Brusel - Evropská komise chce, aby záchranné půjčky, které dostávají finanční krizí zasažené banky od států Evropské unie, zohledňovaly riziko konkrétního případu. Riziková prémie by měla být zohledněna ve výši úroku. Jeho základ by měla tvořit základní úroková sazba centrální banky zvýšená právě o rizikovou prémii. Do budoucna přitom komise počítá ještě s dalším zpřísněním poskytování záchranných půjček.
Cílem opatření je podle komisařky pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesové rozlišení zdravých bank, které potřebují pomoc například proto, aby v současné nepříznivé situaci na finančních trzích mohly dále poskytovat úvěry podnikům a lidem, od problémových bank, jež nemají dostatek financí například kvůli špatnému obchodnímu modelu.
Do budoucna by se podmínky poskytnutí pomoci měly zpřísňovat
Komise chce dát pozor také na to, aby banky pomoc využívaly skutečně jen v nejnutnějších případech a po omezenou dobu. Cena, kterou za pomoc zaplatí, by se tak například mohla postupně zvyšovat. Pomoc pro rizikové banky vedle toho, že pro ně bude dražší, by sebou například měla nést i vliv státu na případné změny managementu finančních ústavů. Státy EU také budou komisi muset šest měsíců po poskytnutí pomoci informovat o aktuální situaci.
Opatření mají rozšířit pravidla pro státní pomoc bankám, která komise vypracovala začátkem října. Zatímco tehdy podle Kroesové šlo o samotnou záchranu finančního systému, nyní se důraz přenesl na to, aby banky působily na podporu ekonomiky. Státní pomoc proto již nepotřebují například kvůli tomu, že nemají dostatek likvidity, ale proto, aby mohly půjčovat podnikům. „Rychlá a efektivní intervence národních vlád stabilizovala finanční systém. Nyní musíme věnovat pozornost skutečné ekonomice,“ řekla komisařka.
Komise byla kvůli půjčkám pod tlakem
Na komisi v poslední době tlačila celá řada členských zemí unie, aby vyjasnila podmínky, za nichž mohou pomáhat svým problémovým bankám. Kritiku komise sklidila především za to, že pomoc často zamítá a že nepracuje dostatečně rychle. Evropská komise, která funguje i jako unijní antimonopolní úřad, totiž všechny záchranné kroky schvaluje.
Během uplynulých dvou měsíců se vlády členských států EU zaručily za úvěry v celkové výši 1,8 bilionu eur a přislíbily, že dalších 280 miliard eur poskytnou na rekapitalizaci finančních ústavů. Jen Evropská komise přitom za stejnou dobu schválila 20 záchranných opatření ve 12 členských státech unie.
