Energetický zákon schválen: Rozhodovat nebude spotřeba, ale jistič

Praha – Tentokrát bez obstrukcí Úsvitu, ale stále se stovkami pozměňovacích návrhů – tak dnes vypadalo ve sněmovně třetí čtení energetického zákona, kterému nakonec nejtěsnější většinou poslanci dali zelenou a poslali ho do Senátu. Novela mění pravidla podnikání energetických firem i úřadu, který jejich činnost reguluje. Novým způsobem by se také vypočítával poplatek za obnovitelné zdroje – rozhodující by už nebyla spotřeba, ale kapacita jističe. Poslanci ale neschválili sporný návrh, který by umožnil rozdělování solárních elektráren na menší.

Novela prošla ve sněmovně nějtěsnější většinou - hlasovalo pro ni 86 poslanců, tedy minimální počet, který byl k přijetí zapotřebí. Svou ruku zvedla pro energetický zákon zejména koalice, opozice se z velké části hlasování zdržela. Poslanci Úsvitu, kteří patřili mezi nejhlasitější kritiky, byli proti.

Proti dokumentu má už od počátku výhrady Energetický regulační úřad (ERÚ). Vypočítal například, že by nové normy stály státní kasu o 150 miliard víc (samotné ministerstvo průmyslu dopady nevyčíslilo) a vyšší účet by za energie zaplatili i zákazníci. Podle šéfky úřadu Aleny Vitáskové prý hrozí podobný scénář jako v případě tzv. solárního boomu, který znamenal skokové zdražení cen energií. „Podle mě je to naprosto vymyšlené numero. Nevím, kde se to vzalo, ale podle mě je to úplný nesmysl,“ myslí si o vyčíslení ERÚ David Tramba, redaktor týdeníku Ekonom.

„My se pořád domníváme, že v tom zákonu je celá řada věcí, které prostě zhorší postavení těch, co energie platí, a které budou vést k tomu, že se bude některým vyplácet podvádět,“ reagoval na rozhodnutí sněmovny mluvčí ERÚ Jiří Chvojka a dodal, že zákon stejně nemůže projít notifikací, protože je tam celá řada věcí, které jdou proti evropským směrnicím.

Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) to ale odmítá s tím, že firmy díky novele ušetří řádově miliardy a naopak domácnosti na tom nebudou tratit, to znamená, že nezaplatí víc než předtím. Naopak by prý mohly i ušetřit. „Chtěli po mně ujištění, že se nebudou zvyšovat ceny energií. To jsem pochopitelně poskytnout nemohl, ale mohl jsem poskytnout ujištění, že tento zákon nebude důvodem pro zvyšování cen energií pro domácnosti,“ uvedl.

Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD): „Je mi trochu smutno z toho, že Energetický regulační úřad se nechová jako úřad, ale jako politický subjekt. Žádné zdražování nehrozí.“

Za energetickým zákonem stojí i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Pro mě je důležité, že byl zákon konečně přijat. Je to dobře z hlediska naší energetiky, neznamená to nějaké ohrožení pro ceny elektrické energie pro domácnosti, ale současně to pomůže významné části českého průmyslu,“ řekl po dnešním hlasování.

"Ty změny nebyly tak zásadní. V mnoha věcech šlo opravdu o harmonizaci s evropským právem a dokonce ve většině věcech šlo o úpravy nutné s novelou občanského zákoníku, novelou zákona o obchodních korporacích. Medializované jsou v podstatě jenom některé poměrně nevýznamné úpravy, ale ty byly právě středem zájmu nejrůznějších nátlakových skupin," uved analytik J&T Banky Michal Šnobr.

ERÚ vedle toho varuje i před politizací samotného úřadu. Nově by totiž v jeho čele nestál jeden člověk, ale pětičlenný výbor. Členy by navrhovalo ministerstvo průmyslu a obchodu a jejich schválení a jmenování by bylo pak na vládě.

Rozhodovat nebude spotřeba, ale jistič

Vláda v novele zákona například navrhuje, aby dodavatelé plynu a elektřiny museli zákazníky informovat o zvýšení cen, a nikoli o změnách cen jako takových, jak zní současný zákon. Předloha mění i způsob platby poplatku za elektřinu z obnovitelných zdrojů. Zatím se platí podle spotřeby, nově se má platit podle kapacity hlavního jističe.

Podle novely zákona by si také domácnosti s několika panely s výkonem do deseti kilowattů mohly vyrábět vlastní elektřinu už bez licence a bez povinnosti mít status podnikatele, což je dosud odrazovalo.

Novela energetického zákona
Zdroj: ČT24

Které pozměňovací návrhy prošly, a které ne?

Přes sněmovnu neprošel návrh, který by umožnil, aby se solární nebo větrné elektrárny mohly rozdělit na menší a nepovažovalo by se to přitom za nové uvedení elektrárny do provozu. Panovaly obavy, že solární elektrárny by se rozdělením vyhnuly odvodu solární daně. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) řekl, že s úpravou podmínek pro rozdělování elektráren počká až na další novelu zákona.

Stejně tak poslanci odmítli návrh Pavla Kováčika (KSČM), který chtěl zvýhodnit solární elektrárny uvedené do provozu v lednu a únoru 2011. Šlo o elektrárny vybudované v roce 2010, které se ale nepodařilo uvést do provozu do konce roku. Kvůli tomu mají nárok na nižší podporu. Podle Kováčika by měly dostat stejnou podporu, jakou mají elektrárny uvedené do provozu do konce roku 2010. Nesouhlasil s tím ale Mládek, podle kterého by to znamenalo mimo jiné vyšší výdaje ze státního rozpočtu.

Poslanci odmítli i návrh, aby v zákoně ukotvili postavení ombudsmana Energetického regulačního úřadu, jak doporučoval výbor pro sociální politiku.

Naopak se souhlasem se setkal jiný návrh tohoto výboru, který má ochránit spotřebitele u smluv uzavíraných na dálku a třeba v domácnosti. U těchto smluv na dodávku elektřiny, plynu a tepla, sdružených smluv o dodávce elektřiny či plynu, by běžela čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení ode dne jejího uzavření. Pokud spotřebitel změní odběratele, pak by mohl uvedený druh smlouvy vypovědět bez sankce do 15. dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu. Výpovědní lhůta by byla patnáctidenní a začala by běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi.

Poslanci také přijali řešení problémů s nezapsanými věcnými břemeny. Týkají se pozemků, na nichž v minulých desítkách let vznikly stavby rozvodů energie. Podle nynějšího zákona je mají majitelé energetických sítí promítnout do katastru nemovitostí do roku 2017. Týká se to statisíců parcel. Podle ERÚ by to ale mohlo kvůli souvisejícím nákladům zdražit plyn až o pětinu. Hospodářský výbor navrhl tuto povinnost zrušit a uzákonit povinnost poskytovat informace o infrastruktuře lidem, kteří prokážou právní zájem. Mládek už dříve řekl, že tento problém vyřeší až novela katastrálního zákona.

Měřidla tepla? Pouze někde

Sněmovna dnes rozhodla také o tom, že nebude nutné plošné osazování měřidel tepla. Od ledna by je měly mít všechny domy. Vznikne ale vyhláška, která zavede výjimky. Bude se týkat domů, kde by jejich instalace neměla smysl. Například proto, že by byla dražší než výsledná úspora. „Pokud by bylo instalování měřidel spotřeby energie nebo indikátorů technicky nemožné nebo nákladově neefektivní, je možné učinit výjimku,“ uvedla senátorka Jitka Seitlová (nestraník za SZ). Úprava, kterou sněmovně vrátil Senát, nyní míří k prezidentovi a platit by měla začít v červenci.

Podle současného znění zákona museli vlastníci budov a společenství vlastníků vybavit vnitřní tepelná zařízení budov měřidly na teplo do konce loňského roku. Cílem instalace měřidel je zejména spravedlivé rozpočítání nákladů na teplo. Někteří senátoři ale poukazovali na to, že někde je technicky obtížné je namontovat a že měřidla mohou měřit s více než stoprocentní chybou. „To měřidlo neměří skutečné teplo, které prochází tím topidlem, ale bavíme se o jakési relativní hodnotě a tam pak samozřejmě může vznikat chyba, která je dána i různými fyzikálními vlivy včetně umístění čidla nebo toho, jestli máme otevřené okno, jestli máme další zdroje tepla… Takže tam skutečně může vznikat chyba,“ vysvětluje Jan Truxa, analytik z Centra pro obnovitelné zdroje a úspory energie EkoWATT.

Ministerstvo průmyslu a obchodu podle Mládka zadalo ČVUT zpracování analýzy, která zjistí, v jakých typech budov nemá smysl měřidla instalovat. Podle dokumentu vznikne vyhláška. Půjde o domy, kde by instalace měřidel stála mnohem víc, než kolik tepla se v nich spotřebuje.

Novela také mění pravidla pro označování budov energetickými štítky. Nově by je nemusely mít původní domy postavené před rokem 1947. Ostatní budovy pak nebudou muset štítky pořizovat naráz, ale až při případném prodeji či pronájmu. Vedle toho sněmovnou rovněž prošel materiál o rozúčtování nákladů na spotřebu tepla v bytech, v nichž nebudou měřiče tepla – bude se počítat na základě dohody mezi nájemci a vlastníky bytů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 16 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
včera v 08:00

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
3. 4. 2026

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
3. 4. 2026

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
3. 4. 2026

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
3. 4. 2026

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
3. 4. 2026

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...