Do eurozóny s výhodným kurzem? Kvůli intervenci těžko, tvrdí Zeman

Praha – Kvůli intervenci centrální banky by Česko nemuselo přijmout euro v tak výhodném kurzu jako Slovensko v roce 2009. Na Žofínském fóru to prohlásil prezident Miloš Zeman, který je dlouhodobým zastáncem zavedení společné měny v co nejbližším termínu. Technicky to podle něj lze stihnout za dva až tři roky. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se už dříve vyslovil pro rok 2020; jeho kabinet nicméně závazný termín nestanoví.

„Slovákům se podařilo dosáhnout toho, že z původních 36 slovenských korun za euro se dostali na 30 korun, takže euro přijímali ve výhodném kurzu, a právě proto je 70 procent slovenské populace s eurem spokojeno,“ nechal se slyšet prezident Zeman.

V tuzemsku se kurz domácí měny vůči euru dlouhodobě pohyboval kolem 25 korun. V listopadu 2013 se ale Česká národní banka rozhodla intervencí na devizovém trhu korunu oslabit a držet její kurz na úrovni 27 korun za euro. Chtěla tak zabránit deflaci a podpořit vývozce. Zda intervence přinesla kýžený efekt, se neshodnou politici ani odborná veřejnost. Opakovaně ji kritizoval i sám Miloš Zeman.

„Pokud se někdo domnívá, že při vstupu do eurozóny to bude tím lepší, čím silnější budeme mít kurz koruny, což lze vycítit z dnešního výroku prezidenta, pak se hluboce mýlí. Protože v takovém okamžiku bychom zbytečně podrazili nohy našemu exportnímu průmyslu,“ poznamenal hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Podle posledního vyjádření bankovní rady bude kurzový závazek 27 CZK/EUR platný nejméně do druhé poloviny roku 2016. Pokud by Česko v době tohoto kurzového závazku vstoupilo do systému směnných kurzů ERM II (účast v tomto systému alespoň po dobu dvou let je nutnou podmínkou pro přijetí eura), může mít podle Zemana značné potíže s kurzem koruny. Mechanismus sice povoluje posílení měny, je však kontrolováno Evropskou komisí.

Národní koordinátor pro zavedení eura Oldřich Dědek Zemanovy obavy nesdílí. „Kurzový mechanismus ERM II je vlastně fluktuační pásmo s velmi širokým rozpětím ±15 procent, takže česká koruna bude mít prostor se v tomto pásmu pohybovat. A pokud by nastal scénář, že by se přibližovala k té silnější hraně pásma, tak vždy existuje možnost centrální paritu revalvovat. Takhle se koneckonců chovalo i Slovensko, které po dobu pobytu v ERM II paritu poměrně výrazně revalvovalo dvakrát,“ argumentuje Dědek.

Vývoj kurzu koruny vůči euru
Zdroj: ČT24

Loni v srpnu pak Zeman upozornil, že pokud by Česká republika vstoupila do eurozóny se současným kurzem přesahujícím 27 CZK/EUR, reálné mzdy by se snížily o 6 procent. Také vyslovil názor, že centrální banka se oslabením koruny snažila oddálit datum, kdy se země stane součástí měnového spolku. Se Zemanovým tvrzením nesouhlasili přední čeští ekonomové, samotná ČNB postoj hlavy státu nekomentovala (více zde).

Proti tomu, aby se místo korunou platilo eurem, se Česká národní banka dlouhodobě staví; argumentuje nejistou situací v eurozóně. Právě proto chce prezident napříště jmenovat do bankovní rady pouze takové bankéře, kteří vstup do eurozóny podpoří. Už avizoval, že do čela rady dosadí jednoho z jejích členů a bývalého premiéra Jiřího Rusnoka, který má k hlavě státu dlouhodobě blízko. Současnému šéfovi centrální banky Miroslavu Singerovi končí mandát v červenci 2016.

„To odkládání nemůže být věčné“

ČR zatím do systému ERM II nevstoupila ani nestanovila závazné datum přijetí společné evropské měny. Zatímco prezident Zeman tvrdí, že celý proces lze stihnout za dva až tři roky, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se už dříve vyslovil pro rok 2020. Koaliční partneři ANO a KDU-ČSL jsou však zdrženlivější. Současná koaliční vláda proto podle Sobotky o termínu přijetí eura nerozhodne.

„Termín 2018 by znamenal, že bychom museli vstoupit do ERM II prakticky hned zítra,“ komentoval prezidentův návrh koordinátor Dědek. „Pokud by diskuse trvala více než rok, tak bych jako reálný termín viděl začátek roku 2020,“ přiklonil se k premiérově verzi. Sobotka se Zemanem se nedávno shodli alespoň na tom, že debatu o vstupu do eurozóny je třeba zintenzivnit (více zde). „Rozhodně by naší zemi prospělo, kdyby takováto debata běžela,“ myslí si předseda vlády.

Neochotu politiků stanovit jednoznačné datum přijetí eura si Zeman vysvětluje tím, že reagují na většinový názor české společnosti – zhruba tři čtvrtiny lidí se vstupem do eurozóny spíše nebo rozhodně nesouhlasí. „Každý politik chce být znovu zvolen. Má-li být znovu zvolen, potřebuje mít nasliněný prst na tepu veřejného mínění a ptát se svých potenciálních voličů, zda jsou pro, nebo proti zavedení eura,“ podotkl prezident. „Já chápu tuto vládu, že to odkládá na vládu další, ale to odkládání nemůže být věčné.“

Výzkum: Názory Čechů na přijetí eura

  • 4 % rozhodně souhlasí
  • 15 % spíše souhlasí
  • 29 % spíše nesouhlasí
  • 47 % rozhodně nesouhlasí
  • 5 % neví

Zdroj: CVVM, 2014

Připomíná to podle něj situaci v Polsku, kde si také většina lidí zavedení eura nepřeje, a politici proto rozhodnutí odkládají. Prezident Zeman by si přál, aby postoje Čechů pomohla změnit i zmíněná veřejná debata. Hodlá ji zahájit už v květnu, kdy by se měla v Lánech konat schůzka se zástupci vlády a České národní banky.

Celkově je české hospodářství podle prezidenta v mnohem lepší kondici než loni. Jako důkaz oživující ekonomiky uvedl třeba to, že podnikatelé začínají znovu investovat do rozšíření výroby a přijímají nové zaměstnance. Ministerstvo financí na základě prognóz dvacítky tuzemských odborných institucí odhaduje, že ekonomika v příštích letech poroste zhruba 2,5procentním tempem. Naproti tomu růst cen by se měl držet nízko a k inflačnímu cíli centrální banky ve výši dvou procent by se měl přiblížit až v roce 2018.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
před 38 mminutami

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
09:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 10 hhodinami

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
před 20 hhodinami

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
31. 12. 2025

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025
Načítání...