Brusel - Bič na zkrocení dluhů z pera bruselských úředníků je na světě. Evropská komise zveřejnila návrh na zpřísnění sankcí za porušení rozpočtových pravidel EU pro země eurozóny. Státy, které překročí roční rozpočtový deficit ve výši tří procent hrubého domácího produktu, mají podle představ Bruselu zaplatit až 0,2 procenta HDP. Pokud by Česko platilo evropskou jednotnou měnou, znamenalo by to v jeho případě pokutu vyšší než sedm miliard korun. Sankce mají nově platit i pro země, jejichž celkové zadlužení přesahuje 60 procent HDP a nijak nepracují na jeho snížení. Toto kritérium přitom existuje již řadu let, ale na jeho dodržování unie nikdy příliš nedbala, protože jej překračuje značná část členských států.
EU chce svým členům znepříjemnit rozpočtovou neukázněnost
Hříšníkům se peníze mohou vrátit, když se budou snažit
Pokuty pro země eurozóny mají být automatické a zastavit je může jen nesouhlas kvalifikované většiny ministrů financí. Případní rozpočtoví hříšníci ale budou mít poměrně velkou šanci na vrácení peněz, pokud se budou snažit nadměrné rozpočtové schodky a celkové zadlužení napravit.
5 minut
Telefonát Evy Hrnčířové
Mechanismus sankcí bude rozdělený do tří fází
1. fáze: Stát neplní svá rozpočtová předsevzetí. Do Bruselu bude proto muset složit vklad ve výši 0,2 procenta HDP. Z tohoto vkladu bude však Brusel státu účtovat úroky.
2. fáze: EU je nucena proti zemi přijmout některá nápravná opatření. Úroky vkladu se proto rozdělí mezi členské státy.
3. fáze: Provinilci se nepodaří napravit vlastní hospodaření. Peníze tak propadnou unii.
Europoslanec Richard Falbr (ČSSD) s uvalováním sankcí souhlasí. Tvrdí, že „bez sankcí jsou pravidla k ničemu“. Dodává, že jsou vlády odpovědné za to, že schodky vznikly, proto by je unie měla za tuto nezodpovědnost trestat. Vracení peněz za nápravu se mu příliš nezamlouvá. Podle něho si vláda byla už předem vědoma toho, co dělá, tak by měla nést následky. „Tlak, pod nímž jsme se ocitli během krize, jasně ukázal, že více než kdykoliv jindy platí známá pravda, že nic není zadarmo. Ani schodkové hospodaření není zadarmo,“ uvedl šéf Evropské komise José Barroso.
Evropská komise bude nově sledovat i nerovnováhy v eurozóně a bude nutit členské státy k jejich nápravě. Při neúspěchu na státy čeká pokuta ve výši 0,1 procenta HDP. Jde především o státy, které rychle ztrácí konkurenceschopnost. Z návrhu komise ale vyplývá, že Brusel by nejspíš chtěl postihovat i země, které například vykazují obrovské přebytky zahraničního obchodu, tedy například Německo. Takový návrh má ovšem velmi malé šance na úspěch.
Členské státy se podobným sankcím brání zuby nehty
Předchozí dva pokusy o to mít nějaký systém, který bude tlačit země do toho, aby se ve fiskální oblasti chovaly zodpovědně, selhaly. „Prvním pokusem byl původní Pakt stability a růstu, který doplatil na to, že ho začaly porušovat Francie a Německo. Posléze vznikl takzvaný 'inteligentnější pakt' podle tehdejšího předsedy Evropské komise, který ale také nezafungoval,“ prohlásil ekonom Luděk Niedermayer.
Otázkou zůstává, zda s novým návrhem budou souhlasit členské státy EU. Rozpory se objevují již nyní, Francie například žádá, aby rozhodnutí o uvalení pokut mohl zvrátit jen souhlas prosté většiny ministrů financí. Sankce se Česka týkat nebudou, Slovensko by ale za své hříchy zaplatilo. Náš soused by v případě nezodpovědné rozpočtové politiky zaplatil zhruba 126 milionů eur, tedy asi 3,15 miliardy korun.
Provinilců má unie víc než dost
ekonom Luděk Niedermayer
„Deska si zaslouží pokutu všechny země - za to, jak hospodařily v těch dobrých dobách.“
Provinilců počítá Brusel k dnešnímu dni celou řadu. Největší dluhy má Itálie. Hned za ní Řecko a Belgie. Stranou nezůstávají ani velké ekonomiky jako Německo a Francie. Ta posledně jmenovaná by podle BBC za svoje minusové hospodaření zaplatila pokutu v přepočtu skoro 10 miliard korun.
Sankce by se ale již brzy mohly týkat i České republiky. Pro země mimo eurozónu by totiž měla komise sankce navrhnout až časem. Dá se ale předpokládat, že budou o něco mírnější a zaměří se především na příliv evropských dotací, což dnes částečně potvrdil i eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky Olli Rehn. „Pokud budeme muset přistoupit k uvalení sankcí, tak země eurozóny budou platit rovnou ze své pokladny. Režim pro celou EU by pak fungoval tak, že přiměřeně omezíme příliv dotací,“ uvedl.
GALERIE
Eurozóna bude trestat svoje členy