Berlín - Poprvé od ohlášení plánu na výkup státních dluhopisů Evropskou centrální bankou vystoupil její šéf v Německu. Mario Draghi krizové opatření obhajoval v zemi, kde má od začátku nejvíce kritiků. V Berlíně jednal s bankéři a podnikateli. Draghi se dnes navíc s německou kancléřkou Angelou Merkelovou shodli na nutnosti dalších reforem, které by posílily konkurenceschopnost zemí eurozóny a obnovily důvěru investorů.
Na konferenci Svazu německého průmyslu (BDI) Draghi označil nedávno oznámený plán nákupů dluhopisů za pouhý „most“ k řešení téměř tříleté dluhové krize měnové unie. Politiky eurozóny vyzval, aby nepropadli uspokojení a využili nedávného uklidnění na trzích, které oznámení ECB přineslo, k dalším reformám a užší integraci.
Šéf ECB Mario Draghi
„Krok ECB může být jen mostem do budoucnosti. Celý projekt musí být dokončen důraznou aktivitou vlád, jak individuální, tak kolektivní.“
Draghiho plán nákupů dluhopisů zkritizoval z celé ECB jen šéf německé Bundesbanky Jens Weidmann, který naznačuje, že tyto kroky znamenají porušení mandátu ECB, jímž je starost o cenovou stabilitu. Draghi prohlásil, že vůči Bundesbance chová „nesmírný respekt“ a že se svými kolegy ve vedení ECB řadu jejích obav sdílí. Oba přístupy se podle Draghiho liší jen v tom, jak na situaci reagovat: „V současné situaci větším rizikem pro stabilitu není činnost, ale nečinnost, proto ECB konala.“
„Shodli se na tom, že v Evropě je jak na úrovni jednotlivých států, tak eurozóny, zapotřebí další značná ochota k reformám, které zvýší konkurenceschopnost a obnoví důvěryhodnost,“ uvádí se ve sdělení úřadu kancléřky po setkání šéfa ECB s Merkelovou. Oba také diskutovali o otázce jednotného bankovního dohledu pro celou eurozónu a o říjnovém summitu Evropské unie.
Evropská centrální banka před třemi týdny oznámila, že v případě nutnosti bude na sekundárních trzích neomezeně nakupovat dluhopisy států, které požádají o pomoc ze záchranného fondu ESM. V Německu vyvolává plán obavy z toho, že ECB vměšováním se do fiskální politiky překračuje svůj mandát, vystavuje daňové poplatníky hrozbě splácení miliard eur dluhů a tištěním peněz riskuje růst inflace.
