Dobrá práce v budoucnosti? Z domova, dobře placená, inspirující

Praha - Dobrá práce - stále větší deviza budoucnosti. Průměrný věk lidí totiž stoupá a s ním i hranice odchodu do důchodu. Jak si vybrat dobré zaměstnání a jak vlastně ta dobrá práce vypadá, to je otázka, kterou se vyjma zainteresovaných stran zaobírá dennodenně mnoho odborníků. Přitažlivost místa bude v budoucnu definovat především důraz firmy na společenskou odpovědnost, motivující prostředí či možnosti skloubení pracovního a soukromého života. Po pracovnících dychtících po dobrém zaměstnání se bude očekávat vysoká míra zodpovědnosti vůči společnosti, ale i k sobě samému.

Podle Marka Hamilla, manažera v oblasti lidských zdrojů, je prvním nutným krokem k nalezení dobrého místa být ve svém oboru skutečně dobrý. I vzhledem k probíhající krizi je také nezbytné svou získanou kvalifikaci prohlubovat. „Jedna z klíčových věcí do budoucna bude zodpovědnost lidí nejen k práci svěřené, ale i k strategické budoucnosti firem, je to také o pružnosti,“ definuje požadavky na špičkové pracovníky Martin Kalenda, konzultant v oboru školení manažerů a lidských zdrojů.

Je otázkou, zdali budou v budoucnosti hledat spíše firmy kvalitní zaměstnance, nežli naopak oni kvalitní firmy. Zdali vydrží současný stav například také v České republice, kdy i krizi navzdory někteří lidé odmítají nabízenou práci, bude záviset na sociální politice daného státu. „I v USA se v tomto ohledu bude muset situace změnit,“ dodává Hamill. Právě masivní propouštění nutí americké uchazeče o práci být při přijímacích pohovorech kreativnější a vymýšlet různé strategie pro získání místa. Prostor dostávají také moderní nástroje a prezentace přes komunitní sítě, jako jsou Facebook, LinkedIn či Twitter.

Nahrávám video
Milénium ČT24 s Martinem Kalendou a Markem Hamillem
Zdroj: ČT24

Mark Hamill, manažer v oblasti lidských zdrojů:

„Pozor, aby člověk sebepropagací o sobě nevytvořil nějaký špatný obraz.“


Podle Kalendy jsou využívání moderních technologií a trendů obecně příznivě nakloněni i Češi, ale i u nich bude stále hrát hlavní úlohu jejich osobnost sama. „Vše je o kvalitním výběrovém procesu, aby ten kandidát vešel do co největšího počtu interakcí, kde prokáže, že je schopen komunikovat, velmi dobře pracovat i sám, věci dotahovat do konce. Zkoumá se míra zodpovědnosti, míra loajality,“ odhaluje metody personálních manažerů Kalenda a dodává, že vhodnými metodami výběrových řízení jsou tzv. assesment centra, kdy jsou žadatelé o práci zkouškám vhodnosti podrobováni společně.

Plat je důležitým, ne však jediným faktorem 

Vysněná práce nebude v budoucnu definována pouze vysokým příjmem. Ten se ostatně za dobře odváděnou vysoce kvalifikovanou práci očekává, nicméně důležitý bude také důraz firmy na tzv. společenskou odpovědnost, tj. šetrnost k životnímu prostředí a vůbec etické zacházení s vnějším okolím podniku. Zaměstnance k dobrým výkonům bude rovněž ponoukat motivující pracovní prostředí, interní komunikace a vztahy a také vyváženost pracovního a soukromého života. „Ty schopné firmy, které přežívají krizi, se ostražitě chovají již dříve a vnímají veškeré možné ohrožení. A právě komunikace, vnímání a sdílení toho, co se děje kolem firmy, jí umožňuje žít zdravě,“ zdůvodňuje nutnost dobré komunikace uvnitř firmy Martin Kalenda.

Možným jevem typickým pro zaměstnávání v budoucnosti bude i změna statutu práce na plný úvazek. I kvůli krizi tak lidé budou najímání spíše na krátkodobé projektové akce a budou své služby v interaktivním věku poskytovat z domova. „Tohle bude častější, dokladem je používání videokonference,“ uzavřel téma práce budoucnosti Mark Hamill.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek státního rozpočtu po konci provizoria vzrostl na 106 miliard

Schodek státního rozpočtu se v dubnu prohloubil proti konci března o 78,5 miliardy korun na 106,1 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. K prohloubení deficitu přispělo ukončení rozpočtového provizoria, ve kterém Česko bylo do 20. března a které omezovalo státní výdaje. Schodek je nejnižší za poslední čtyři roky, zároveň pátý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci dubna byl deficit 126,1 miliardy korun.
15:47Aktualizovánopřed 39 mminutami

Vláda schválila opětovné zavedení elektronické evidence tržeb

Elektronická evidence tržeb (EET) se zřejmě od ledna 2027 vrátí. Návrh na její znovuzavedení schválila vláda, řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh, který nyní projedná parlament, by měl podle kabinetu přinést do veřejných rozpočtů 14,4 miliardy korun ročně. Součástí návrhu jsou i daňové změny, mimo jiné obnovení některých slev zrušených předchozí vládou a úprava daně z přidané hodnoty (DPH).
05:08Aktualizovánopřed 41 mminutami

PRE od května zdražila fixované ceníky energií, reagovala na růst tržních cen

Pražská energetika (PRE) od května zvýšila ceny svých fixovaných produktů elektřiny i plynu. Reaguje tím na růst cen energií na světových trzích. Zdražení se týká nových smluv se závazkem, u nichž si zákazníci připlatí v průměru několik stovek korun za rok. Pro klienty se smlouvou na dobu neurčitou nebo s dohodou o fixaci cen, kterou uzavřeli už dříve, se nic nemění. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých týdnech zdražovali i někteří další dodavatelé.
13:11Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoAnalýza výběru daně z lihu je hotová. Ministerstvo řeší, co dál

Úřady dokončily analýzu výběru spotřební daně z lihu. Má ukázat, jak dál s touto taxou. Její růst nastavil konsolidační balíček předchozí vlády – stát nakonec ale víc peněz nevybral. Ministerstvo financí teď chce zjistit, jestli je příčinou nižší spotřeba, nebo přesun části prodejů do šedé ekonomiky. Minulá vláda si přitom od kroku slibovala sumu přesahující deset miliard korun.
před 9 hhodinami

VideoV Německu roste zájem o elektroauta. Stojí za ním drahá paliva i státní dotace

Rostoucí ceny benzínu a nafty zvyšují v Německu poptávku po nových i ojetých elektroautech. Prodejci hlásí výraznější zájem od konce února, u ojetých vozů podle nich v některých případech vzrostl až o desítky procent. Kromě drahých paliv k trendu přispívá také širší nabídka levnějších modelů, státní dotace pro domácnosti s nižšími příjmy nebo zájem o domácí nabíjení v kombinaci se solárními panely. Spolková vláda ale zároveň usiluje o zmírnění unijních pravidel pro postupné vytlačování aut se spalovacími motory z evropského trhu.
před 9 hhodinami

Opozice bude blokovat změny rozpočtových pravidel. Vládě by umožnily vyšší schodky

Opoziční strany chtějí v týdnu ve sněmovně zablokovat schválení zákona, kterým vláda navrhuje výrazně uvolnit pravidla rozpočtové odpovědnosti. Kabinet chce mimo výdajové rámce vyčlenit například náklady na dopravní infrastrukturu, přehrady, nové jaderné bloky nebo část výdajů na obranu. Podle opozice si tím vláda připravuje prostor pro vysoké schodky a větší zadlužování státu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že současná pravidla jsou příliš přísná a neodpovídají plánovaným investicím.
před 20 hhodinami

Juchelka se nebrání růstu minimální mzdy, dle Středuly s tou současnou nelze vyžít

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT uvedl, že se nebrání postupnému růstu minimální mzdy až na 50 procent mzdy průměrné. Podle předsedy odborové centrály Josefa Středuly se s její současnou výší po zdanění a odvodech „nedá vyžít“. V debatě moderované Janou Peroutkovou se hosté věnovali také možným dopadům konfliktu na Blízkém východě. Šéf lidovců a jihomoravský hejtman Jan Grolich zdůraznil, že Česko potřebuje být součástí bezpečnější a soběstačnější Evropy, prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) pak vyzval k přehodnocení priorit, které si EU stanovila před dvaceti lety.
včeraAktualizovánovčera v 15:59

Bez peněz se obrana zajistit nedá, upozornili Nečas s Rusnokem

„Doba se změnila v tom, že ohrožení bezpečnosti Evropy je úplně někde jinde, než bylo před pěti, deseti lety,“ míní bývalý premiér, exministr financí a někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Bez těch peněz se to udělat prostě nedá,“ dodává. „Ty výdaje musí růst,“ souhlasí expremiér Petr Nečas (ODS) a doplňuje, že Česko je podle něj středně bohatým státem EU. „Nejsme ti chudáci, kteří nemají dost peněz pro naše lidi,“ prohlásil. V Nedělní debatě ČT moderované Janou Peroutkovou komentovali oba expremiéři také střety současné vlády s prezidentem ohledně summitu NATO, spor ohledně cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan či kabinetem chystanou změnu rozpočtových pravidel.
včera v 15:55
Načítání...