Evropská unie si vzala do hledáčku Irsko, zatím vyčkává

Brusel - V Bruselu se konalo jednání ministrů financí, na kterém Irsko souhlasilo, že bude spolupracovat při řešení hluboké krize svého bankovního sektoru. Řada zemí eurozóny chce uklidnit trhy a Irsku i přes jeho nechuť poslat rychlou pomoc. Ve čtvrtek proto mají do Dublinu přiletět komisaři Evropské unie a Mezinárodního fondu, aby zhodnotili situaci.

Irsko tvrdí, že peníze ze záchranného fondu eurozóny nepotřebuje, protože má zajištěné financování státního dluhu až do poloviny příštího roku. „Jejich hlavním problémem je restrukturalizace bankovního sektoru, nikoliv otázka likvidity veřejných prostředků, a potvrzuje to i prezident euroskupiny, že mají prostředky na financování státního dluhu do poloviny příštího roku,“ prohlásil šéf českých financí Miroslav Kalousek.

Názory na nutnost pomoci v Irsku jsou v rámci eurozóny rozdělené. Juncker spolu s malými zeměmi pomoc ostře odmítá. Proti jeho názoru však stojí velké státy, které pomoc pro Iry žádají. Irská vláda přitom zoufale křičí, že Irsko jako země nebankrotuje. V krizi jsou prý jen tamní banky. „Vytvářet dojem krize, které by teď irský stát čelil, není férové a odporuje to faktům,“ uvedl irský premiér Brian Cowen.

Nahrávám video
Reportáž Bohumila Vostala
Zdroj: ČT24

Evropa si ale vzala lekci z pádu Řecka. Nejen z toho důvodu z Irska nespouští oči, jak dokládá i nejnovější jednání ministrů financí v Bruselu. „Je tu jeden velký rozdíl oproti Řecku, protože teď už máme nástroje, jak jednat,“ vysvětluje ministr financí Belgie Didier Reynders.

Do Irska míří delegace MMF a evropští kontroloři

Do 24 hodin má do Dublinu dorazit delegace z Mezinárodního měnového fondu, Evropské centrální banky a Evropské komise. Cílem je připravit se, pokud by Irsko, kde se platí eurem, o mnohamiliardovou pomoc žádalo. Český ministr financí však před nátlakem na Dublin varuje: „Já se nedomnívám, že by se ČR měla podílet na záchraně zemí v eurozóně, nicméně k ničemu takovému zatím nedošlo.“ Velké státy Evropské unie by podle českého ministra financí ani neměly tlačit na Irsko, aby urychleně požádalo o finanční pomoc.

Britové naopak upozorňují, že irská nákaza může ohrozit ostatní. Sami mají v tamních bankách hodně investic. „Jsme připravení pomoct, je to v britských zájmech,“ dokládá britský ministr financí George Osborne.

Sophia Millington-Wardová, výzkumnice, University of Dublin

„Irům na nezávislosti hodně záleží, pořád nezapomněli, že byli britskou kolonií.“

Ne všichni Irové jsou nadšení tím, jak se nabídky na pomoc hrnou - aniž by o ně Irsko po vzoru Atén prosilo. Jiní Irové jsou ale pragmatičtí - připravují se na nejhorší, podobně jako stavební dělník v Dublinu Gerry Kitterick: „Kdyby už došla práce, zvažoval bych emigraci do Kanady nebo Austrálie.“

Eurozóna vyčkává, zda Dublin o pomoc zažádá. Dobře informované zdroje už tvrdí, že by mohla dosáhnout až 90 miliard eur. Není ale zatím jasné, zda ji dostanou jen banky, nebo také irská státní pokladna.

  • Miroslav Kalousek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2109/210826.jpg
  • Dublinské ulice autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/265/26413.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 14 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
včera v 08:00

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
3. 4. 2026

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
3. 4. 2026

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
3. 4. 2026

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
3. 4. 2026

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
3. 4. 2026

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...