Brusel - Evropská komise doporučí poskytnout Řecku překlenovací finanční půjčku prostřednictvím Evropského finančního stabilizačního mechanismu (EFSM), za nějž nesou odpovědnost všechny země osmadvacítky - tedy i Česká republika nebo Velká Británie, které neplatí eurem. Podle agentury Reuters to sdělili nejmenovaní činitelé Evropské unie. Šéfové státních kas obou zemí se proti takové možnosti na bruselském setkání sice tvrdě postavili, ale mohou být přehlasováni.
Evropská komise: Za půjčku Řecka se musí zaručit i Česko
GALERIE
videogallery_546450
Ministři financí zemí osmadvacítky se sešli poprvé od mimořádného summitu eurozóny, který řecký problém řešil. Na něm prezidenti a premiéři 19 zemí eurozóny po nočním jednání v pondělí ráno rozhodli, že zadlužená země může jednat o novém záchranném programu s Evropským stabilizačním mechanismem (ESM). Vyjednávání o v pořadí třetím záchranném programu ale budou moci odstartovat až poté, co řecký parlament přijme první balík reforem, které se týkají mimo jiné daní a penzijního systému. Do doby, než tato jednání skončí, má pomoci Řecko udržet finančně nad vodou krátkodobá půjčka. Na krytí závazků a otevření bank bude země na několik týdnů potřebovat zřejmě kolem dvanáct miliard eur (325 miliard korun).
Možné varianty řešení od pondělí probírají experti eurozóny. Mohlo by se jednat například o dvoustranné půjčky, nebo využití dosud zadržovaných zisků z řeckých dluhopisů, které jsou nyní u Evropské centrální banky.
Za půjčku Řecku se zaručí celá Unie
Jednou z možností je právě použití prostředků ze staršího evropského nástroje známého jako Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM). Za půjčky z něj ručí všechny země EU, Česka by se to týkalo v rozsahu 1,13 procenta. „Naše stanovisko je, že nechceme, aby byl tento mechanismus použit. A pokud ano, tak jen dočasně,“ uvedl už v pondělí Babiš. Upozornil ale také, že Česko může být přehlasováno. Rozhoduje se totiž kvalifikovanou většinou - tedy převahou nejméně 15 zemí zastupujících 65 procent unijního obyvatelstva.
„Řekl bych, že je v našem zájmu se na ESFM podílet, protože ve chvíli, kdy bychom se nepodíleli, a nepřišlo by se s alternativním mechanismem a Řecko by mohlo zkrachovat, tak netuším, jaké by to mohlo mít ekonomické důsledky. Cena našeho podílu není tak vysoká, abychom si nepořídili takovouto řekněme pojistku,“ uvedl ekonom Moody's Analytics Kamil Kovář.
Zleva španělský ministr Luis de Guindos, český ministr Andrej Babiš a finský ministr Alexander Stubb
„My jsme si mysleli, že EFSM už je mrtvý nástroj. Evropská rada se dohodla na tom, že po roce 2013 už by nemělo být používáno,“ řekl Sobotka českým médiím v Evropském parlamentu, kde se dnes shodou okolností účastní konference související s nynějším českým předsednictvím Visegrádské skupiny.
Ministr financí Andrej Babiš:
„Máme nějaký podíl asi 1,2 procenta. Naše stanovisko je, že nechceme, aby byl tento mechanismus použit. A pokud, tak jenom dočasně.“
Premiér Bohuslav Sobotka:
„Prostě nebudeme Řecku půjčovat finanční prostředky.“
Předseda ODS Petr Fiala:
„Česká republika by se do toho neměla vůbec zapojit, je to otázka států eurozóny.“
Českým politikům vadí hlavně možnost, že by pomoc z EFSM byla dlouhodobá - tak jako v případě Irska a Portugalska. Přijatelnější je pro ně naopak varianta, že Řecko z tohoto fondu dostane pouze překlenovací úvěr do doby, než eurozóna zajistí tříletý záchranný program. Unijní lídři ale varují, že cesta k finálnímu řešení bude ještě dlouhá.
- Krátkodobá půjčka z EFSM se jeví finančním odborníkům jako nejschůdnější, protože peníze jsou prakticky okamžitě dostupné. Objevila se ale už i kritika, že použití EFSM takovýmto způsobem by porušilo pravidla Unie, protože i tyto mají být součástí širší dohody o pomoci, a to „v kontextu“ společného programu s MMF, upozorňuje server Open Europe.
Stejný názor jako čeští politici zastává i další země, která není součástí eurozóny - Velká Británie. „Nápad, že britští daňoví poplatníci kvůli řecké dohodě budou riskovat, je naprosto vyloučený. Eurozóna si musí své dluhy platit sama,“ prohlásil tamní ministr financí George Osborne.
Ministři zemí mimo euro podle Babiše kritizovali také to, že se o nápadu dozvěděli až z médií. „Myslím, že všichni mají stejný názor,“ dodal Babiš s tím, že podobný názor mají všechny země, které eurem neplatí. Španělský ministr financí Luis de Guindos podle agentury AFP upřesnil, že výhrady mají Švédsko a Dánsko, ale také Německo, které je klíčovou součástí skupiny 19 zemí sdílejících euro.
GALERIE
Mimořádný summit k Řecku (uprostřed Alexis Tsipras) zdroj: ČTK/ABACA/AA
Schaüble navrhuje dlužní úpisy
Další možností překlenovacího financování jsou dlužní úpisy. Jejich vydávání navrhl na pondělním jednání euroskupiny o překlenovacím financování Řecka německý ministr financí Wolfgang Schäuble, jak o tom s odvoláním na nejmenované účastníky jednání informoval německý deník Handelsblatt. Dlužní úpisy by Atény nepoužily k placení dluhů, ale výhradně pro financování vnitřních potřeb, jako jsou například účty, platy či penze. Podle expertů by ale takový krok byl velice sporný, neboť by mohl být prvním krokem k zavedení souběžné měny. Předpokládá se, že skutečná hodnota úpisů proti té nominální by kvůli vysoké poptávce po euru byla značně nižší.
Řecké banky mezitím zůstávají zavřené - a to minimálně další dva dny. I Evropská centrální banka zatím nechala limit nouzového financování beze změny.
Ekonomové pohlížejí na řeckou dohodu skepticky
Podle průzkumu agentury Reuters mezi ekonomy nadále existuje zhruba třicetiprocentní pravděpodobnost, že zadlužené Řecko opustí eurozónu. Vyplývá to z průzkumu mezi téměř 60 ekonomy, který během 24 hodin od ohlášení dohody uskutečnila agentura Reuters.
Ekonomové jsou navíc podle průzkumu skeptičtí ohledně přínosů dohody, a to jak z hlediska celé Evropy, tak z hlediska samotného Řecka. Privatizační plány zahrnuté v dohodě považují za příliš optimistické a většina z nich se rovněž domnívá, že Řecko potřebuje nějakou formu zmírnění dluhové zátěže k zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a ekonomiky. „Vůbec to neřeší základní problém neudržitelnosti vysokého dluhu,“ řekl k pondělní dohodě hlavní evropský ekonom společnosti Capital Economics Jonathan Loynes. „Takže se domnívám, že se rychle ukáže, že Řecko stále potřebuje opustit eurozónu, aby prošlo výraznějším odpisem dluhů a zlepšilo svou konkurenceschopnost,“ dodal.
Loynes je jedním z devíti ekonomů v průzkumu, podle kterých pravděpodobnost odchodu Řecka z eurozóny stále přesahuje 50 procent. Celkově se podle průzkumu tato pravděpodobnost snížila na 30 procent z 55 procent před týdnem. Vrátila se tak na úroveň, na níž se nacházela v polovině června.