Drábek našel pro sociální služby dalších 140 milionů

Praha - Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) dá na sociální služby dalších 140 milionů korun, na nichž se s poskytovateli už dřív dohodl. Ministerstvo už rozdělilo mezi organizace poskytující sociální služby 6 miliard korun. Kromě zmíněných 140 milionů ještě zbývá rozdělit zhruba 190 milionů. Poskytovatelé přesto bijí na poplach. Varují, že kdyby další peníze nedostali, hrozil by až dvěma stovkám organizací konec. Bez pomoci by se tak ocitly tisíce potřebných lidí.

„Nám se podařilo v rámci úspor provozních výdajů, zejména v úsporách informačních technologií, ušetřit o něco více, než byly předepsané úspory závislé na státním rozpočtu, a tu částku, která se nám podařila uspořit navíc, teď můžeme použít jako přidané peníze do sektoru sociálních služeb,“ řekl České televizi ministr práce a sociálních věcí Drábek. Díky penězům navíc může podle něj ministerstvo vyhovět většině žádostí na dofinancování.

S přesunem peněz z provozních výdajů na sociální služby musí nicméně ještě souhlasit ministerstvo financí. Drábek ovšem problémy neočekává. „Protože je to jen přesun z jedné položky do druhé uvnitř rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí, tak já věřím, že k tomu dojde v nejbližších dnech,“ dodal ministr.

Neziskové organizace od Drábkova rezortu původně žádaly další půl miliardu korun. Drábek jejich požadavkům vyhověl jen částečně. K dispozici na další rozdělení je 330 milionů korun. Zbytek peněz si podle ministra musí neziskové organizace sehnat z jiných zdrojů – například od krajů, obcí a sponzorů. „Není možné říkat, že za všechno financování zodpovídá stát. To bychom pak mohli ten systém přetvořit na státní systém a nebyl by třeba systém neziskových organizací,“ podotkl Drábek. Stát podle něj nyní financuje přibližně čtvrtinu z finančních potřeb neziskovek přímo a další téměř polovinu prostřednictvím příspěvku na péči.

Letos se sice dotace na sociální služby proti loňsku zvednou, jinak se ale každoročně snižují. Předloni stát poskytl 6,8 miliardy a v roce 2009 to bylo 7,4 miliardy.

Nahrávám video
Rozhovor s Jaromírem Drábkem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
před 18 hhodinami

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026
Načítání...