Frankfurt/Milán - Evropská centrální banka (ECB) poskytla bankovnímu systému v eurozóně masivní finanční injekcí v objemu 529,5 miliardy eur (asi 13,2 bilionu Kč). Učinila tak zřejmě poslední pokus o definitivní vyřešení dluhové krize, která eurozónu sužuje už dva roky a jejíž dopady se prozatím výrazněji nezmírnily. Podle ekonomů je otázkou, zda snaha ECB zabere.
ECB poskytne bankám levné úvěry v rámci druhého kola svého mimořádného programu LTRO (Long-Term Refinancing Operation). Objem poskytnutých úvěrů bude nepatrně vyšší, než se předpokládalo. Proti prvnímu kolu, které se konalo před vánocemi, se ale dramaticky zvýšil počet žadatelů. Půjčku bude čerpat 800 institucí, zatímco v prvním kolem jich bylo 523. Tehdy ECB dala komerčním bankám úvěry za 489 miliard eur.
Po dnešní aukci se ukázalo, že zdaleka největší částku bude čerpat banka Intesa, která je největší retailovou bankou v Itálii. ECB jí poskytne úvěr 24 miliard eur, tedy asi 597,6 miliardy Kč, což je asi dvakrát tolik, než o kolik si banka řekla v prvním kole. Částka, která připadá na banku Intesa, představuje asi pět procent celkové částky pro všech 800 institucí.
Draghi: Podařilo se zabránit velké, opravdu velké úvěrové krizi
Smyslem aukce levných tříletých úvěrů ECB je zmírnit dopady dluhové krize. Ty jsou zřejmě vážnější, než se předpokládalo. Po prvním kole LTRO prezident ECB Mario Draghi přiznal, že se právě podařilo zabránit „velké, opravdu velké úvěrové krizi“. Část ekonomů je přesvědčena, že dnešní aukce levných úvěrů byla vzhledem ke své kontroverzi asi poslední.
ECB nabízela úvěry v neomezeném objemu, komerční banky si tedy mohly vzít, kolik chtěly. Půjčky ale nemají pevné úročení, ECB naopak zvolila sazbu, která bude průměrem úrokové sazby pro týdenní refinanční operace v následujících třech letech. Tato sazba je nyní na rekordním minimu jednoho procenta. Banky si mohou vybrat, zda po roce splatí celou půjčku, anebo ji budou ECB splácet po částech.
ECB očekává, že banky si za levné peníze budou kupovat i dluhopisy ohrožených zemí eura, což jim potenciálně slibuje vysoký zisk. Po prvním kole LTRO banky část peněz na tyto účely skutečně použily, čímž výrazně pomohly zklidnit situaci na úvěrovém trhu. Intesa uvedla, že úvěr 24 miliard eur využije i na nákup italských dluhopisů. Banka se tak de facto stane nástrojem ECB pro financování italské vlády.
„Výrazně se teď zvýší úroveň nadměrné likvidity, což je v konečném důsledku velmi příznivé pro rizikovější transakce,“ podotkl analytik Luca Cazzulani z finančního ústavu UniCredit. „Prospěch z toho zřejmě budou mít italské i španělské dluhopisy, stejně jako akciové trhy,“ dodal.
Půjčky získané v rámci prvního kola LTRO banky použily hlavně na umoření splatných závazků. Před dnešní aukcí Draghi banky vyzval, aby levné peníze poskytly ve formě úvěrů firmám a domácnostem. Podpoří tak hospodářský růst v eurozóně.
Španělsko a Itálie peníze použily na „Sarkozyho obchod“
Neoficiální informace podle agentury Reuters naznačují, že především banky ve Španělsku, ale také v Itálii peníze z první aukce použily právě na takzvaný „Sarkozyho obchod“. Tento termín se vžil v reakci na návrh francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, aby se vlády obrátily na banky zaplavené levnými penězi od ECB a přesvědčily je, aby začaly kupovat státní dluhopisy.
Španělské banky jen za poslední měsíc koupily v čistém vyjádření státní dluhopisy za 23,1 miliardy eur, italské banky za 20,6 miliardy eur. V obou případech to byly nové rekordy. Itálie musí v březnu a dubnu prodat nové dluhopisy až za 45 miliard eur, aby měla peníze na umoření těch starších. Právě komerční banky by díky levným úvěrům od ECB mohly velkou část papírů skoupit.
ECB ve snaze mírnit dopady krize a srazit tržní úroky státních dluhopisů ohrožených zemí eurozóny v posledních letech nakupovala především italské, řecké a španělské dluhopisy. Za to si vysloužila tvrdou kritiku, neboť ECB nemá mandát k tomu, aby financovala vlády. Kritici ECB tvrdí, že přes program levných úvěrů LTRO může ECB ve financování vlád pokračovat oklikou přes komerční banky.
Informované zdroje tvrdí, že ECB má sama zájem na tom, aby dnešní aukce levných úvěrů byla zároveň poslední. Obává se totiž, že banky se stanou na levných penězích závislé. Komerční banky si od ECB ještě nikdy nevzaly tak vysoké úvěry, jako právě v posledních měsících. Například italské banky si do ledna od ECB vzaly půjčky za více než 200 miliard eur, banky z Francie a Španělska nejsou o moc pozadu.
Otázkou je, co se stane, až příznivý efekt aukce úvěrů odezní. Ani nabídka tak levných peněz, jaké mohou komerční banky čerpat právě teď, totiž sama o sobě nemůže nahradit funkční mezibankovní trh, a nevyřeší ani dluhovou krizi eurozóny.
Podobnou cestou jako Spojené státy
Centrální banka se tak vydává se podobnou cestou jako Spojené státy, i když je její situace mnohem složitější. „Americké hospodářství má stále problémy, ale už není tolik náchylné k výkyvům tak jako v posledních čtyřech letech. Možná to ještě bude chvíli trvat, ale pomalu se vrátíme k růstu a vyšší zaměstnanosti,“ uvedl ke stavu americké ekonomiky a v souvislosti s kvantitativním uvolňováním šéf Fedu Ben Bernanke.
Petr Gapko, analytik GE Money Bank
„Kvantitativní uvolňování tak, jak se dělo v USA, je speciální operace, která sloužila jako jakási záchranná brzda v době, kdy ekonomika na tom byla špatně. V Evropě dodávaná likvidita ECB slouží vyloženě jenom jako záchranná brzda a měla by sloužit na podporu jednak bank a potom států postižených dluhovou krizí.“
Na druhé straně oceánu tedy dvě kola pomoci pro ekonomiku zabrala. Na konci roku americké hospodářství rostlo o 2,8 procenta. V Evropě se to zatím nedaří. Prosincovou půjčku totiž použil na nákup dluhopisů jen zlomek finančních domů.
„Podle mě by to mohlo zafungovat trochu lépe než první vlna v prosinci. Objem peněz, který se tímto nalije do ekonomik, by mohl zůstat zhruba stejný. Nicméně banky by mohly tyto prostředky ve vyšší míře využít pro nákup státních dluhopisů a pro podporu svých postižených ekonomik,“ prohlásil analytik GE Money Bank Petr Gapko.
Přesto není jisté, kolik podobných kroků bude ještě ECB muset udělat. Naproti tomu ve Spojených státech se už o třetím kole kvantitativního uvolňování pomalu přestává mluvit.
