EU chce po Řecku písemné záruky reforem, dostane je?

Brusel – Řecko musí písemně stvrdit evropským partnerům odhodlání přistoupit k reformám pro snížení svých dluhů bez ohledu na to, kdo zvítězí v příštích volbách. Prohlásil to dnes mluvčí Evropské komise Amadeau Altafaj. Jenže řečtí konzervativci jsou proti. Odmítají jakákoliv úsporná opatření výměnou za slíbenou pomoc, která má zachránit Řecko před neřízeným bankrotem. Signalizovali tak, že nová vláda nedostane kýženou podporu napříč celým politickým spektrem.

„Euroskupina jako celek očekává, že Řecko, řecké politické síly, dají jasný a nesporný závazek k této dohodě,“ upozornil mluvčí s tím, že je to očekáváno v psané podobě. „Musí přesvědčit evropské partnery Řecka, že je silně odhodláno (přistoupit k reformám),“ dodal. „Neříkáme, jak to má přesně být napsáno, ale v každém případě to musí přesvědčit evropské partnery Řecka,“ podotkl také.

Lídr nejsilnější řecké konzervativní strany Antonis Samara přitom již včera upozornil, že svůj podpis nepřipojí pod žádný dopis, kterým by se zavázal k úsporným krokům. „Nepodepíšu žádné takové stanovisko,“ zdůraznil.

Antonis Samaras
Zdroj: ČTK/AP/Thanassis Stavrakis

Řecko peníze potřebuje nejdéle v půli prosince

Pokud Řecko písemnou záruku neposkytne, hrozí mu, že nedostane další část pomoci, bez které se neobejde. Řecko potřebuje získat další část peněz ze záchranného balíku půjček od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve výši osmi miliard eur do půlky prosince, aby mohlo mimo jiné dostát svým povinnostem vůči věřitelům. Peníze měli Řekové dostat už před měsícem, ale jejich vyplacení se zdržuje.

Nový řecký premiér Lukas Papadimos včera v souvislosti s tím zdůraznil, že Řecko nemá jinou šanci než zůstat v eurozóně. Reformy jsou podle něj jen cestou, jak zmírnit dopady úsporných opatření, která prohlubují recesi.

Lukas Papadimos, řecký premiér

„Naši evropští partneři a mezinárodní organizace, které nás podporují, dali jasně najevo, že další financování Řecka bude pokračovat jen v případě dodržování podmínek a ekonomických kroků spojených s nimi.“

Papadimos se v pondělí sejde v Bruselu s vrcholnými představiteli Evropské unie. Setkat se má s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem a předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 14 hhodinami

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
před 19 hhodinami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026
Načítání...