Evropská komise dala Googlu další pokutu. Za omezování konkurence žádá 1,5 miliardy eur

Americký internetový gigant Google dostal třetí pokutu od Evropské komise za zneužívání svého postavení na trhu. Firma má zaplatit 1,49 miliardy eur (zhruba 38,2 miliardy korun) kvůli omezování konkurentů na trhu s internetovou reklamou, oznámila Komise.

„Dnešní rozhodnutí je o tom, jak Google zneužíval dominantního postavení, aby zabránil internetovým stránkám používat jiné zprostředkovatele než platformu AdSense,“ uvedla komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Stanovená pokuta odpovídá 1,29 procentu obratu Googlu v loňském roce.

„Všichni se shodneme na tom, že zdravé a prosperující trhy jsou v zájmu nás všech. V reakci na obavy Komise jsme v našich produktech už provedli celou řadu změn a během několika následujících měsíců budeme přinášet další aktualizace, které v Evropě ještě více zviditelní naše konkurenty,“ uvedl Google v reakci dnešní rozhodnutí Evropské komise.

Google podle Komise upevňoval své dominantní postavení na trhu s reklamou ve vyhledávačích a chránil se před konkurencí, když pro stránky využívající jeho službu AdSense ve smlouvě stanovil omezení bránící konkurentům umísťovat na těchto stránkách jejich reklamy. To je podle antimonopolních pravidel EU nezákonné.

Toto chování trvalo více než deset let a odpíralo dalším společnostem možnost konkurence na základě zásluh a inovací, dodala Vestagerová. Inzerenti a majitelé stránek tak měli menší výběr a zřejmě i museli platit vyšší ceny, které se nakonec promítly do cen konečným spotřebitelům.

Středeční pokuta Evropské komise ve výši 1,49 miliardy eur (38,2 miliardy Kč) je čtvrtou nejvyšší pokutou, kterou EK udělila jednotlivé firmě i celkově. Vůbec nejvyšší pokutu, 4,34 miliardy eur (111 miliard korun), dostal loni v červenci rovněž Google za zneužívání dominantní pozice operačního systému Android. V roce 2017 dostal Google od Komise pokutu 2,42 miliardy eur (62 miliard korun) za zvýhodňování své služby pro porovnávání obchodních nabídek. 

  • (řazeno podle výše pokuty po případném snížení soudem)
  • 4,34 miliardy eur - červenec 2018 - americkému internetovému gigantu Google za zneužití dominantního tržního postavení svého mobilního operačního systému Android. Podle EK Google od roku 2011 omezoval výrobce zařízení, která Android využívala. Google oznámil, že se odvolá.
  • 2,93 miliardy eur - červenec 2016 - společnostem MAN, Volvo/Renault, Daimler, Iveco a DAF za kartelovou dohodu velkých výrobců nákladních automobilů. Pokuta se netýkala MAN, který věc oznámil.
  • 2,42 miliardy eur - červen 2017 - společnosti Google za zneužití dominantního postavení na trhu. Ve svém vyhledávači podle komise zvýhodňovala jiný vlastní produkt, a to službu pro porovnávání obchodních nabídek. Google se odvolal.
  • 1,49 miliardy eur - březen 2019 - společnosti Google kvůli omezování konkurentů na trhu s internetovou reklamou.
  • 1,41 miliardy eur - prosinec 2012 - sedmi mezinárodním skupinám firem, včetně Philips a LG Electronics, kvůli kartelu v oblasti katodových zářivek mezi lety 1996 a 2006.
  • 1,31 miliardy eur - prosinec 2013 (původně 1,71 miliardy eur) - britské Royal Bank of Scotland (RBS), americkým Citigroup a JPMorgan, německé Deutsche Bank, francouzské Société Générale a makléřské firmě RP Martin za manipulace s londýnskou úrokovou sazbou LIBOR a její obdobou pro eurozónu EURIBOR.
  • 1,18 miliardy eur - listopad 2008 - výrobcům autoskel (firmy Pilkington, Soliver, Asahi a Saint Gobain) za kartel v letech 1998 až 2003, kdy se mimo jiné domlouvaly na cenách.
  • 1,06 miliardy eur - květen 2009 - americkému výrobci počítačových čipů Intel za to, že poskytoval výrobcům počítačů slevy za to, že omezovali používání čipů konkurenčního výrobce Advanced Micro Devices; pokuta potvrzena v roce 2014.
  • 997 milionů eur - leden 2018 - americkému výrobci čipů Qualcomm za to, že platil svému klíčovému zákazníkovi, společnosti Apple, miliardy dolarů za to, aby nenakupoval u konkurence. 
  • 953,3 milionu eur - březen 2014 - pěti společnostem z EU a Japonska za účast na kartelu na trhu s automobilovými ložisky v letech 2004 až 2011.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý vrátily k růstu, na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek suroviny z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent krátce po 8:00 SEČ vykazovala růst o téměř čtyři procenta a nacházela se v blízkosti 104 dolarů (přes 2200 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala přes čtyři procenta a pohybovala se poblíž 97,50 dolaru (asi 2075 korun) za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
09:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel bude jednat s Babišem o rozpočtu i o aktuální bezpečnostní situaci

Prezident Petr Pavel bude v úterý odpoledne jednat na Pražském hradě s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Debatovat mají o návrhu státního rozpočtu na letošní rok či o aktuální bezpečnostní situaci ve světě i v tuzemsku. Zabývat se podle odboru komunikace prezidentské kanceláře budou i připraveností na řešení krizových a mimořádných událostí nebo harmonogramem nadcházejících zahraničních cest. Podle Hradu jde o pravidelné a plánované setkání.
04:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHrnčíř hovoří v otázce ropy o diverzifikaci zdrojů. Munzar obhajuje nižší daň

USA tlačí na spojence v NATO, aby Washingtonu pomohly s ochranou tankerů s ropou a plynem na cestě Hormuzským průlivem. Cena ropy se od čtvrtka pohybuje kolem hranice sta dolarů za jeden barel. Koalice ANO, SPD a Motoristů prozatím marže na čerpacích stanicích sleduje, člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) to označil za „psychologický krok“. Zmínil diverzifikaci zdrojů, byť využití suroviny z ropovodu Družba dle něj teď na stole není. O tom naopak hovořil poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Opoziční ODS navrhuje dočasné snížení daně na naftu a benzin o 1,70 koruny na litr, jak uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). Do diskuze se zapojil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Terčem se může stát každý. Jak se bránit pokusům o bankovní podvod?

Policie letos ke 12. březnu evidovala již 340 případů, kdy podvodníci vydávající se v telefonátech za bankéře či policisty připravili své oběti o peníze. Podle dat České bankovní asociace (ČBA) vloni počet kybernetických útoků na klienty bank stoupl meziročně o čtyři procenta na 91 tisíc. „Útoky se týkají opravdu všech,“ zdůraznil předseda pracovní skupiny pro kyberbezpečnost ČBA Tomáš Stegura, podle něhož se takzvaní e-šmejdi snaží zneužít nátlaku a strachu.
před 5 hhodinami

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Pavel podle Schillerové nehodlá brzdit podepsání státního rozpočtu

Prezident Petr Pavel nehodlá brzdit podepsání státního rozpočtu na letošní rok, řekla po jednání s ním ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Očekává, že přesný termín podpisu rozpočtu bude zveřejněn po úterním jednání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Prezident už dříve avizoval, že rozpočet vetovat nebude. Na schůzce se Schillerovou ale kritizoval výši obranných výdajů.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Babiš chce pozastavení systému emisních povolenek

Česko chce na Evropské radě podpořit italský návrh pozastavit uplatňování systému emisních povolenek (EU ETS 1) týkající se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy, řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Chce navrhnout i cenový strop. Kabinet na své schůzi podpořil mimo jiné návrh cizineckého zákona, který má zcela nahradit dosavadní normu. Podle resortu vnitra pravidla nijak nerozvolňuje, zavést má ale digitalizaci řízení. Ministři schválili i novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Vláda rovněž rozhodla, že HHC začne brzy patřit mezi zakázané látky, jeho držení bude trestné.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Nafta od útoku na Írán zdražila o více než devět korun, benzin o více než čtyři

Nafta v Česku od konce února, kdy Izrael a USA zaútočily na Írán, zdražila v průměru o 9,02 koruny na 42,12 koruny za litr. Průměrná cena dieselu byla na podobné úrovni naposledy v listopadu 2022, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Nejprodávanější benzin Natural 95 se nyní u tuzemských čerpacích stanic prodává za průměrných 38 korun za litr, což je o 4,39 koruny více než na konci února. Stejně drahý byl benzin naposledy v srpnu 2024, uvádí CCS.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...