Ekonomické oživení Portugalska pokračuje podle plánu

Vídeň - Program ekonomického oživení Portugalska pokračuje podle plánu, i když překážky budoucímu růstu stále nevymizely a rizika zůstávají. Uvedl to dnes na ekonomické konferenci ve Vídni zástupce Mezinárodního měnového fondu v Portugalsku Albert Jaeger. Investoři se stále více obávají, že Portugalsko bude muset požádat o druhý balík pomoci,zvláště pokud Řecko opustí eurozónu. „Jsme úplně spokojeni, program je na dobré cestě, ale jsou zde stále hrozby. O tom není pochyb,“ řekl Jaeger.

Mezinárodní měnový fond počítá s tím, že se Portugalsko vrátí na kapitálové trhy v příštím roce. „Opětovné napojení může být obtížné, ale může se uskutečnit v příštím roce,“ uvedl Jaeger. Portugalsko se loni v dubnu stalo po Řecku a Irsku třetí zemí eurozóny, která musela kvůli dluhové krizi požádat o zahraniční finanční pomoc. Země se dohodla s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem na záchranné půjčce v celkovém objemu 78 miliard eur (téměř dva biliony korun).

Portugalsko nyní zažívá nejhorší recesi od 70. let minulého století. Nejnovější statistika ukázala, že v prvním čtvrtletí se hrubý domácí produkt ve srovnání s předchozím čtvrtletím snížil jen o 0,1 procenta, což bylo mnohem méně, než se čekalo. Meziročně však ekonomika klesla o 2,2 procenta. Míra nezaměstnanosti v prvním čtvrtletí tohoto roku stoupla na rekordních 14,9 procenta a je mnohem vyšší, než s jakou počítá dohoda o finanční pomoci. Portugalská vláda čeká letos pokles ekonomiky o tři procenta.

Mnoho ekonomů se domnívá, že země bude potřebovat druhou pomoc, protože nebude v druhé polovině příštího roku schopná obstarat si peníze na trzích. Vláda vyloučila, že by chtěla požádat o další pomoc nebo zmírnění škrtů. Jedinou možností, jak znovu získat důvěru investorů, je prý přísné dodržování podmínek pomoci. Analytici však upozorňují, že investoři by se mohli odvrátit od země, pokud Atény opustí eurozónu a zhorší se propad v sousedním Španělsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
14:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
12:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
včera v 21:13

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánovčera v 20:43

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
včera v 11:36

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
včera v 10:03

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 08:22
Načítání...