Evoluce britské libry. Darwina definitivně vystřídala Austenová

Po více než sedmnácti letech skončil Charles Darwin jako tvář britské desetilibrovky. Místo něj už bude v peněženkách pouze bankovka s tváří Jane Austenové, která se začala používat loni. Nejde o ojedinělou změnu. Jen od začátku devadesátých let mají nejpoužívanější bankovky už třetí podobu.

Od prvního března je možné platit již jen novou, plastovou desetilibrovkou, na které je zobrazena spisovatelka Jane Austenová. Je to první britská bankovka, na níž jsou hmatové značky pro nevidomé a slabozraké.

Nejde však o první plastovou bankovku v Británii. V oběhu je již plastová pětilibrová s Winstonem Churchillem. V roce 2020 pak má vstoupit do oběhu plastová bankovka v hodnotě 20 liber, bude na ní malíř William Turner.

Pětilibrová bankovka s Churchillem
Zdroj: Stefan Wermuth/Reuters

Plastová verze podle centrální banky vydrží dvaapůlkrát déle než papírová. Její životnost banka odhaduje na pět let, zatímco papírová vydrží přibližně dva roky. Plastové bankovky přežijí i vyprání v pračce.

Výměny tváří na britských platidlech pak nejsou neobvyklé. Churchillova tvář na pětilibrovce nahradila teprve nedávno podobiznu reformátorky vězeňství Elizabeth Fryové. Turner pak podle plánu nahradí ekonoma Adama Smithe.

Návrh bankovky s Turnerem
Zdroj: Reuters/POOL New

Bankovky by se neobešly bez královny

Bankovky všech hodnot na své přední straně zobrazují současnou britskou královnu Alžbětu II. Její tvář nosí už od šedesátých let minulého století. Portréty historických osobností spjatých s britskou historií se pak na tamních bankovkách začaly objevovat v sedmdesátých letech.

Vývoj podobizny královny Alžběty II. na britských bankovkách – odshora jednolibrová bankovka z roku 1960, pětilibrová z roku 1963, dvacetilibrová z roku 1970, pětilibrová z roku 1971 a pětilibrová z roku 1990.
Zdroj: Tim Ireland/ČTK/PA

Prvním byl v roce 1970 básník a dramatik William Shakespeare, který se dostal na dvacetilibrovku. Pět liber získalo o rok později podobiznu 1. vévody z Wellingtonu Arthura Wellesleyho. Průkopnice moderního ošetřovatelství Florence Nightingalová se v roce 1975 dostala na desetilibrovku.

Bankovka nejnižší hodnoty – jedné libry – pak hostila matematika, fyzika a astronoma Isaaca Newtona od roku 1978. Newton zároveň jako první z této řady skončil. Důvodem ale bylo i to, že se jednolibrová bankovka přestala používat.

Bankovkou s nejvyšší hodnotou, která se běžně používá, je padesátilibrovka. Poprvé na ní získal v roce 1981 místo architekt Christopher Wren, který se zasloužil o rekonstrukci Londýna po požáru roku 1666. V současnosti je jedinou bankovkou, jejíž zadní strana hostí hned dvě osoby - vynálezce parního stroje Matthewa Boultona a Jamese Watta.

Bankovky pak ve Velké Británii vydává i Skotsko a Severní Irsko s vlastním designem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá. Na úvod svého vystoupení ve sněmovně Schillerová zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý".
06:00Aktualizovánopřed 35 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 15 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...