Evropská komise dala Googlu další pokutu. Za omezování konkurence žádá 1,5 miliardy eur

Americký internetový gigant Google dostal třetí pokutu od Evropské komise za zneužívání svého postavení na trhu. Firma má zaplatit 1,49 miliardy eur (zhruba 38,2 miliardy korun) kvůli omezování konkurentů na trhu s internetovou reklamou, oznámila Komise.

„Dnešní rozhodnutí je o tom, jak Google zneužíval dominantního postavení, aby zabránil internetovým stránkám používat jiné zprostředkovatele než platformu AdSense,“ uvedla komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Stanovená pokuta odpovídá 1,29 procentu obratu Googlu v loňském roce.

„Všichni se shodneme na tom, že zdravé a prosperující trhy jsou v zájmu nás všech. V reakci na obavy Komise jsme v našich produktech už provedli celou řadu změn a během několika následujících měsíců budeme přinášet další aktualizace, které v Evropě ještě více zviditelní naše konkurenty,“ uvedl Google v reakci dnešní rozhodnutí Evropské komise.

Google podle Komise upevňoval své dominantní postavení na trhu s reklamou ve vyhledávačích a chránil se před konkurencí, když pro stránky využívající jeho službu AdSense ve smlouvě stanovil omezení bránící konkurentům umísťovat na těchto stránkách jejich reklamy. To je podle antimonopolních pravidel EU nezákonné.

Toto chování trvalo více než deset let a odpíralo dalším společnostem možnost konkurence na základě zásluh a inovací, dodala Vestagerová. Inzerenti a majitelé stránek tak měli menší výběr a zřejmě i museli platit vyšší ceny, které se nakonec promítly do cen konečným spotřebitelům.

Středeční pokuta Evropské komise ve výši 1,49 miliardy eur (38,2 miliardy Kč) je čtvrtou nejvyšší pokutou, kterou EK udělila jednotlivé firmě i celkově. Vůbec nejvyšší pokutu, 4,34 miliardy eur (111 miliard korun), dostal loni v červenci rovněž Google za zneužívání dominantní pozice operačního systému Android. V roce 2017 dostal Google od Komise pokutu 2,42 miliardy eur (62 miliard korun) za zvýhodňování své služby pro porovnávání obchodních nabídek. 

  • (řazeno podle výše pokuty po případném snížení soudem)
  • 4,34 miliardy eur - červenec 2018 - americkému internetovému gigantu Google za zneužití dominantního tržního postavení svého mobilního operačního systému Android. Podle EK Google od roku 2011 omezoval výrobce zařízení, která Android využívala. Google oznámil, že se odvolá.
  • 2,93 miliardy eur - červenec 2016 - společnostem MAN, Volvo/Renault, Daimler, Iveco a DAF za kartelovou dohodu velkých výrobců nákladních automobilů. Pokuta se netýkala MAN, který věc oznámil.
  • 2,42 miliardy eur - červen 2017 - společnosti Google za zneužití dominantního postavení na trhu. Ve svém vyhledávači podle komise zvýhodňovala jiný vlastní produkt, a to službu pro porovnávání obchodních nabídek. Google se odvolal.
  • 1,49 miliardy eur - březen 2019 - společnosti Google kvůli omezování konkurentů na trhu s internetovou reklamou.
  • 1,41 miliardy eur - prosinec 2012 - sedmi mezinárodním skupinám firem, včetně Philips a LG Electronics, kvůli kartelu v oblasti katodových zářivek mezi lety 1996 a 2006.
  • 1,31 miliardy eur - prosinec 2013 (původně 1,71 miliardy eur) - britské Royal Bank of Scotland (RBS), americkým Citigroup a JPMorgan, německé Deutsche Bank, francouzské Société Générale a makléřské firmě RP Martin za manipulace s londýnskou úrokovou sazbou LIBOR a její obdobou pro eurozónu EURIBOR.
  • 1,18 miliardy eur - listopad 2008 - výrobcům autoskel (firmy Pilkington, Soliver, Asahi a Saint Gobain) za kartel v letech 1998 až 2003, kdy se mimo jiné domlouvaly na cenách.
  • 1,06 miliardy eur - květen 2009 - americkému výrobci počítačových čipů Intel za to, že poskytoval výrobcům počítačů slevy za to, že omezovali používání čipů konkurenčního výrobce Advanced Micro Devices; pokuta potvrzena v roce 2014.
  • 997 milionů eur - leden 2018 - americkému výrobci čipů Qualcomm za to, že platil svému klíčovému zákazníkovi, společnosti Apple, miliardy dolarů za to, aby nenakupoval u konkurence. 
  • 953,3 milionu eur - březen 2014 - pěti společnostem z EU a Japonska za účast na kartelu na trhu s automobilovými ložisky v letech 2004 až 2011.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Meziroční inflace zvolnila na 2,1 procenta, odhadl ČSÚ

Meziroční inflace je nejnižší od letošního dubna, v listopadu zpomalila na 2,1 procenta z říjnových 2,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně spotřebitelské ceny v listopadu klesly o 0,3 procenta. Konečnou hodnotu listopadové inflace zveřejní ČSÚ 10. prosince, v předchozích měsících její hodnotu pokaždé potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Během pár týdnů se vyrovnaný rozpočet nedá sestavit, říká Ševčík

Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miroslav Ševčík (za SPD) mluvil ve středečním Interview ČT24 zejména o rozpočtu na rok letošní a příští. Prozradil, kterým resortům by peníze přidal, kterým naopak sebral. Opakovaně kritizoval končící vládu. Zároveň ale připustil, že vyrovnaný rozpočet se „během pár týdnů“ sestavit nedá. Také sdělil, kdy chce prý šéf hnutí ANO Andrej Babiš oznámit, jak hodlá vyřešit svůj střet zájmů. Rozhovor vedl Daniel Takáč.
včera v 12:06

Průměrná mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta

Průměrná mzda v Česku stoupla ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 48 295 korun. Ve srovnání se stejným loňským kvartálem tak přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3194 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,5 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta, informoval na webu Český statistický úřad.
včera v 10:40

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...