Evoluce britské libry. Darwina definitivně vystřídala Austenová

Po více než sedmnácti letech skončil Charles Darwin jako tvář britské desetilibrovky. Místo něj už bude v peněženkách pouze bankovka s tváří Jane Austenové, která se začala používat loni. Nejde o ojedinělou změnu. Jen od začátku devadesátých let mají nejpoužívanější bankovky už třetí podobu.

Od prvního března je možné platit již jen novou, plastovou desetilibrovkou, na které je zobrazena spisovatelka Jane Austenová. Je to první britská bankovka, na níž jsou hmatové značky pro nevidomé a slabozraké.

Nejde však o první plastovou bankovku v Británii. V oběhu je již plastová pětilibrová s Winstonem Churchillem. V roce 2020 pak má vstoupit do oběhu plastová bankovka v hodnotě 20 liber, bude na ní malíř William Turner.

Pětilibrová bankovka s Churchillem
Zdroj: Stefan Wermuth/Reuters

Plastová verze podle centrální banky vydrží dvaapůlkrát déle než papírová. Její životnost banka odhaduje na pět let, zatímco papírová vydrží přibližně dva roky. Plastové bankovky přežijí i vyprání v pračce.

Výměny tváří na britských platidlech pak nejsou neobvyklé. Churchillova tvář na pětilibrovce nahradila teprve nedávno podobiznu reformátorky vězeňství Elizabeth Fryové. Turner pak podle plánu nahradí ekonoma Adama Smithe.

Návrh bankovky s Turnerem
Zdroj: Reuters/POOL New

Bankovky by se neobešly bez královny

Bankovky všech hodnot na své přední straně zobrazují současnou britskou královnu Alžbětu II. Její tvář nosí už od šedesátých let minulého století. Portréty historických osobností spjatých s britskou historií se pak na tamních bankovkách začaly objevovat v sedmdesátých letech.

Vývoj podobizny královny Alžběty II. na britských bankovkách – odshora jednolibrová bankovka z roku 1960, pětilibrová z roku 1963, dvacetilibrová z roku 1970, pětilibrová z roku 1971 a pětilibrová z roku 1990.
Zdroj: Tim Ireland/ČTK/PA

Prvním byl v roce 1970 básník a dramatik William Shakespeare, který se dostal na dvacetilibrovku. Pět liber získalo o rok později podobiznu 1. vévody z Wellingtonu Arthura Wellesleyho. Průkopnice moderního ošetřovatelství Florence Nightingalová se v roce 1975 dostala na desetilibrovku.

Bankovka nejnižší hodnoty – jedné libry – pak hostila matematika, fyzika a astronoma Isaaca Newtona od roku 1978. Newton zároveň jako první z této řady skončil. Důvodem ale bylo i to, že se jednolibrová bankovka přestala používat.

Bankovkou s nejvyšší hodnotou, která se běžně používá, je padesátilibrovka. Poprvé na ní získal v roce 1981 místo architekt Christopher Wren, který se zasloužil o rekonstrukci Londýna po požáru roku 1666. V současnosti je jedinou bankovkou, jejíž zadní strana hostí hned dvě osoby - vynálezce parního stroje Matthewa Boultona a Jamese Watta.

Bankovky pak ve Velké Británii vydává i Skotsko a Severní Irsko s vlastním designem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 20 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026
Načítání...