Energetický zákon schválen: Rozhodovat nebude spotřeba, ale jistič

Praha – Tentokrát bez obstrukcí Úsvitu, ale stále se stovkami pozměňovacích návrhů – tak dnes vypadalo ve sněmovně třetí čtení energetického zákona, kterému nakonec nejtěsnější většinou poslanci dali zelenou a poslali ho do Senátu. Novela mění pravidla podnikání energetických firem i úřadu, který jejich činnost reguluje. Novým způsobem by se také vypočítával poplatek za obnovitelné zdroje – rozhodující by už nebyla spotřeba, ale kapacita jističe. Poslanci ale neschválili sporný návrh, který by umožnil rozdělování solárních elektráren na menší.

Novela prošla ve sněmovně nějtěsnější většinou - hlasovalo pro ni 86 poslanců, tedy minimální počet, který byl k přijetí zapotřebí. Svou ruku zvedla pro energetický zákon zejména koalice, opozice se z velké části hlasování zdržela. Poslanci Úsvitu, kteří patřili mezi nejhlasitější kritiky, byli proti.

Proti dokumentu má už od počátku výhrady Energetický regulační úřad (ERÚ). Vypočítal například, že by nové normy stály státní kasu o 150 miliard víc (samotné ministerstvo průmyslu dopady nevyčíslilo) a vyšší účet by za energie zaplatili i zákazníci. Podle šéfky úřadu Aleny Vitáskové prý hrozí podobný scénář jako v případě tzv. solárního boomu, který znamenal skokové zdražení cen energií. „Podle mě je to naprosto vymyšlené numero. Nevím, kde se to vzalo, ale podle mě je to úplný nesmysl,“ myslí si o vyčíslení ERÚ David Tramba, redaktor týdeníku Ekonom.

„My se pořád domníváme, že v tom zákonu je celá řada věcí, které prostě zhorší postavení těch, co energie platí, a které budou vést k tomu, že se bude některým vyplácet podvádět,“ reagoval na rozhodnutí sněmovny mluvčí ERÚ Jiří Chvojka a dodal, že zákon stejně nemůže projít notifikací, protože je tam celá řada věcí, které jdou proti evropským směrnicím.

Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) to ale odmítá s tím, že firmy díky novele ušetří řádově miliardy a naopak domácnosti na tom nebudou tratit, to znamená, že nezaplatí víc než předtím. Naopak by prý mohly i ušetřit. „Chtěli po mně ujištění, že se nebudou zvyšovat ceny energií. To jsem pochopitelně poskytnout nemohl, ale mohl jsem poskytnout ujištění, že tento zákon nebude důvodem pro zvyšování cen energií pro domácnosti,“ uvedl.

Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD): „Je mi trochu smutno z toho, že Energetický regulační úřad se nechová jako úřad, ale jako politický subjekt. Žádné zdražování nehrozí.“

Za energetickým zákonem stojí i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Pro mě je důležité, že byl zákon konečně přijat. Je to dobře z hlediska naší energetiky, neznamená to nějaké ohrožení pro ceny elektrické energie pro domácnosti, ale současně to pomůže významné části českého průmyslu,“ řekl po dnešním hlasování.

"Ty změny nebyly tak zásadní. V mnoha věcech šlo opravdu o harmonizaci s evropským právem a dokonce ve většině věcech šlo o úpravy nutné s novelou občanského zákoníku, novelou zákona o obchodních korporacích. Medializované jsou v podstatě jenom některé poměrně nevýznamné úpravy, ale ty byly právě středem zájmu nejrůznějších nátlakových skupin," uved analytik J&T Banky Michal Šnobr.

ERÚ vedle toho varuje i před politizací samotného úřadu. Nově by totiž v jeho čele nestál jeden člověk, ale pětičlenný výbor. Členy by navrhovalo ministerstvo průmyslu a obchodu a jejich schválení a jmenování by bylo pak na vládě.

Rozhodovat nebude spotřeba, ale jistič

Vláda v novele zákona například navrhuje, aby dodavatelé plynu a elektřiny museli zákazníky informovat o zvýšení cen, a nikoli o změnách cen jako takových, jak zní současný zákon. Předloha mění i způsob platby poplatku za elektřinu z obnovitelných zdrojů. Zatím se platí podle spotřeby, nově se má platit podle kapacity hlavního jističe.

Podle novely zákona by si také domácnosti s několika panely s výkonem do deseti kilowattů mohly vyrábět vlastní elektřinu už bez licence a bez povinnosti mít status podnikatele, což je dosud odrazovalo.

Novela energetického zákona
Zdroj: ČT24

Které pozměňovací návrhy prošly, a které ne?

Přes sněmovnu neprošel návrh, který by umožnil, aby se solární nebo větrné elektrárny mohly rozdělit na menší a nepovažovalo by se to přitom za nové uvedení elektrárny do provozu. Panovaly obavy, že solární elektrárny by se rozdělením vyhnuly odvodu solární daně. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) řekl, že s úpravou podmínek pro rozdělování elektráren počká až na další novelu zákona.

Stejně tak poslanci odmítli návrh Pavla Kováčika (KSČM), který chtěl zvýhodnit solární elektrárny uvedené do provozu v lednu a únoru 2011. Šlo o elektrárny vybudované v roce 2010, které se ale nepodařilo uvést do provozu do konce roku. Kvůli tomu mají nárok na nižší podporu. Podle Kováčika by měly dostat stejnou podporu, jakou mají elektrárny uvedené do provozu do konce roku 2010. Nesouhlasil s tím ale Mládek, podle kterého by to znamenalo mimo jiné vyšší výdaje ze státního rozpočtu.

Poslanci odmítli i návrh, aby v zákoně ukotvili postavení ombudsmana Energetického regulačního úřadu, jak doporučoval výbor pro sociální politiku.

Naopak se souhlasem se setkal jiný návrh tohoto výboru, který má ochránit spotřebitele u smluv uzavíraných na dálku a třeba v domácnosti. U těchto smluv na dodávku elektřiny, plynu a tepla, sdružených smluv o dodávce elektřiny či plynu, by běžela čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení ode dne jejího uzavření. Pokud spotřebitel změní odběratele, pak by mohl uvedený druh smlouvy vypovědět bez sankce do 15. dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu. Výpovědní lhůta by byla patnáctidenní a začala by běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi.

Poslanci také přijali řešení problémů s nezapsanými věcnými břemeny. Týkají se pozemků, na nichž v minulých desítkách let vznikly stavby rozvodů energie. Podle nynějšího zákona je mají majitelé energetických sítí promítnout do katastru nemovitostí do roku 2017. Týká se to statisíců parcel. Podle ERÚ by to ale mohlo kvůli souvisejícím nákladům zdražit plyn až o pětinu. Hospodářský výbor navrhl tuto povinnost zrušit a uzákonit povinnost poskytovat informace o infrastruktuře lidem, kteří prokážou právní zájem. Mládek už dříve řekl, že tento problém vyřeší až novela katastrálního zákona.

Měřidla tepla? Pouze někde

Sněmovna dnes rozhodla také o tom, že nebude nutné plošné osazování měřidel tepla. Od ledna by je měly mít všechny domy. Vznikne ale vyhláška, která zavede výjimky. Bude se týkat domů, kde by jejich instalace neměla smysl. Například proto, že by byla dražší než výsledná úspora. „Pokud by bylo instalování měřidel spotřeby energie nebo indikátorů technicky nemožné nebo nákladově neefektivní, je možné učinit výjimku,“ uvedla senátorka Jitka Seitlová (nestraník za SZ). Úprava, kterou sněmovně vrátil Senát, nyní míří k prezidentovi a platit by měla začít v červenci.

Podle současného znění zákona museli vlastníci budov a společenství vlastníků vybavit vnitřní tepelná zařízení budov měřidly na teplo do konce loňského roku. Cílem instalace měřidel je zejména spravedlivé rozpočítání nákladů na teplo. Někteří senátoři ale poukazovali na to, že někde je technicky obtížné je namontovat a že měřidla mohou měřit s více než stoprocentní chybou. „To měřidlo neměří skutečné teplo, které prochází tím topidlem, ale bavíme se o jakési relativní hodnotě a tam pak samozřejmě může vznikat chyba, která je dána i různými fyzikálními vlivy včetně umístění čidla nebo toho, jestli máme otevřené okno, jestli máme další zdroje tepla… Takže tam skutečně může vznikat chyba,“ vysvětluje Jan Truxa, analytik z Centra pro obnovitelné zdroje a úspory energie EkoWATT.

Ministerstvo průmyslu a obchodu podle Mládka zadalo ČVUT zpracování analýzy, která zjistí, v jakých typech budov nemá smysl měřidla instalovat. Podle dokumentu vznikne vyhláška. Půjde o domy, kde by instalace měřidel stála mnohem víc, než kolik tepla se v nich spotřebuje.

Novela také mění pravidla pro označování budov energetickými štítky. Nově by je nemusely mít původní domy postavené před rokem 1947. Ostatní budovy pak nebudou muset štítky pořizovat naráz, ale až při případném prodeji či pronájmu. Vedle toho sněmovnou rovněž prošel materiál o rozúčtování nákladů na spotřebu tepla v bytech, v nichž nebudou měřiče tepla – bude se počítat na základě dohody mezi nájemci a vlastníky bytů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila projednávání Pavlova veta novely k rozpočtům

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 10 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 12 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 17 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.