Ekonomika zrychlila růst na pět procent. A jízda nekončí, předpovídají analytici

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí zrychlila meziroční růst na pět procent ze 4,7 procenta v předchozím čtvrtletí. Potvrdil to zpřesněný odhad Českého statistického úřadu. Přispěla k tomu hlavně domácí poptávka. Odhad potvrdil také zpomalení mezičtvrtletního růstu z 2,5 procenta na 0,5 procenta.

Zpřesněné údaje statistického úřadu potvrdily, že česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku skutečně vzrostla o pět procent. Jde o nejlepší výsledek za necelé dva poslední roky, za kterým stojí na straně poptávky téměř rovným dílem spotřeba domácností i investice, pozitivně zapůsobil i zahraniční obchod.

„Spotřebu přitom táhne nahoru rekordní zaměstnanost ruku v ruce se zlepšující se finanční situací domácností. Impozantní je stále silně pozitivní dopad zahraničního obchodu, protože v době zesilující tuzemské spotřebitelské i investiční poptávky by se dal čekat spíše opak. Nicméně tempo dovozu i nadále zaostává za výsledky exportu,“ komentuje čerstvá čísla analytik ČSOB Petr Dufek.

Vývoj HDP v Česku
Zdroj: ČSÚ/ČNB

Ekonomice se daří především díky excelentnímu výkonu zpracovatelského průmyslu, a to nejenom toho automobilového. „Ostatně nad očekávání dobré výsledky byly známé už předem a navíc takzvané měkké ukazatele naznačují, že expanze tuzemského průmyslu zdaleka ještě nekončí. Podrobné výsledky ukazují, že rostou v podstatě všechna odvětví včetně stavebnictví,“ dodává Dufek.

Nahrávám video
Ekonomika zrychluje
Zdroj: ČT24

Domácnosti těží z napnutého trhu práce. Nezaměstnanost totiž skoro každý měsíc přepisuje historické rekordy a mzdový růst letos výrazně zrychlil. A podle analytiků zatím spotřebitele neopouští optimismus. Nic totiž nenasvědčuje podle nich tomu, že by dobré časy měly brzy skončit. 

Struktura investic
Zdroj: ČSÚ

Tomu odpovídá i další zvýšení investiční aktivity. „Podniky se přizpůsobují rostoucí poptávce v situaci, kdy na trhu práce v podstatě není možné najít novou pracovní sílu. Investují tak do výrobních prostředků, které nepotřebují tolik obsluhy a uvolní tak část pracovní síly. Investice se tak udržely na vysoké úrovni ze druhého čtvrtletí, kdy raketově vystřelily. V meziročním vyjádření investice rostou o 7,5 procenta,“ upřesňuje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

Navíc se podle něho zdá, že výrazně přibylo nedokončených investic, když tvorba zásob do mezičtvrtletního růstu HDP přispěla jedním procentním bodem. „K investicím se navíc podle nás přidává i veřejný sektor, který čerpá prostředky z EU fondů,“ dodává Zeisel.

Zvýšená investiční aktivita však na druhé straně zhoršuje bilanci zahraničního obchodu, protože velká část strojů se dováží ze zahraničí. „Čisté exporty tentokrát snížily mezičtvrtletní růst o 0,9 procentního bodu. Mezičtvrtletně totiž zpomalily také vývozy, což souvisí s nižší aktivitou v průmyslu v létě, kde čím dál tím větší část tohoto sektoru vybírá celozávodní dovolené,“ upřesnil Zeisel. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Produktivita by měla v Česku letos růst jedním z nejrychlejších temp v rámci EU, míní hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda, což vytváří předpoklad pro růst životní úrovně v Česku v nadcházejících letech a pro reálnou konvergenci k ekonomicky vyspělejším zemím EU.

„Růst české ekonomiky má v současnosti mimořádně silné základy, je současně nevídaně plošný a dochází k němu za absence jakékoli zásadnější makroekonomické nerovnováhy. Jako takový bude pokračovat i ve zbytku letošního roku a minimálně v prvním pololetí roku příštího,“ konstatuje.

Aktuální data by mohla vést k tomu, že ČNB s dalším zvýšením sazeb chvíli vyčká

Z aktuálních údajů podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera vyplývá, že růst tuzemské ekonomiky je plošný a přispívá k němu jak domácí poptávka z titulu příznivé spotřeby domácností a obnovené investiční aktivity, tak i zahraniční obchod.

„Rovnoměrně rozložený růst spojený s vyšší investiční aktivitou je zároveň dobrým předpokladem pro to, aby příznivý růst pokračoval i v následujícím období. Tuzemská ekonomika tak v letošním roce zrychlí zhruba o 4,5 procenta, což bude po výjimečném roce 2015 nejrychlejší růst HDP za posledních 10 let,“ zdůrazňuje Seidler.

Struktura meziročního růstu HDP
Zdroj: ČSÚ

Ačkoli byl celkový růst HDP v souladu s odhadem České národní banky (ČNB), což potvrdil i ředitel měnové sekce ČNB Tomáš Holub, struktura růstu byla mírně odlišná. ČNB čekala mírně vyšší růst spotřeby domácností i vlády, a stejně tak i svižnější dynamiku zahraničního obchodu.

„Z tohoto titulu jsou tak ve srovnání s prognózou ČNB poslední údaje o HDP méně proinflační a mohly by některé členy bankovní rady utvrdit v tom, že není nutné s dalším růstem sazeb natolik spěchat a je možné jej nechat až na příští rok, tedy na začátek února,“ dodává Seidler.

Podle ředitele měnové sekce ČNB Holuba byly i ve struktuře meziročního růstu HDP vůči prognóze zaznamenány jen malé odchylky. V souladu s očekáváním ČNB pokračoval ve třetím čtvrtletí dynamický růst spotřeby domácností, v němž se nadále projevoval silný trh práce a z něj plynoucí zvýšené příjmy domácností. 

Podle stávající prognózy ČNB dosáhne růst české ekonomiky v letošním roce 4,5 procenta, v následujících dvou letech jeho tempo zvolní. Ekonomika se bude nadále nacházet nad svým potenciálem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 3 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 6 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...