Brusel - Eurozóna začala zvažovat vytvoření vlastního měnového fondu, který by mohl státům v nouzi poskytovat půjčky a jeho pravomoci by byly srovnatelné s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), sídlícím ve Washingtonu. O unijním plánu informoval internetový server EUobserver. Finanční pomoc v rámci zemí platících eurem je v současnosti zakázána.
Komise by se podle eurokomisaře pro průmysl Antonia Tajaniho měla případným vznikem fondu zabývat již na svém úterním zasedání ve Štrasburku: „Toto téma je na agendě a je možné, že o něm budeme debatovat během zítřejšího zasedání Evropské komise ve Štrasburku.“
Olli Rehn, eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti
„Evropská komise je připravena vznik takového evropského nástroje, který by pomohl členům eurozóny, navrhnout.“
K plánům na vznik fondu se jako první z politiků vyjádřil německý ministr financí Wolfgang Schäuble, což podporuje dohady, že nový plán je společným výplodem německé a francouzské diplomacie.
„Neplánujeme vznik instituce, jež by měla soupeřit s Mezinárodním měnovým fondem, ale pro vnitřní stabilitu eurozóny potřebujeme instituci, která má zkušenosti a pravomoci MMF,“ uvedl Schäuble pro německý nedělník Welt am Sonntag. Jeho vláda přitom během víkendu odmítla Řecku, které tíží dluhy ve výši 300 miliard eur (zhruba 7,8 bilionu korun), poskytnout finanční pomoc. Řecko podle guvernéra tamní centrální banky navíc nebude zahraniční pomoc potřebovat, i když v případě nutnosti by se obrátilo na eurozónu, a nikoliv na Mezinárodní měnový fond.
Ovšem podle důvěryhodných zdrojů z Evropské komise je velmi nepravděpodobné, že by nový fond mohl Aténám pomoci. Kvůli legislativním procedurám v EU bude jeho vznik trvat delší dobu a není vyloučeno, že se proti jeho vytvoření mohou postavit některé členské státy.
O založení „EMF“ mluvili evropští finančníci už v únoru
Už v polovině února se v týdeníku Economist objevila první myšlenka na vznik evropské obdoby MMF. Zde ji nastínili Daniel Gros z mozkového trustu CEPS a Thomas Mayer z Deutsche Bank. Podle nich by ovšem měla být pravidla fondu sestavena tak, aby omezovala morální riziko, že by země eurozóny po jeho sestavení nenutilo prakticky nic hospodařit v souladu s evropskými pravidly.
Fond by tak „sponzorovaly“ například jen státy, které taková pravidla porušují. V EU je v současnosti stanovena hranice celkového dluhu na 60 procent hrubého domácího produktu a státy eurozóny by ročně platily například jedno procento z objemu nad tuto hranici, kterou v současnosti porušuje celá řada evropských zemí. Stejný mechanismus by platil i v případě ročního rozpočtového schodku, u kterého je limit stanoven na tři procenta HDP a porušuje jej mimo jiné i Česko.
V případě, že by fond s podobnými pravidly fungoval v posledních deseti letech, podařilo by se mu podle Grose a Mayera shromáždit zhruba 120 miliard eur (zhruba 3,1 bilionu korun). Taková částka by nejspíš na pokrytí případných výdajů spojených se záchranou Řecka byla dostatečná.
