Štrasburk - Evropský parlament (EP) schválil přísnější pravidla pro fungování ratingových agentur. Ty budou zveřejňovat hodnocení úvěrové spolehlivosti států nově jen v určených termínech. Své závěry budou navíc muset vysvětlit. Někteří politici totiž přičítali právě ratingovým agenturám podíl na vzniku finanční krize. Produkt agentur označil už dříve prezident Václav Klaus za „povrchní a analyticky neobhajitelný“.
Europoslanci si od nových pravidel slibují, že zvýší transparentnost a sníží spoléhání investorů na ratingové známky.
Řada politiků si myslí, že se tyto agentury podílely na vzniku finanční krize. Hodnocení úvěrové spolehlivosti států mimo jiné ovlivňuje to, jak bude pro zemi nákladné půjčit si peníze.
Ovlivňují ale i náladu na trzích. Když třeba jedna z nejvýznamnějších ratingových agentur Standard & Poor's loni v lednu snížila hodnocení devíti zemí eurozóny, začaly trhy dokonce spekulovat o rozpadu eurozóny.
Podle europoslance ČSSD Pavla Poce ratingová agentura vytváří podmínky pro spekulaci, což je prý „pirátství“. „Navržená pravidla nejsou útokem na svobodu trhu, ale bojem za její záchranu,“ uvedl.
Europoslanec Ivo Strejček (ODS) ale míní, že pokus o regulaci ratingové agentury je v současnosti "totéž jako střílet posly špatných zpráv, aniž bychom se zabývali obsahem a příčinami oněch zpráv".
S&P omylem snížila rating Francii
Evropou zněla kritika ratingových agentur i v listopadu 2011 kvůli S&P, která omylem snížila rating Francii. Podle agentury šlo o technické nedopatření a snížení ratingu dementovala. „Je to vážný incident,“ řekl následně eurokomisař pro vnitřní trh Michel Barnier.
Klaus ještě ten měsíc ratingové agentury kritizoval. Prohlásil přitom, že nepovažuje hlas ratingových agentur za „hlas boží“. Jejich výstupy podle svých slov nikdy nečetl a jejich produkt považuje za „slabý, povrchní a analyticky neobhajitelný“.
K pravděpodobně zlomovému verdiktu došlo v Austrálii, když tamní soud rozhodl, že mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's oklamala investory, když jako minimálně rizikové hodnotila finanční produkty, které před propuknutím hospodářské krize v roce 2008 ztratily skoro všechnu hodnotu. S&P uvedla, že se proti němu chce odvolat.
Požadavek jasného vysvětlení i hrozba odškodného
Členské státy EU, europoslanci a Evropská komise se na přísnějších pravidlech pro zveřejňování ratingů v EU dohodli už loni. Chtějí, aby ratingové společnosti vydávaly nevyžádaná hodnocení úvěrové spolehlivosti států v předem stanovených termínech a aby vysvětlily, jak ke svým závěrům došly.
Norma obsahuje i opatření proti střetu zájmů a omezuje například podíly agentur v hodnocených subjektech. Pokud agentury pravidla poruší, budou po nich státy nebo banky za určitých podmínek moci požadovat odškodné.
Hlasování v EP byl posledním krokem k tomu, aby nařízení mohlo vstoupit v platnost, což by se mohlo stát na jaře.
Kromě něj europoslanci v nezávazném usnesení vyzvali Evropskou komisi, aby prozkoumala všechny možnosti pro sdílení dluhu, a to včetně možnosti zavedení evropských dluhopisů. Někteří evropští lídři je považují za nejlepší reakci na dluhovou krizi. Jiní, včetně Německa, ale míní, že společný dluh by měl smysl v situaci, kdy bude existovat plná fiskální unie.
