Evropská komise dala Googlu další pokutu. Za omezování konkurence žádá 1,5 miliardy eur

Americký internetový gigant Google dostal třetí pokutu od Evropské komise za zneužívání svého postavení na trhu. Firma má zaplatit 1,49 miliardy eur (zhruba 38,2 miliardy korun) kvůli omezování konkurentů na trhu s internetovou reklamou, oznámila Komise.

„Dnešní rozhodnutí je o tom, jak Google zneužíval dominantního postavení, aby zabránil internetovým stránkám používat jiné zprostředkovatele než platformu AdSense,“ uvedla komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Stanovená pokuta odpovídá 1,29 procentu obratu Googlu v loňském roce.

„Všichni se shodneme na tom, že zdravé a prosperující trhy jsou v zájmu nás všech. V reakci na obavy Komise jsme v našich produktech už provedli celou řadu změn a během několika následujících měsíců budeme přinášet další aktualizace, které v Evropě ještě více zviditelní naše konkurenty,“ uvedl Google v reakci dnešní rozhodnutí Evropské komise.

Google podle Komise upevňoval své dominantní postavení na trhu s reklamou ve vyhledávačích a chránil se před konkurencí, když pro stránky využívající jeho službu AdSense ve smlouvě stanovil omezení bránící konkurentům umísťovat na těchto stránkách jejich reklamy. To je podle antimonopolních pravidel EU nezákonné.

Toto chování trvalo více než deset let a odpíralo dalším společnostem možnost konkurence na základě zásluh a inovací, dodala Vestagerová. Inzerenti a majitelé stránek tak měli menší výběr a zřejmě i museli platit vyšší ceny, které se nakonec promítly do cen konečným spotřebitelům.

Středeční pokuta Evropské komise ve výši 1,49 miliardy eur (38,2 miliardy Kč) je čtvrtou nejvyšší pokutou, kterou EK udělila jednotlivé firmě i celkově. Vůbec nejvyšší pokutu, 4,34 miliardy eur (111 miliard korun), dostal loni v červenci rovněž Google za zneužívání dominantní pozice operačního systému Android. V roce 2017 dostal Google od Komise pokutu 2,42 miliardy eur (62 miliard korun) za zvýhodňování své služby pro porovnávání obchodních nabídek. 

  • (řazeno podle výše pokuty po případném snížení soudem)
  • 4,34 miliardy eur - červenec 2018 - americkému internetovému gigantu Google za zneužití dominantního tržního postavení svého mobilního operačního systému Android. Podle EK Google od roku 2011 omezoval výrobce zařízení, která Android využívala. Google oznámil, že se odvolá.
  • 2,93 miliardy eur - červenec 2016 - společnostem MAN, Volvo/Renault, Daimler, Iveco a DAF za kartelovou dohodu velkých výrobců nákladních automobilů. Pokuta se netýkala MAN, který věc oznámil.
  • 2,42 miliardy eur - červen 2017 - společnosti Google za zneužití dominantního postavení na trhu. Ve svém vyhledávači podle komise zvýhodňovala jiný vlastní produkt, a to službu pro porovnávání obchodních nabídek. Google se odvolal.
  • 1,49 miliardy eur - březen 2019 - společnosti Google kvůli omezování konkurentů na trhu s internetovou reklamou.
  • 1,41 miliardy eur - prosinec 2012 - sedmi mezinárodním skupinám firem, včetně Philips a LG Electronics, kvůli kartelu v oblasti katodových zářivek mezi lety 1996 a 2006.
  • 1,31 miliardy eur - prosinec 2013 (původně 1,71 miliardy eur) - britské Royal Bank of Scotland (RBS), americkým Citigroup a JPMorgan, německé Deutsche Bank, francouzské Société Générale a makléřské firmě RP Martin za manipulace s londýnskou úrokovou sazbou LIBOR a její obdobou pro eurozónu EURIBOR.
  • 1,18 miliardy eur - listopad 2008 - výrobcům autoskel (firmy Pilkington, Soliver, Asahi a Saint Gobain) za kartel v letech 1998 až 2003, kdy se mimo jiné domlouvaly na cenách.
  • 1,06 miliardy eur - květen 2009 - americkému výrobci počítačových čipů Intel za to, že poskytoval výrobcům počítačů slevy za to, že omezovali používání čipů konkurenčního výrobce Advanced Micro Devices; pokuta potvrzena v roce 2014.
  • 997 milionů eur - leden 2018 - americkému výrobci čipů Qualcomm za to, že platil svému klíčovému zákazníkovi, společnosti Apple, miliardy dolarů za to, aby nenakupoval u konkurence. 
  • 953,3 milionu eur - březen 2014 - pěti společnostem z EU a Japonska za účast na kartelu na trhu s automobilovými ložisky v letech 2004 až 2011.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Izrael udeřil na íránský petrochemický komplex Jižní Pars

Izraelské letectvo zaútočilo na íránský petrochemický komplex Jižní Pars v Asalúji. Podle agentury AP to uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle íránské agentury Tasním nebylo petrochemické zařízení zasaženo, ale je bez přívodu proudu. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na americkou výsadkovou loď USS Tripoli (LHA-7) a donutily ji k ústupu směrem do jižního Indického oceánu, uvedla agentura Reuters.
14:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nafta je v Česku nejdražší za čtyři roky, benzin za skoro 3,5 roku

Nafta je v tuzemsku nyní nejdražší za více než čtyři roky a benzin za skoro 3,5 roku. Za uplynulý týden nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil o čtrnáct haléřů na 41,63 koruny za litr a nafta o 34 haléřů na 48,39 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS. Ceny rostou kvůli zdražování ropy od doby, kdy Izrael a USA 28. února zaútočily na Írán, který v odvetě napadl okolní země.
před 6 hhodinami

Velikonoce ve sněmovně znovu otevřou debatu o zákazu prodeje během svátků

Do sněmovny se znovu vrátí diskuse o zrušení zákazu prodeje o vybraných státních svátcích. K návrhu ODS vláda zaujala neutrální stanovisko. Podporu má předloha třeba u zástupců koaličních Motoristů nebo Hospodářské komory. Naopak odbory jsou proti. Zákaz schválili poslanci v roce 2016. Pro zvedli ruku hlavně sociální demokraté, komunisté, lidovci i část bývalého hnutí Úsvit.
před 12 hhodinami

Víc peněz na zdravotnictví nebo obranu. Vláda chystá rozpočet na příští rok

Výrazně vyšší dotace do zdravotnictví, přijatelné ceny energií a paliv, rychlejší růst důchodů pro nejstarší penzisty a víc peněz na obranu. To jsou priority, které bude podle premiéra i ministryně financí obsahovat rozpočet na příští rok. Andrej Babiš (ANO) už před dvěma týdny České televizi řekl, že deficit by v roce 2027 mohl být i vyšší než letos. Aktuálně má vláda hospodařit se schodkem tři sta deset miliard korun. První návrh rozpočtu chce ministryně financí Alena Schillerová (ANO) členům vlády předložit v červnu.
před 13 hhodinami

Rostoucí cena pohonných hmot zvyšuje zájem o elektromobily

Ušetřit tisíce korun měsíčně za dojíždění do práce je jeden z argumentů, který teď zvedá poptávku po elektromobilech. Řidiči ale míří kvůli vysokým pořizovacím cenám hlavně do autobazarů, v některých nyní u elektrických aut zaznamenávají nárůst prodejů. Zájem o elektromobilitu roste, ačkoli její rozvoj stát nijak zásadně nepodporuje.
před 23 hhodinami

České zásoby plynu se ztenčují, jeho nedostatek prý ale nehrozí

Zásoby plynu v Česku se dál ztenčují. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jsou nádrže naplněné asi ze čtrnácti procent, loni touto dobou tam bylo 25 procent suroviny. Na rozdílu se podepsalo předchozí chladnější počasí a teď už také cena. Plyn je kvůli válce na Blízkém východě výrazně dražší. Obchodníci proto s plněním rezervoárů na další sezonu vyčkávají, přitom v dubnu s tím už obvykle začínají.
před 23 hhodinami

VideoJaro je ideální dobou pro revizi solárních panelů. Doporučuje se jednou za dva roky

Příchod jara je ideální dobou pro revize solárních panelů. Technici říkají, že zkontrolovat fotovoltaiku je potřeba hlavně kvůli bezpečnosti, ale také proto, aby fungovala na plný výkon. Rozdíl je přitom mezi servisem a revizí. „Servis děláme kvůli funkčnosti technologie, aby nám co nejlépe fungovala. Elektrorevizi děláme kvůli bezpečnosti a výstupem toho je revizní zpráva. Za nás by se měla provádět jednou za dva roky,“ říká vedoucí technické kontroly a standardizace z ČEZ Prodej Michal Kubín. Kolik za kontrolu lidé zaplatí, se liší – většinou je to mezi pěti až deseti tisíci korunami.
včera v 14:10

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
4. 4. 2026
Načítání...