Posedlost vyrovnaným rozpočtem, stejně tak jako intervence ČNB ostře odsoudila v Interview ČT24 ekonomka Ilona Švihlíková. Podle ní je daleko horší fakt, že z Česka loni odteklo 488 miliard korun nerezidentům. Tento odliv zisků považuje za něco, co zásadně odčerpává růstový potenciál země. Intervence ČNB zase podle ní způsobují to, že obrovskou část národní práce vyvážíme zdarma, což považuje za praktiku rozvojové země.
Hospodaření státu skončilo loni se schodkem o 37 miliard korun nižším, než s jakým počítal rozpočet. Jde o nejlepší výsledek hospodaření od roku 2008. Ministr financí Andrej Babiš tvrdí, že je to zásluha této vlády. Opozice s tím ale nesouhlasí a říká, že se ministr chlubí cizím peřím.
Podle ekonomky Švihlíkové je hlavním důvodem ekonomický růst a zlepšení čerpání prostředků z evropských dotací, nicméně i vláda na tom má svou zásluhu. Míní, že pokud by tady byly vlády předchozí, tak je Česko ještě stále v recesi, kam zemi zahnaly razantní škrty - například v sociálních výdajích.
„To naši ekonomiku ponořilo do zbytečných opakovaných recesí, přestali jsme se přibližovat vyspělým zemím EU, ztratili jsme sedm let a teprve nyní, od roku 2015, začínáme chytat dech a jsme na růstové trajektorii,“ konstatuje. A dodává, že už jen to, že současná vláda postupuje konsenzuálně a nedělá žádné dramatické reformy, je pro ekonomiku důležité.
Podle Švihlíkové jsou nicméně v ekonomice důležitější věci, než je zmiňovaný deficit. „Tahle posedlost fiskální konsolidací je jedna ze zátěží, kterou si s sebou stále neseme. Spíš se musíme zamyslet nad tím, zda je daňový mix správný, zda odráží to, co chceme od státu,“ říká. Podle ní je tak potřeba především vyřešit daňové úniky, které jsou u DPH poměrně vysoké. Za druhou podstatnou věc považuje model české ekonomiky. „Ten není dobrý,“ říká.
Švihlíková: Velká váha zahraničních firem
Švihlíková souhlasí s tím, že v době, kdy se ekonomice daří, je potřeba myslet na horší časy. Podle ní je potřeba zvážit dlouhodobé problémy a začít na nich pracovat. Model české ekonomiky hodnotí jako založený na kombinaci podhodnoceného kurzu, levné práce, daňového mixu, který zatěžuje spíš chudší skupiny a zaměstnance. „A je založen i na tom, že je tady velká váha zahraničních firem, což pak vede k obrovskému odlivu zisku ze země, které tím snižuje potenciál. A to je model neudržitelný do budoucna z hlediska životní úrovně,“ říká.
Zásadně nesouhlasí ani s intervencemi České národní banky, která udržuje kurz koruny k euru poblíž hranice 27 korun. Co znamená, když centrální banka oslabí měnu, která by normálně posilovala? „To je strategie rozvojové země, konkurujete na základě toho, že jste levní. Ale to nemá budoucnost,“ odpovídá Švihlíková.
Nepopírá sice fakt, že intervence podpořily export, ale ptá se, za jakou cenu. „Pokud jsem národohospodář, tak vím, že pokud se kurz vehementně odlišuje od parity kupní síly, a ta je 17 korun za euro, tedy tam je deset korun rozdílu na jednom vyexportovaném euru, tak to znamená, že se obrovská část národní práce vyváží zdarma. My se podbízíme pod cenou, to není normální národohospodářská politika. Bez intervence by se kurz pohyboval pod 25 korunami za euro,“ míní.
Podle Švihlíkové je tak i vzhledem k budoucnosti eura zcela klíčové, aby koruna posilovala a přiblížila se paritě kupní síly. Tedy někam ke dvaceti korunám za euro.
