Praha - Sjednocení sazeb DPH, které je zamýšleno jako součást důchodové reformy, není podle ekonoma z institutu CERGE-EI Libora Duška příliš efektivní. Mnohem větší dopad, v tomto případě negativní, na státní pokladnu totiž budou mít například náklady na zřízení penzijních fondů, které jsou součástí tzv. velké penzijní reformy. Na jednotné 20procentní sazbě se minulý týden shodli ekonomičtí ministři koaličních stran.
Libor Dušek
„Vláda z původní Bezděkovy reformy udělala dost nepříjemný paskvil.“
„Jsem hodně zklamán návrhem velké důchodové reformy, se kterou vláda přišla,“ prohlásil Dušek, podle kterého se v průběžném penzijním systému mění příliš málo kritérií, naopak je třeba učinit zásadní změny. Větší dopad na státní pokladnu než vyšší DPH, která část financí přináší, budou mít náklady na zřízení penzijních fondů jednotlivců, jež budou z rozpočtu odvedeny.
Dušek: K sedmi výjimkám bych zařadil veřejnou dopravu, ne ryby či mléko
Podle Duška přinese přesun některých položek do vyšší sazby DPH sníženou poptávku po službách, zejména pak veřejné dopravě. Jako zdůvodnění uvedl platný ekonomický model: Pokud se něco zdraží, poptávka jde směrem dolů. „Kdybych já musel jako osvícený diktátor navrhovat výjimky, spíše bych do snížené daně zařadil veřejnou dopravu než udělat si seznam, na kterém jsou ryby, mléko a chleba,“ dodal.
Co zůstane ve snížené 10procentní sazbě DPH:
- chléb
- mléko bez ostatních mléčných výrobků
- brambory
- syrová a nezpracovaná zelenina
- nezpracované ryby
- dětská mléčná výživa
- potraviny pro pacienty s cukrovkou a dalšími metabolickými problémy
Zvýšení sazby DPH však není jen výmyslem vlády. „Je tady hrozivý deficit financí, se kterým se musí něco dělat,“ říká Dušek. Podle něj by však nejlepším řešením na obranu proti vysokému deficitu veřejných financí bylo začít zefektivněním státní správy nebo třeba potíráním korupce.
Podle Duška lze usuzovat, že zavedení jednotné sazby bude dopad na hospodaření českého státu. Pokles disponibilních příjmů domácností totiž může znamenat pokles celkové spotřeby domácností. „Dá se předpokládat pokles hospodářského růstu,“ uvádí. Ovšem dodává, že zavedení jednotné sazby daně dlouhodobě posunuje daňový systém k „něčemu, co je efektivnější než dnešní model“. „Omezí se daňové úniky a dojde k menšímu zdanění práce,“ vysvětluje.
Analýza Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) počítá s tím, že se sjednocením sazeb daně z přidané hodnoty zvýší životní náklady o 425 korun měsíčně. Proti tomu ale bude působit snížení sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem. Reálné příjmy průměrné domácnosti tak klesnou jen o procento, tedy o 289 korun měsíčně. Záleží ale samozřejmě na tom, za co konkrétně utrácí. Změny nejvíce dopadnou na desetinu nejchudších domácností, důchodců se sjednocení DPH díky valorizaci důchodů nedotkne.
