Kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) aktuálně uvažuje o dvou variantách pro zastropování důchodového věku – chce propočítat varianty 65 a 67 let a v červnu rozhodne, který z nich schválí. Uvedl to ministr financí Andrej Babiš (ANO). Důchodový věk se každoročně zvyšuje u mužů o dva měsíce a o čtyři měsíce u žen.
O pevném věku nástupu do penze se zmínily vládní strany již v koaliční smlouvě. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje věk stanovit na 65 let. S tím, že věk se bude každých pět let přehodnocovat podle demografického vývoje.
Ministr financí Babiš ale chce věk ještě o dva roky zvýšit. Podle něj by se měl nejdřív věk posuzovat, a až potom upravovat. Zdůvodnění, že neexistenci důchodové hranice vnímá veřejnost špatně, resort financí nepřijímá. Podle něj tak lidé berou i daně, přesto není možné je zrušit.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) ale uvedla, že považuje Babišův návrh za nepodložený. „Já budu hlasovat pro nižší hranici z toho důvodu, že v Česku žijeme o dva a půl roku kratší dobu, než je průměr EU,“ uvedla Marksová.
„Je to otázka určité jistoty pro občany, ale i otázka reakce na reálnou situaci na trhu práce, na zdravotní stav občanů. Není možné, abychom měli permanentně zvyšující se věk odchodu do důchodu, který nebude mít nic společného s tím, jak vypadá reálný život,“ dodává premiér Sobotka.
Babiš během jednání vlády řekl, že u hlavního povinného výdaje rozpočtu, jakým jsou důchody, je třeba být odpovědný. „Je to politická záležitost. I když to nastane de facto až za 14 let, neznamená to, že bychom neměli být rozpočtově odpovědní,“ uvedl. Kromě posouzení dvou variant stropu se také bude zjišťovat, jaké hranice mají ostatní země EU.
Opoziční ODS ale vnímá současné sliby pevného věku odchodu do důchodu jako populistické gesto. „V současné době nejde o ty roky, kdy člověk odejde do důchodu, ale jde především o stabilizaci systému. A my potřebujeme, abychom po roce 2020 a 2030 mohli vůbec nějaké důchody vyplácet,“ uvedla expertka strany pro sociální oblast Lenka Kohoutová.
A jako nebezpečné z hlediska udržitelnosti důchodového systému vidí zastropování i ekonom institutu CERGE-EI Jiří Šatava. „Kdybychom zastropovali důchodový věk, tak by se nám zvětšoval okruh důchodců, kterým je nutné platit starobní důchod, a zmenšoval by se naopak okruh jedinců, kteří přispívají do systému sociálního pojištění, a tím platí na důchod,“ uvedl.
Zpráva o demografickém vývoji by měla být každých pět let
Návrh také počítá s prognózou o demografickém vývoji, tu by měl dělat statistický úřad v roce, který končí trojkou nebo osmičkou. První by se tak měl konat již za dva roky. V polovině následujícího roku, tedy končícího čtyřkou nebo devítkou, ministerstvo vypracuje vládě zprávu o vlivu populačního vývoje na důchodový systém a podle výsledků by k ní případně rovnou přidalo i návrh na změnu důchodového věku.
Kabinet by pak nejspíš nechal připravit důchodovou novelu s úpravou věkového limitu, kterou by ale musel schválit parlament.
Ve zprávách by se zohlednila mimo jiné očekávaná délka života či pravděpodobnost úmrtí lidí mezi 25 a 54 lety. Jejich doba v důchodu by neměla překročit 26 procent a spadnout pod 24 procent délky života. Podle toho by se pak stanovil důchodový věk. Předdůchodové generace by se ale případná úprava nedotkla. Nyní lidé tráví v důchodu v průměru 23 let.
Každý rok žijeme déle
Život se prodlužuje každoročně o několik měsíců. Očekávaná doba dožití mužů a žen se jen mezi rokem 2013 a 2014 protáhla o sedm měsíců. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se v roce 2014 dožívaly ženy v průměru 82 let a muži 76 let. Propočty ukazují, že by se podle nových pravidel přehodnocování mohl věk nástupu do penze oddálit. U lidí narozených zhruba po roce 1971 by to mohlo být přibližně o dva roky, u generace z 90. let pak zhruba o rok.
Ministerstvo v podkladech pro vládu také uvedlo, že kvůli stropu není vyloučeno to, že Česko opět spadne mezi země s vysokým rizikem neudržitelnosti veřejných financí. Chystané opatření totiž do budoucna zvedá výdaje důchodového systému, který je už nyní v dluzích.
Starobní důchod stát vyplácí pro víc než 2,3 milionu lidí. Důchodový účet na to ovšem nestačí. Vloni skončil se schodkem víc než 33 miliard. Vloni stát na penze vybral přes 350 miliard korun, vyplatil ale přes 380 miliard. V průměru měsíčně lidé pobírali 11 334 korun.
