Ekonomika zemí, kde platí eurem, rostla v průměru nejrychleji za deset let

Hrubý domácí produkt zemí používajících euro se loni zvýšil o 2,5 procenta. Ekonomika eurozóny tak zaznamenala nejprudší tempo růstu za deset let. Vyplývá to z rychlého odhadu, který v úterý zveřejnil statistický úřad Eurostat. V roce 2007, tedy před světovou finanční a hospodářskou krizí, stoupl HDP o tři procenta.

Přední ekonomiky eurozóny rostly přitom loni méně, než byl její průměr. Nejsilnější, německá, ohlásila růst ve výši 2,2 procenta. Ještě menší přírůstek oznámila francouzská ekonomika (1,9 %). Přitom pro německé i francouzské hospodářství to byl nejrychlejší vzestup od roku 2011. 

Mezinárodní měnový fond (MMF) tento měsíc předpověděl, že v letošním roce hospodářský růst v eurozóně zvolní na 2,2 procenta.

6 minut
Ekonom Bureš o rychlém rozvoji eurozóny
Zdroj: ČT24

Rychlý růst eurozóny považuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš za důsledek především silné domácí poptávky. „Dařilo se trhu práce, vykazoval přírůstky v zaměstnanosti, v některých místech eurozóny rostly i mzdy.“

Oživení podle něj probíhá napříč celým euroklubem. „Dobré počasí se týká i jižního křídla eurozóny. Ovšem strukturální problémy, které jsme tam viděli v minulosti, zcela nezmizely. Řecko bych neviděl jako ústřední problém pro celou eurozónu. Itálie si s sebou veze celou řadu potíží ve finančním sektoru, vidíme tam i nízké přírůstky v produktivitě práce či velice neefektivně fungující státní správu. To jsou věci, které jen tak nezmizí. Až se počasí zhorší, o to bolestivěji vyplavou znovu na povrch,“ uvedl Bureš. 

Stejným tempem – 2,5 procenta – rostla loni ekonomika celé Evropské unie, tedy 28 zemí. Například Velká Británie vykázala růst o 1,8 %. To bylo nejpomaleji od roku 2012. Český statistický úřad zveřejní první odhad za loňský rok 16. února. Ve třetím čtvrtletí však ekonomika rostla velmi silným tempem pěti procent.

V samotném čtvrtém čtvrtletí meziroční tempo hospodářského růstu v eurozóně nepatrně zpomalilo na 2,7 procenta z 2,8 procenta ve třetím kvartálu. U všech států Evropské unie došlo ke zpomalení z 2,8 na 2,6 procenta.

Profesor ekonomie Fakulty sociálních věd UK Michal Mejstřík se v nedávném pořadu Interview ČT24 vyjádřil i k častým úvahám o větší integraci Evropy. Řekl, že někdy probíhá absurdní debata o tom, že země eurozóny jsou rychlejší než země mimo eurozónu. Nazval to záměrným matením pojmů a zmínil, že například Řecko a Itálie mají daleko pomalejší růst a větší zadluženost než Česko.

26 minut
Michal Mejstřík v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 8 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...