Do roku 2020 se má podíl zelené energie zvýšit na 15,3 procenta

Plán schválený v roce 2012 počítal s tím, že podíl energie z obnovitelných zdrojů dosáhne do roku 2020 výše 14 procent. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) chce ale prudší nárůst. Za čtyři roky by měla spotřeba zelené energie podle nového cíle představovat už 15,3 procenta. Ve státní energetické koncepci se počítá s tím, že by obnovitelné zdroje mohly v roce 2040 zajistit až čtvrtinu veškeré energie.

České plány na více než patnáctiprocentní podíl energie z obnovitelných zdrojů (OZE) na spotřebě energie podle ministerstva průmyslu a obchodu překonávají závazek vůči Evropské unii o více než dvě procenta. Evropská komise totiž stanovila pro Česko pro rok 2020 podíl ve výši 13 procent.

Materiál se přesto nelíbí ekologům. Energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký již dříve uvedl, že plán obsahuje pro rozvoj OZE jen velmi nízké cíle, navíc neříká, jak jich bude dosaženo. Ministerstvo ale tvrdí, že podíl se zvyšuje kvůli tomu, že se proti dosud platnému plánu snížila výše spotřeby energie, s níž se pro rok 2020 počítá.

Nejistota kolem biopaliv snižuje výhled na podíl zelené energie v dopravě

Ministerstvo průmyslu a obchodu v předkládací zprávě uvádí, že Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů i nadále počítá s provozní podporou malých vodních elektráren a výroben tepla využívajících obnovitelné zdroje. Umožní také zavést novou podporu pro teplo z výroben s instalovaným elektrickým výkonem do 500 kW, které využívají bioplyn vznikající například z hnojiv.

Materiál naopak počítá se snížením plánovaného podílu energie z OZE na hrubé konečné spotřebě v dopravě. Ten má na konci desetiletí činit deset procent. Dosavadní plán počítal s podílem o 0,8 procenta vyšším. Důvodem jsou podle ministerstva legislativní nejistoty ohledně daňového zvýhodnění biopaliv. Původně šel materiál ministerstva do připomínkového řízení s tím, že podíl v dopravě zůstane ve výši 10,8 procenta a vyšší bude i celkově podíl OZE na spotřebě energie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 19 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...