Evoluce britské libry. Darwina definitivně vystřídala Austenová

Po více než sedmnácti letech skončil Charles Darwin jako tvář britské desetilibrovky. Místo něj už bude v peněženkách pouze bankovka s tváří Jane Austenové, která se začala používat loni. Nejde o ojedinělou změnu. Jen od začátku devadesátých let mají nejpoužívanější bankovky už třetí podobu.

Od prvního března je možné platit již jen novou, plastovou desetilibrovkou, na které je zobrazena spisovatelka Jane Austenová. Je to první britská bankovka, na níž jsou hmatové značky pro nevidomé a slabozraké.

Nejde však o první plastovou bankovku v Británii. V oběhu je již plastová pětilibrová s Winstonem Churchillem. V roce 2020 pak má vstoupit do oběhu plastová bankovka v hodnotě 20 liber, bude na ní malíř William Turner.

Pětilibrová bankovka s Churchillem
Zdroj: Stefan Wermuth/Reuters

Plastová verze podle centrální banky vydrží dvaapůlkrát déle než papírová. Její životnost banka odhaduje na pět let, zatímco papírová vydrží přibližně dva roky. Plastové bankovky přežijí i vyprání v pračce.

Výměny tváří na britských platidlech pak nejsou neobvyklé. Churchillova tvář na pětilibrovce nahradila teprve nedávno podobiznu reformátorky vězeňství Elizabeth Fryové. Turner pak podle plánu nahradí ekonoma Adama Smithe.

Návrh bankovky s Turnerem
Zdroj: Reuters/POOL New

Bankovky by se neobešly bez královny

Bankovky všech hodnot na své přední straně zobrazují současnou britskou královnu Alžbětu II. Její tvář nosí už od šedesátých let minulého století. Portréty historických osobností spjatých s britskou historií se pak na tamních bankovkách začaly objevovat v sedmdesátých letech.

Vývoj podobizny královny Alžběty II. na britských bankovkách – odshora jednolibrová bankovka z roku 1960, pětilibrová z roku 1963, dvacetilibrová z roku 1970, pětilibrová z roku 1971 a pětilibrová z roku 1990.
Zdroj: Tim Ireland/ČTK/PA

Prvním byl v roce 1970 básník a dramatik William Shakespeare, který se dostal na dvacetilibrovku. Pět liber získalo o rok později podobiznu 1. vévody z Wellingtonu Arthura Wellesleyho. Průkopnice moderního ošetřovatelství Florence Nightingalová se v roce 1975 dostala na desetilibrovku.

Bankovka nejnižší hodnoty – jedné libry – pak hostila matematika, fyzika a astronoma Isaaca Newtona od roku 1978. Newton zároveň jako první z této řady skončil. Důvodem ale bylo i to, že se jednolibrová bankovka přestala používat.

Bankovkou s nejvyšší hodnotou, která se běžně používá, je padesátilibrovka. Poprvé na ní získal v roce 1981 místo architekt Christopher Wren, který se zasloužil o rekonstrukci Londýna po požáru roku 1666. V současnosti je jedinou bankovkou, jejíž zadní strana hostí hned dvě osoby - vynálezce parního stroje Matthewa Boultona a Jamese Watta.

Bankovky pak ve Velké Británii vydává i Skotsko a Severní Irsko s vlastním designem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Domácí banky by zhoršení ekonomických podmínek zvládly, ukazují testy ČNB

Domácí banky jsou ve velmi dobré kondici a dokázaly by odolat i citelnému zhoršení ekonomických podmínek. Potvrdily to výsledky dohledových zátěžových testů České národní banky (ČNB), která o tom v úterý informovala v tiskové zprávě. Tuzemský bankovní sektor podle zátěžových testů disponuje robustním kapitálovým polštářem.
před 11 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 18 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánovčera v 15:36

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
včera v 12:24

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:22

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
včera v 07:00

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
včera v 06:00

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.