Na dvojí kvalitu potravin v různých zemích EU si zákazníci stěžují už dlouho. Zejména ve středo- a východoevropských zemích prodávají výrobci odlišné potraviny pod stejným obalem. To má ale podle představ Evropské komise skončit: Brusel hrozí výrobcům vysokými pokutami.
O dvojí kvalitě potravin již několik let hovoří zejména zástupci států visegrádské čtyřky. Diskuse se loni dostala i na zasedání nejvyšších představitelů Evropské unie.
Nová opatření mají v praxi znamenat, že třeba česká obchodní inspekce dostane jasná pravidla, jak takové výrobce trestat, aby dvojí kvalita z trhu zmizela. „Abychom už koncem roku viděli výsledky, že skutečně ti výrobci jsou pod takový tlakem a pod hrozbou sankce, že budou ty receptury měnit rychleji.“
Jejich dosavadní postup – různá kvalita pod stejnou značkou bez objektivního důvodu – považuje Jourová za neférovou obchodní praktiku.
Zaznívají i další návrhy, jak dvojí kvalitu řešit. Například vznikem dobrovolného elektronického registru, do kterého by výrobci vkládali informace o svých produktech – nemuseli by je pak dávat na etikety potravin. Hovoří se také o možnosti kolektivní žaloby. Tedy, že sami zákazníci budou moci producenta dvojí kvality kolektivně zažalovat.
Napomoci řešení by mohly také značky kvality, jako je například česká cechovní norma, kterou se snaží uplatňovat na trhu Potravinářská komora ČR. Výrobky, které ji splňují, musí být nadstandardní.
Rozdílná kvalita potravin v Belgii a v Česku
Dvojí kvalitu potravin vyzkoušeli v praxi i redaktoři České televize. Ve dvou zemích, v Belgii a v Česku, vyzkoušeli stejné zboží.
Fanta Pomerančová
V Belgii je slazená cukrem a je v ní 6 procent ovocné složky. V Česku má ten samý nápoj jen 5 procent pomerančové šťávy a jako sladidlo je použit fruktózo-glukózový sirup.
Lískooříšková pomazánka Nuttela
Ta zakoupená v Belgii má podíl sušeného mléka 8,7 procenta. Složení té samé pomazánky zakoupené v Česku se liší. Obsahuje méně mléka, 6,6 procenta.
Rybí prsty
V Belgii obsahují 65 procent rybího masa. Stejný výrobek, který je k dostání v Česku, obsahuje masa méně, konkrétně 58 procent tresky pestré.
Dotčené výrobce požádali redaktoři o vysvětlení rozdílné receptury. Ferrero (výrobce Nutelly) nereagovalo, společnost Igló (rybí prsty) nemá v Česku zastoupení. Většinou ale výrobci argumentují podobně jako společnost Coca-Cola (výrobce Fanty).
Ta odkazuje na různou místní dostupnost ingrediencí, rozdíly v zákonech nebo v tom, co lidem chutná (místní chuťové preference). To může podle společnosti ovlivnit třeba výběr sladidla.
Stejná kvalita pro všechny by ale podle Unie neměla ve výsledku znamenat unifikaci. Tedy, že by Unie zavedla plošné standardy na výrobky. Ale prostě jenom to, aby všichni zákazníci měli přístup ke stejné kvalitě.
Dlouhá řada příkladů dvojí kvality
Není to přitom zdaleka poprvé, co novináři nebo třeba úřady ve spolupráci s akademiky a jejich laboratořemi našlu podobné příklady.
V říjnu 2017 vypracovala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) pro ministerstvo zemědělství testy potravin. Z 21 testovaných dětských výživ, krmiv pro domácí zvířata a privátních výrobků obchodních řetězců prodávaných v podobném obalu v Německu, Rakousku, Česku, Slovensku a Maďarsku, jich bylo stejných pouze sedm. Tři výrobky byly odlišné jen mírně, 11 jich bylo jiných.
Výsledky v říjnu 2017 vypadaly takto:
Průzkum Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) loni v červenci potvrdil, že v různých zemích Evropské unie se často liší výrobky, které mají stejný název i obal. Koordinátor projektu Jan Pivoňka tehdy v pořadu 90' ČT24 řekl, že firmy mohou prodávat různou kvalitu výrobků, ale je nefér, když se navenek tváří, že jsou stejné. Upozorňuje, že značky často slouží spotřebiteli k tomu, aby se snáze zorientoval, protože detailní informace na obalech mohou být složité.
Průzkum, který si u VŠCHT zadalo ministerstvo zemědělství na vzorku 21 produktů se stejným balením, ukázal, že ve většině se nacházejí rozdíly. Pouze ve třech případech byly výrobky stejné. Pivoňka ale připouští, že jiná věc je určit, kde je vyšší kvalita a kde nižší. „Jsou případy, kde různé úhly pohledu můžou vést k různým závěrům,“ zdůrazňuje.
Na srovnání z července 2017 se můžete podívat zde:
Když si slovenské ministerstvo před rokem nechalo porovnat kvalitu potravin na Slovensku a v Rakousku, objevily se ve výsledcích rozdílné obsahy masa, různé druhy použitých sladidel či například různé barvy výrobků či rozdílné aroma.
I druhý slovenský test prokázal u téměř poloviny zkoumaných potravin velké rozdíly v kvalitě produktů prodávaných pod stejným názvem a stejnou značkou na Slovensku a v Rakousku. Malé rozdíly byly zjištěny u další třetiny výrobků. Stejné byly jen kešu ořechy. O výsledcích zde.
