Do eurozóny s výhodným kurzem? Kvůli intervenci těžko, tvrdí Zeman

Praha – Kvůli intervenci centrální banky by Česko nemuselo přijmout euro v tak výhodném kurzu jako Slovensko v roce 2009. Na Žofínském fóru to prohlásil prezident Miloš Zeman, který je dlouhodobým zastáncem zavedení společné měny v co nejbližším termínu. Technicky to podle něj lze stihnout za dva až tři roky. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se už dříve vyslovil pro rok 2020; jeho kabinet nicméně závazný termín nestanoví.

„Slovákům se podařilo dosáhnout toho, že z původních 36 slovenských korun za euro se dostali na 30 korun, takže euro přijímali ve výhodném kurzu, a právě proto je 70 procent slovenské populace s eurem spokojeno,“ nechal se slyšet prezident Zeman.

V tuzemsku se kurz domácí měny vůči euru dlouhodobě pohyboval kolem 25 korun. V listopadu 2013 se ale Česká národní banka rozhodla intervencí na devizovém trhu korunu oslabit a držet její kurz na úrovni 27 korun za euro. Chtěla tak zabránit deflaci a podpořit vývozce. Zda intervence přinesla kýžený efekt, se neshodnou politici ani odborná veřejnost. Opakovaně ji kritizoval i sám Miloš Zeman.

„Pokud se někdo domnívá, že při vstupu do eurozóny to bude tím lepší, čím silnější budeme mít kurz koruny, což lze vycítit z dnešního výroku prezidenta, pak se hluboce mýlí. Protože v takovém okamžiku bychom zbytečně podrazili nohy našemu exportnímu průmyslu,“ poznamenal hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Podle posledního vyjádření bankovní rady bude kurzový závazek 27 CZK/EUR platný nejméně do druhé poloviny roku 2016. Pokud by Česko v době tohoto kurzového závazku vstoupilo do systému směnných kurzů ERM II (účast v tomto systému alespoň po dobu dvou let je nutnou podmínkou pro přijetí eura), může mít podle Zemana značné potíže s kurzem koruny. Mechanismus sice povoluje posílení měny, je však kontrolováno Evropskou komisí.

Národní koordinátor pro zavedení eura Oldřich Dědek Zemanovy obavy nesdílí. „Kurzový mechanismus ERM II je vlastně fluktuační pásmo s velmi širokým rozpětím ±15 procent, takže česká koruna bude mít prostor se v tomto pásmu pohybovat. A pokud by nastal scénář, že by se přibližovala k té silnější hraně pásma, tak vždy existuje možnost centrální paritu revalvovat. Takhle se koneckonců chovalo i Slovensko, které po dobu pobytu v ERM II paritu poměrně výrazně revalvovalo dvakrát,“ argumentuje Dědek.

Vývoj kurzu koruny vůči euru
Zdroj: ČT24

Loni v srpnu pak Zeman upozornil, že pokud by Česká republika vstoupila do eurozóny se současným kurzem přesahujícím 27 CZK/EUR, reálné mzdy by se snížily o 6 procent. Také vyslovil názor, že centrální banka se oslabením koruny snažila oddálit datum, kdy se země stane součástí měnového spolku. Se Zemanovým tvrzením nesouhlasili přední čeští ekonomové, samotná ČNB postoj hlavy státu nekomentovala (více zde).

Proti tomu, aby se místo korunou platilo eurem, se Česká národní banka dlouhodobě staví; argumentuje nejistou situací v eurozóně. Právě proto chce prezident napříště jmenovat do bankovní rady pouze takové bankéře, kteří vstup do eurozóny podpoří. Už avizoval, že do čela rady dosadí jednoho z jejích členů a bývalého premiéra Jiřího Rusnoka, který má k hlavě státu dlouhodobě blízko. Současnému šéfovi centrální banky Miroslavu Singerovi končí mandát v červenci 2016.

„To odkládání nemůže být věčné“

ČR zatím do systému ERM II nevstoupila ani nestanovila závazné datum přijetí společné evropské měny. Zatímco prezident Zeman tvrdí, že celý proces lze stihnout za dva až tři roky, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se už dříve vyslovil pro rok 2020. Koaliční partneři ANO a KDU-ČSL jsou však zdrženlivější. Současná koaliční vláda proto podle Sobotky o termínu přijetí eura nerozhodne.

„Termín 2018 by znamenal, že bychom museli vstoupit do ERM II prakticky hned zítra,“ komentoval prezidentův návrh koordinátor Dědek. „Pokud by diskuse trvala více než rok, tak bych jako reálný termín viděl začátek roku 2020,“ přiklonil se k premiérově verzi. Sobotka se Zemanem se nedávno shodli alespoň na tom, že debatu o vstupu do eurozóny je třeba zintenzivnit (více zde). „Rozhodně by naší zemi prospělo, kdyby takováto debata běžela,“ myslí si předseda vlády.

Neochotu politiků stanovit jednoznačné datum přijetí eura si Zeman vysvětluje tím, že reagují na většinový názor české společnosti – zhruba tři čtvrtiny lidí se vstupem do eurozóny spíše nebo rozhodně nesouhlasí. „Každý politik chce být znovu zvolen. Má-li být znovu zvolen, potřebuje mít nasliněný prst na tepu veřejného mínění a ptát se svých potenciálních voličů, zda jsou pro, nebo proti zavedení eura,“ podotkl prezident. „Já chápu tuto vládu, že to odkládá na vládu další, ale to odkládání nemůže být věčné.“

Výzkum: Názory Čechů na přijetí eura

  • 4 % rozhodně souhlasí
  • 15 % spíše souhlasí
  • 29 % spíše nesouhlasí
  • 47 % rozhodně nesouhlasí
  • 5 % neví

Zdroj: CVVM, 2014

Připomíná to podle něj situaci v Polsku, kde si také většina lidí zavedení eura nepřeje, a politici proto rozhodnutí odkládají. Prezident Zeman by si přál, aby postoje Čechů pomohla změnit i zmíněná veřejná debata. Hodlá ji zahájit už v květnu, kdy by se měla v Lánech konat schůzka se zástupci vlády a České národní banky.

Celkově je české hospodářství podle prezidenta v mnohem lepší kondici než loni. Jako důkaz oživující ekonomiky uvedl třeba to, že podnikatelé začínají znovu investovat do rozšíření výroby a přijímají nové zaměstnance. Ministerstvo financí na základě prognóz dvacítky tuzemských odborných institucí odhaduje, že ekonomika v příštích letech poroste zhruba 2,5procentním tempem. Naproti tomu růst cen by se měl držet nízko a k inflačnímu cíli centrální banky ve výši dvou procent by se měl přiblížit až v roce 2018.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 1 hhodinou

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 8 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 8 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...