České dráhy v letošním 1. pololetí zvýšily meziročně zisk o 127 milionů korun na 537 milionů korun. Důvodem zlepšení hospodaření je podle managementu firmy růst tržeb z osobní dopravy i nižší úrokové náklady. Oproti předchozímu roku skončila v zisku jak nákladní, tak i osobní doprava. Tržby skupiny se meziročně zvýšily zhruba o 400 milionů na 16,73 miliardy korun.
Osobní doprava v pololetí vykázala zisk 29 milionů korun. Odráží se v něm vyšší počet přepravených cestujících a s tím související nárůst tržeb z jízdného, který meziročně za šest měsíců činil 241 milionů korun. Se ziskem 384 milionů korun pak hospodařil segment nákladní dopravy, který je ve skupině zastupován dceřinou společností ČD Cargo.
Podle analýzy společnosti Cyrrus se dá hospodaření ČD chápat jako dobrý výsledek. „Celkově vzato se dá pozitivní hospodaření považovat za důsledek dlouhodobější strategie národního dopravce – snižování nákladů a zvyšování kvality služeb,“ uvedla ve zprávě analytická společnost. Vyzdvihla mimo jiné fakt, že se osobní doprava dostala po dlouhé době do zisku. Pokles ziskovosti nákladní dopravy pak jde na úkor investic, a tak lze očekávat lepší výsledky v následujících letech, dodala firma Cyrrus.
Zisk v segmentu nákladní dopravy se nicméně meziročně mírně snížil. „Meziroční pokles čistého zisku o 76 milionů korun u nákladní dopravy je tak dán především vyššími odpisy v důsledku investic do vozidel a také zvýšením osobních nákladů, což souvisí s výsledkem kolektivního vyjednávání a s růstem mezd zaměstnanců. Oba tyto náklady však znamenají krok k posílení stability a konkurenceschopnosti firmy na trhu,“ uvedl k výsledkům za pololetí generální ředitel ČD Pavel Krtek.
Objem přepraveného zboží meziročně mírně poklesl o 300 tisíc tun na 32,2 milionu tun zboží. Zvýšil se ale ukazatel přepravního výkonu, který kromě množství zboží zohledňuje i vzdálenost, na kterou je zboží transportováno. Tento ukazatel meziročně vzrostl o 0,2 milionu takzvaných vlakokilometrů na 11 milionů.
Dobře si vedla osobní doprava
Naopak osobní doprava meziročně zaznamenala výrazný růst zisku poté, co se její hospodaření zlepšilo z loňské pololetní ztráty 341 milionů korun na zmíněných téměř 30 milionů korun. Nárůst cestujících společnost evidovala zejména v dálkové a příměstské dopravě.
Celá skupina utržila za pololetí 16,7 miliardy korun, což je meziročně o zhruba 400 milionů korun více. Segment osobní dopravy utržil zhruba 10,9 miliardy korun, z čehož zhruba sedm miliard korun připadá na úhrady od ministerstva dopravy a krajů. Zbylé téměř čtyři miliardy korun pak připadají na prodej jízdenek.
Zakázky pro kraje představují významný podíl tržeb státního dopravce, ročně představují zhruba devět miliard, uvedl loni v prosinci Krtek. Zároveň jde o zhruba 40 procent výkonu všech vypravovaných vlaků. O nových smlouvách už vedení drah jednalo s některými hejtmany, České dráhy totiž po roce 2019 nemohou automaticky počítat s prodlužováním současných smluv.
Skupině se během letošního prvního pololetí snížil čistý dluh o zhruba čtyři miliardy korun na 29,4 miliardy korun. Za snížením stojí posílení koruny a tedy i snížení korunového vyjádření dluhu. V dubnu rovněž společnost uhradila poslední splátku evropské železniční organizaci Eurofima ve výši 30 milionů eur (781 milionů korun).
Celá skupina Českých drah, kam rovněž patří například Výzkumný ústav železniční nebo poskytovatel datových služeb ČD Telematika, zaměstnávala na konci pololetí zhruba 23 460 lidí.
