Ekonomové potvrzují, výnosnost druhého pilíře se nedá zaručit

Praha – Oslovení ekonomové potvrzují, že výhodnost druhého pilíře penzijního systému, který budou podle stávající důchodové reformy představovat penzijní fondy, se nedá zaručit. Shodl se na tom analytik Next Finance Vladimír Pikora, ředitel sekce sociálně pojistných systémů MPSV Jiří Král a viceprezident Asociace penzijních fondů ČR Mojmír Boucník. Podle jejich vyjádření v Hyde Parku ČT24 zde sice je předpoklad, že budou výnosné (a to zejména pro lidi s vyššími příjmy), neznámou je ale budoucí vývoj ekonomiky.

„Známe minulé časové řady a z toho se dá odvozovat, jak vývoj poběží dopředu. Ale co bude s ekonomikou, to neví nikdo z nás,“ řekl viceprezident asociace penzijních fondů Mojmír Boucník. „Myslím si, že díky tomu, že peníze budou fixované poměrně dlouhou dobu, tak by to mohlo mít v dlouhodobém horizontu výrazně vyšší výnosy, než bude inflace.“

Podle analytika Next Finance Vladimíra Pikory ovšem právě nejistota ekonomického vývoje může plánovanou podobu penzijního systému paralyzovat, a reforma tak nenaplní očekávání politiků, kteří do ní vložili svůj politický kapitál. „Myslím si, že budou politici velice zklamaní, protože lidí, kteří se zapojí, bude velice málo,“ podotknul Pikora. Druhý pilíř s sebou podle něj nese řadu rizik. „Dneska nikdo neví, jak se budou fondy zhodnocovat. Pro lidi s podprůměrnými příjmy je to ohromný problém. Tuto nejistotu si nemohou dovolit, nemohou si dovolit riskovat,“ upozorňuje Pikora.

Systém bude fungovat i se 150 000 klienty

Ředitel sekce sociálně pojistných systémů Jiří Král z ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) připustil, že v takovém případě by neměla reforma význam. Hranice funkčnosti druhého pilíře je nicméně velice nízko, uvedl. „Když to bude sto padesát tisíc lidí, tak fungovat bude.“

Problém je ovšem podle Pikory také to, že stávající koalice rozhodla o reformě, aniž by existoval pořádný politický konsenzus. „Výsledek bude ten, že ho případná levicová vláda bude měnit, což může mít rovněž negativní dopady,“ upozoril Pikora.

Boucník ale upozornil na to, že prakticky není možné zkonstruovat navždy neměnný systém: „Rigidní systémy nemají šanci na přežití. I průběžný systém může přežít, pokud ho budeme adaptovat změně.“ S tím souhlasí i Král: „Jistota není, ale jestli se spokojíme s tím, že – když nevíme, jaká bude budoucnost – raději neuděláme nic, tak v tom případě máme jistotu, že náš důchodový systém dopadne špatně a příjmy starších budou v budoucnu velmi nízké.“

Jste mladí a berete přes 20 tisíc? Spořte

Podle předpokladů strůjců penzijní reformy by se mělo zhruba polovině populace vyplatit druhý pilíř důchodového systému využít. Celý koncept počítá s tím, že se člověk nejpozději ve svých 35 letech rozhodne, zda 28 procent důchodového pojištění bude odvádět do prvního, průběžného pilíře (tak jak je tomu doposud). Nebo zda sem poputuje jen 25 procent a zbylá tři procenta zamíří do penzijních fondů. Podmínkou je ale další spoření ve výši dvou procent.

Propočty ČSOB, které před nedávnem přinesl server Aktuálně.cz, ovšem ukazují, že navzdory předpokladům vlády bude celý model výhodný jen pro 15 % pracující populace, která má vyšší příjmy a zároveň je dostatečně mladá. To potvrdil i Boucník s tím, že logicky je každý pilíř výhodný pro jinou část populace. Král uvedl, že druhý pilíř se tak vyplatí například lidem kolem 25 let, jejichž příjem přesahuje 20 tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...