EK: Belgické daňové výhody nadnárodním firmám porušily evropské právo

Daňové výhody, které nadnárodním společnostem od roku 2005 poskytovala Belgie, nejsou v souladu s pravidly EU o státní pomoci, rozhodla Evropská komise. Nejméně 35 nadnárodních, převážně evropských firem tak bude muset daň doplatit. Podle odhadu Komise se celková částka pohybuje kolem 700 milionů eur (přes 20 miliard korun). Belgického ministra financí Johana van Overtvelda názor evropské exekutivy nepřekvapil, zatím ale není jisté, zda se země proti rozhodnutí odvolá či ne.

Konkrétní firmy Vestagerová neuvedla s tím, že je na belgických úřadech, aby nezaplacenou daň po společnostech vymohly a případně jejich jména zveřejnily. „Nevyšetřovali jsme každé jednotlivé daňové rozhodnutí pro každou ze společností. Nelegální jsou automaticky,“ poznamenala eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Tím se podle ní toto vyšetřování lišilo od jiných případů, kterými se v souvislosti s hospodářskou soutěží komise nyní zabývá.

Komise věc vyšetřovala od února 2015, od té doby už Belgie žádné nové firmě podobnou výhodu neumožnila. Země ale do té doby udělila podle komisařky vybrané skupině nadnárodních firem významné daňové výhody neslučitelné s unijními pravidly. Ty podle ní deformují hospodářskou soutěž a znevýhodňovaly menší společnosti, které nepůsobí na nadnárodní úrovni.

Podle belgického ministra financí bude mít snaha vymoci 700 milionů eur pro dotčené firmy i belgickou ekonomiku komplexní důsledky. Až z dalších jednání podle něj vyplyne přesná pozice belgické vlády k dnešnímu oznámení komise. „Teď nevylučuji žádnou variantu vývoje. Nemohu vyloučit ani to, že se proti rozhodnutí odvoláme. V příštích dnech a týdnech budeme v těsném kontaktu s kompetentními evropskými orgány,“ dodal ministr.

Koncept nadměrného zisku

Firmy si mohly ze základu daně v Belgii odečítat 50 a někdy až 90 procent v rámci schématu, které počítalo s konceptem „nadměrného zisku“. Belgické daňové úřady v něm předpokládaly, že nadnárodní firmy dosahují v důsledku své velikosti, dobrého jména, zákaznických a dodavatelských sítí či přístupu na nové trhy „nadměrného zisku“, kterého by samostatná firma působící v zemi dosáhnout nemohla.

Jejich reálný zisk byl porovnáván s pravděpodobným ziskem hypotetické samostatné firmy působící v Belgii s tím, že rozdíl si mohly nadnárodní firmy odečíst. Podle Vestagerové to ale znamenalo, že tento rozdíl nebyl vůbec zdaněn.

Evropská komise v poslední době proti nejrůznějším daňovým dohodám zasahovala opakovaně. Loni v říjnu rozhodla, že na podobných domluvách s Lucemburskem a Nizozemskem profitovaly firmy Fiat a Starbucks, také ty by měly daně doplatit. Uzavřeno stále nebylo například ani vyšetřování firmy Apple v Irsku či společnosti Amazon v Lucembursku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA povolily zemím dočasně nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech

Spojené státy v noci na pátek SEČ dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
před 26 mminutami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 11 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026
Načítání...