Důvěra v českou ekonomiku v červenci po třech měsících růstu klesla. Proti červnu se snížila o 4,3 bodu na 99,7 bodu, informoval v pondělí na svém webu Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj za poklesem celkové důvěry stojí nedostatek a zdražování materiálu a zařízení v průmyslu. Důvěra přitom klesla nejen u podnikatelů, ale i u spotřebitelů. V meziročním srovnání jsou všechny hodnoty vyšší.
Důvěra v tuzemskou ekonomiku v červenci klesla. Zpomaluje výroba, lidé se bojí zdražování
U spotřebitelů se důvěra v ekonomiku v prvním prázdninovém měsíci meziměsíčně snížila o 3,6 bodu na hodnotu 101,9 a u podnikatelů o 4,4 bodu na 99,3 bodu.
„Celkově červencový průzkum ukazuje na slabá místa české ekonomiky, kterými jsou letos problémy s logistikou a s chybějícími zaměstnanci. Je proto pravděpodobné, že v dalších měsících uvidíme zpomalování výroby největšího tuzemského odvětví – průmyslu, nicméně oživení ve službách by mělo zajistit pokračování ekonomického růstu ČR,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
Podle vedoucího oddělení konjunkturálních průzkumů Českého statistického úřadu Jiřího Obsta podniky vnímají nedostatek a rostoucí ceny vstupních materiálů a zařízení v průmyslu jakou významnou bariéru své činnosti.
„V dotčených odvětvích zpomaluje výroba a výrazně se zvyšují zásoby nedokončených výrobků. V reakci na to se mírně snížil počet průmyslových podniků očekávajících růst výrobní činnosti v nadcházejícím období,“ uvedl Obst.
Spotřebitelé se obávají zdražování
Spotřebitelé se pak výrazně obávají dalšího zdražení, což začínají vnímat i jako jeden z možných faktorů ohrožujících celkovou ekonomickou situaci i jejich vlastní finanční situaci, doplnila Silvie Vyplašilová z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
„Po předchozím nárůstu důvěry lze na červencová data nahlížet jako na určitou korekci optimismu nežli na nový trend,“ uvedl ekonom Komerční banky Michal Brožka. Podle ředitele strategického poradenství PwC Česká republika Jana Hadravy lze po nějaký čas očekávat ve výsledcích průzkumu rozkolísanost.
Surovinová krize
„Momentálně nejistotu z větší části způsobuje surovinová krize, se kterou souvisí zdražování, které kromě průmyslníků už pociťují i spotřebitelé. Obojí má ale opět prapůvod v pandemii, která způsobila několik šoků ekonomice a vytváří rázové vlny v poptávce, s čímž se hlavně obory s delším výrobním a dodavatelským cyklem složitě vyrovnávají,“ uvedl Hadrava.
Mezi průmyslovými podniky se důvěra meziměsíčně snížila v červenci o 9,5 bodu na 98,7. Podle statistiků ubylo v průmyslu podnikatelů, kteří hodnotí svou současnou poptávku jako více než uspokojivou a kteří očekávají v příštích třech měsíců růst tempa výroby. Naopak zásoby hotových výrobků se jim proti červnu výrazně zvýšily.
„Hlavní bariérou růstu produkce, kterou uvedlo přibližně 33 procenta respondentů, nejvíce od počátku zjišťování, je nedostatek materiálu a zařízení následovaný nedostatkem zaměstnanců, jenž limituje 20 procent respondentů,“ uvedli statistici. Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové je nedostatek surovin a součástek přechodný. „Teprve po delším trvalém náběhu plných kapacit v těchto oborech se podaří stabilizovat současný převis poptávky,“ uvedla.
Ve stavebnictví chybí lidé i poptávka
Důvěra v ekonomiku klesla rovněž mezi stavebními firmami, a to o 1,8 bodu na 114,0. Podnikatelé v oboru podle ČSÚ mimo jiné předpokládají výraznější zdražení stavebních prací a hlavními překážkami pro růst produkce je pro ně nedostatek zaměstnanců a nedostatečná poptávka.
Mezi obchodníky a firmami v odvětvích služeb včetně bankovního sektoru se důvěra meziměsíčně nezměnila, zůstala na hodnotě 104,7, respektive 97,6 bodu. Nicméně i v obchodu ubylo firem očekávajících v dalších třech měsících zlepšení své ekonomické situace. Obchodníci zároveň čekají v nejbližší měsících zvýšení prodejních cen.
