Erste se chystá vykoupit akcie České spořitelny od drobných akcionářů, píše E15

Rakouská finanční skupina Erste Group hodlá vykoupit akcie České spořitelny od drobných akcionářů. Podle serveru E15.cz za jednu akcii spořitelny nabízí 1328 korun. Erste vlastní 98,97 procenta akcií ČS.

Akcie Erste se obchodují na pražské burze, akcie České spořitelny nikoliv. Erste požádala spořitelnu o svolání valné hromady, která má rozhodnout o nuceném přechodu, takzvaném vytěsnění všech akcií spořitelny na rakouskou skupinu. Vedle Erste vlastní 0,59 procenta akcií České spořitelny česká města a obce.

„Nebude to mít zásadní dopad na hospodaření Erste Group či České spořitelny, ani na hospodaření českých měst a obcí, z nichž některé dosud akcie České spořitelny vlastní,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda s tím, že tuzemské samosprávy získaly bezúplatně akcie České spořitelny v roce 1992 v rámci transformace někdejší České státní spořitelny na akciovou společnost. Jejich podíl na hlasovacích právech je však nulový.

Zbytek akcií je v držení ostatních akcionářů z řad firem a fyzických osob. „Mezi drobnými akcionáři je již řadu let pouze velmi malé množství akcií a v obecné rovině je překvapující, že majoritní akcionář k tomuto kroku nesáhl již daleko dříve,“ řekl analytik Fio banky David Brzek. S vytěsněním drobných akcionářů bude ukončeno obchodování s titulem na volném trhu RM-Systému, což je poslední trh, kde je možné s akciemi České spořitelny obchodovat.

„Otázkou zůstává, jak k nabídce přistoupí minoritní akcionáři. Hodnota podílu měst a obcí nyní dosahuje 1,1 miliardy korun, zatímco v roce 2002 za něj Erste nabízela pouze 150 milionů korun. Na druhou stranu však aktuální cena na RM-Systému, kde se s akciemi České spořitelny obchoduje, asi o deset procent převyšuje cenu, kterou nabízí rakouská banka,“ upozornil Tomáš Pfeiler ze společnosti Cyrrus.

„Erste se chce stát stoprocentním vlastníkem ČS, což umožní snížit náklady, které vyplývají z roztříštěné vlastnické struktury,“ poznamenal analytik BH Securities Štěpán Křeček. „Malých akcionářů ČS je malé množství, často jde o akcionáře z kuponové privatizace a jejich dědice, kteří si ani neuvědomují, co ve skutečnosti vlastní,“ doplnil.

Objemy obchodů s akciemi spořitelny se podle něj pohybují v desítkách kusů denně. Připomněl, že Erste Group v roce 2000 koupila spořitelnu za 19 miliard korun, což v přepočtu na akcii činilo 240 korun. 

Poslední cena obchodů na RM-Systému byla 1520 korun za akcii, nicméně vzhledem k nízké likviditě akcií je vypovídající hodnota této informace podle analytika Fio banky Michala Křikavy nízká. Nabízená cena Erste ohodnocuje celou ČS na 202 miliard. Její čistý zisk dosáhne v letošním roce podle odhadu minimálně 16,5 miliardy. Nabídka tak oceňuje ČS na dvanáctinásobek čistého zisku. „To zhruba odpovídá průměrným valuačním násobkům veřejně obchodovaných bank v regionu střední a východní Evropy. Z tohoto pohledu vnímám protiplnění za přiměřené,“ podotkl.

E15 napsala, že před šestnácti lety nabízela Erste za jednu prioritní akcii 177 korun, takže nyní je nabídka 7,5krát vyšší.

Česká spořitelna je největší bankou v Česku podle počtu klientů, ke konci června jich měla 4,64 milionu a zaměstnává přes deset tisíc lidí. Mateřská Erste Bank je klíčovým hráčem na bankovním trhu střední a východní Evropy. 

Česká spořitelna loni vykázala konsolidovaný čistý zisk 14,6 miliardy korun a provozní zisk 19 miliard korun. Její bilanční suma dosáhla 1,329 bilionu korun. V pololetí čistý zisk vzrostl meziročně o 2,6 procenta na 7,9 miliardy. Na růstu se spolu s rostoucím objemem úvěrových obchodů podílely postupně se zvyšující úrokové výnosy a rozpouštění opravných položek. Meziročně vyšší byl i provozní zisk, stoupl o 0,9 procenta na 9,5 miliardy korun.

  • Česká spořitelna je největší bankou v ČR podle počtu klientů. Její kořeny sahají do roku 1825, kdy zahájila činnost Spořitelna česká, nejstarší právní předchůdce banky. Až do roku 1990, kdy byla přeměněna v univerzální banku, poskytovala především klasické spořitelní služby. Akciovou společností se stala 1. ledna 1992. Částečně privatizována byla v první vlně kuponové privatizace.
  • Přelomem v historii spořitelny bylo její odstátnění. O prodeji 52procentního podílu státu v bance rozhodla v únoru 2000 sociálnědemokratická vláda Miloše Zemana. Smlouva o prodeji akcií rakouské Erste Bank byla podepsána 1. března 2000. ČS prošla před prodejem masivním státním očištěním od nekvalitních úvěrů za více než 40 miliard korun a byl doplněn její kapitál.
  • Skupinu ČS tvoří několik dceřiných společností, například Stavební spořitelna ČS, Realitní společnost ČS, penzijní fond Česká spořitelna – penzijní společnost, poskytovatel korporátního bankovnictví Erste Corporate Finance, nemovitostní investiční fond REICO, sAutoleasing a další firmy.

Rakouská bankovní skupina Erste Group Bank je klíčovým hráčem na bankovním trhu střední a východní Evropy. Vedle Česka a Rakouska Erste působí v Rumunsku, na Slovensku, v Maďarsku, Chorvatsku a Srbsku.

Kromě lokálních trhů v rámci celé skupiny je aktivní také na kapitálových trzích v Polsku, Turecku, Německu a Británii. Počet klientů skupiny Erste se za posledních 20 let zvýšil na 16,5 milionu. Erste má přes 2500 poboček a 47 tisíc zaměstnanců. V roce 2014 patřila podle společnosti NordLB mezi sto největších bankovních skupin světa z hlediska celkových aktiv.

Erste loni zaznamenala rekordní čistý zisk v historii. Zvýšil se o čtyři procenta na 1,31 miliardy eur, v přepočtu 33 miliard korun z 1,26 miliardy eur v předchozím roce. Výsledek podle analytiků silně podpořil růst ekonomik střední a východní Evropy, který překonal západní Evropu. V letošním prvním pololetí firma zvýšila čistý zisk meziročně o 24 procent na 774,3 milionu eur, tedy téměř 20 miliard korun a překonala tak očekávání analytiků.

V roce 2017 obdržela od časopisu Euromoney ocenění Nejlepší banka ve střední a východní Evropě. V současnosti má Erste v plánu investovat do zaměstnanců a rozvíjet internetovou bankovní platformu George. Cílem je plně digitalizovaná banka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 7 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 9 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 14 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 15 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 16 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánovčera v 18:35

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
včera v 14:27
Načítání...