Eurozóna by měla mít větší fond na případnou záchranu svých členů

Berlín/Brusel - Eurozóna by měla mít větší fond na případnou záchranu členských států v krizi a Evropská centrální banka by měla zvýšit nákup obligací, aby nedovolila dluhové krizi ohrožovat hospodářské oživování regionu. Doporučuje to zpráva Mezinárodního měnového fondu, kterou získala agentura Reuters. „Oživování by mělo přetrvat, ale tento scénář by mohla snadno vykolejit obnovená turbulence na finančním trhu,“ uvádí zpráva. Na pondělním jednání s prezidentem Evropské centrální banky Jean-Claudem Trichetem ji předloží ministrům financí eurozóny šéf fondu Dominique Strauss-Kahn.

Eurozóna se nesmí rozpadnout, uvedl německý ministr financí Wolfgang Schäuble. A jakékoli rozdělení eurozóny, například na severní a jižní část, je podle něj také nepřípustné. Dodal přitom, že by to bylo extrémně nákladné. Hlasy, které se v poslední době objevily proti euru, je ale podle Schäubla třeba brát vážně.

Rozpad eurozóny rozhodně není ani v zájmu České republiky, uvedl premiér Petr Nečas. Česká vláda podle něj nebude stanovovat termín pro přijetí evropské měny, protože bude v příštích letech pro Česko výhodnější nechat si jako měnu korunu. „Přistupovat v současné chvíli k euru by byla ekonomická i politická hloupost,“ uvedl český premiér.

Nahrávám video
Krizový fond eurozóny
Zdroj: ČT24

Podle fondu jsou 85 miliard eur na záchranu Irska z minulého týdne a plány na vytvoření stálého záchranného mechanismu pro řešení krizí vítané, ale
nedostatečné. Zpráva se zmiňuje i o potřebě posílit zdroje pro záchrannou síť a zajistit, aby bylo její využití flexibilnější, například i jako podpora bankovnímu systému.

Eurozóna má od května v krizovém fondu 750 miliard eur na pomoc vládám, aby se mohly odříznout od finančních trhů, ovšem výměnou za reformy a rozpočtové úspory. Aby se náklady na půjčky pro země jako Španělsko či Portugalsko nevyšplhaly příliš vysoko, začala ECB skupovat jejich obligace na sekundárním trhu. Tyto nákupy ale zatím byly slabší, například v porovnání s podobnými kroky ve Spojených státech.

Výzvy, aby Německo vystoupilo z eurozóny, se v Německu objevily mezi akademiky a na internetových diskusních fórech. Poslední průzkumy veřejného mínění přitom ukazují, že by se podle nadpoloviční většiny lidí vedlo zemi lépe, kdyby euro nepřijala a ponechala si marku. Schäuble namítl, že euro chrání Němce před výkyvy globalizace lépe, než by to svedla národní měna. Povyk kolem eura z poslední doby podle ministra testuje jeho odolnost, napsala agentura Reuters.

Euro
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 52 mminutami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 1 hhodinou

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 18 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026
Načítání...