 miliardy liber dodatečné likvidity. Banky samotné přitom požadovaly částku 6,3 miliardy liber. O budoucnost libry a britských bankovních akcií se tedy navzdory rozšířeným pochmurným předpovědím příliš nebojíme,“ říká ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.
Navíc Evropská centrální banka a další světové centrální banky minulý týden v pátek uvedly, že jsou připraveny poskytnout finančním trhům dodatečné finanční prostředky. A na to investoři slyší.
Podle šéfa Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho by však měly centrální banky lépe sladit své kroky, aby zabránily „destabilizujícím vedlejším následkům“ plynoucím z rozdílného tempa růstu v jednotlivých zemích a regionech. Podle Šichtařové však světová ekonomika bude vždy vícerychlostní, „ač by si uvnitř ECB přáli něco jiného“. Neplatí to v eurozóně, a už vůbec ne ve světovém měřítku.
„Nemůžete chtít po americké centrální bance, aby z čista jasna otočila kormidlo své měnové politiky. Fed má umělé vykupování dluhopisů (QE) již za sebou. Měl by Fed s QE znovu začít jen proto, že je ECB o krok zpátky? To znamená proto, že ECB touží navýšením QE konejšit investory vystrašené brexitem? To je utopie. ECB bude muset stačit, že kvůli nejistotě na trzích nebude Fed se zvyšováním svých úrokových sazeb spěchat. To bude samo o sobě důvodem, proč dolar v příštích měsících nebude posilovat razantně,“ vysvětluje Šichtařová.
Dolar si nepřipisuje zisky ani v úterý, naopak mírně slábne na hladinu 1,106 dolaru k euru. Přitom revize znovu vylepšila růst americké ekonomiky z úvodu roku. Předběžný údaj mluvil o růstu zámořské ekonomiky o 0,5 procenta, následný o 0,8 procenta a v úterý už američtí statistici hlásí růst o 1,1 procenta. K vylepšení výsledku přispěla dynamika investic a zahraničního obchodu. Stále to ale není takový růst, aby vedl Fed k větší odvaze při zvyšování úrokových sazeb. „Není proto důvod, aby byl dolar na konci roku silnější než dnes,“ dodává Šichtařová.
Intervence ČNB se nečekají
Nedá se tak podle českých ekonomů čekat ani to, že by Česká národní banka (ČNB) začala ve všech bodech kopírovat politiku Evropské centrální banky. „ČNB se intervencí hned tak nevzdá. Naopak výkupy dluhopisů by v českém případě postrádaly logiku,“ vysvětluje Šichtařová.
Díky uklidnění na trzích v úterý tak koruna dokázala stáhnout část ztrát a vrátila se pod hladinu 27,10 korun za euro. Čím rychleji bude v dalších dnech napětí na trzích klesat, tím rychleji se koruna vrátí do naprosté blízkosti 27korunové úrovně.
ČNB tak dle názoru ING Bank na svém čtvrtečním jednání svou politiku nezmění. Bude se jednat o poslední jednání ČNB v čele s Miroslavem Singerem, další rozhodování o měnové politice tak bude již přenecháno nové bankovní radě. „Brexit představuje riziko zpomalení zahraniční poptávky a nižšího inflačního výhledu, v tuto chvíli by však bylo předčasné, aby ČNB na tato rizika reagovala,“ míní hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Investoři se ale nicméně dívají do budoucna s obavami. Trh postrádá jasnější odpovědi na způsob odchodu Británie z EU a zejména má starost o zdraví bank v situaci, kdy by po brexitu mohly centrální banky světa dál snižovat úrokové sazby, některé ještě hlouběji do záporného pásma, řekli analytici agentuře Reuters.
