Tempo růstu české ekonomiky letos zrychlí na 4,3 procenta, zatímco v příštím roce ji čeká prudké zpomalení na 2,2 procenta. Takovou predikci českému hospodářství vystavila Evropská komise, která je v odhadech mírnější než české ministerstvo financí. Ekonomika celé Evropské unie letos podle komise vykáže růst o 1,9 procenta.
Zatímco Babišovo ministerstvo na konci října představilo prognózu, podle níž by HDP mělo stoupnout o 4,5 procenta v letošním roce a o 2,7 procenta v příštím roce, Evropská komise takový optimismus neprojevila. Letos předpovídá české ekonomice růst 4,3 procenta a 2,2 procenta pro rok 2016. V roce 2017 by měla ekonomika opět zesílit růst na 2,7 procenta.
Hlavní příčinou rozkolísaného vývoje bude průběh čerpání z evropských fondů. Příští rok totiž odezní vliv zrychleného přílivu peněz z EU, soukromá spotřeba ale zůstane na silné úrovni. Pozitivní příspěvek k růstu české ekonomiky zajistí v příštích letech i zahraniční obchod.
Podle analytika GE Money Bank Filipa Fyrbacha je rok 2015 do jisté míry neopakovatelný. „Zpomalení růstu na dvě nebo tři procenta je něco, na co si budeme moci myslet do budoucna,“ doplnil Fyrbach.
Ke dvouprocentní inflaci podle ČNB se máme dostat na konci roku 2017
Deficit veřejných financí má zůstat na loňské úrovni 1,9 procenta HDP. Podstatně se však zhorší strukturální deficit, který přihlíží k vývoji ekonomiky, předpovídá komise. Letos se zvýší na dvě procenta HDP z 0,8 procenta. V dalších dvou letech by ale měl tento schodek zase klesnout, a to na 1,4 procenta HDP.
Inflace by letos měla zůstat na 0,4 procenta a nízké ceny ropy by měly udržet růst spotřebitelských cen na nízké úrovni i v příštím roce. Inflace se nicméně díky růstu produkce a mezd napřesrok zvýší na jedno procento a v dalším roce na 1,6 procenta. Ke dvouprocentnímu cíli České národní banky by se měla meziroční inflace vrátit ke konci roku 2017, odhaduje komise.
Česko daleko přesahuje průměr Evropské unie
Ekonomika celé Evropské unie má pak letos vykázat růst o 1,9 procenta, přičemž v eurozóně bude růst nižší - 1,6 procenta. Odhad je tak v obou základních číslech o desetinu procenta optimističtější než předcházející prognóza z května.
V příštích letech má růst mírně zrychlovat a v EU se v roce 2016 dostat na dvě procenta, v eurozóně pak na 1,8 procenta. O rok později by měl hrubý domácí produkt celé osmadvacítky růst o 2,1 procenta, v zemích platících eurem o 1,9 procenta.
Vyšší veřejné výdaje kvůli uprchlíkům nárazově zvedají HDP
Podle eurokomisaře pro ekonomické otázky a daně Pierra Moscoviciho jsou ale velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a přetrvávají problémy s nedostatečnými investicemi či trvale vysokou mírou zadlužení.
Prognóza Evropské komise nabízí první zhodnocení hospodářského dopadu příchodu velkého počtu migrantů do EU. Uvádí, že krátkodobě znamenají vyšší veřejné výdaje růst hrubého domácího produktu, dlouhodobě je pozitivní dopad očekáván především ve vyšší nabídce pracovních sil.
Předpokladem je ale správná politika, která změny na pracovním trhu skutečně umožní. „Pro EU jako celek bude dopad malý, ale může být silnější v některých členských státech,“ uvedla komise.
Řecko míří do recese
Ve své makroekonomické prognóze Evropská komise také hovoří o Řecku, jehož ekonomika se letos po dlouhém období nejistoty opět sklouzne do recese. Tento rok se zmenší o 1,4 procenta. Pokles výkonu, tentokrát o 1,3 procenta, má trvat i v roce 2016. Růst HDP ale podle komise výrazně zrychlí v roce 2017 a dosáhne pozitivní hodnoty 2,7 procenta poté, co provedené strukturální reformy podpoří poptávku.
V první polovině letošního roku ještě řecká ekonomika o procento rostla, jelikož těžila z pozitivního vývoje v předcházejícím období a ze zvýšené spotřeby vyvolané obavou z případných budoucích ztrát. Následovala ale nejistota s nepodařeným závěrem minulého programu pomoci a složitá jednání o programu novém. Na ekonomickou aktivitu
mělo vliv zastavení investic a nemožnost získávat půjčky.
