Praha - Dluhy českých domácností stále rostou. Jen v březnu se celková suma podle údajů České národní banky zvýšila o další víc než dvě miliardy a v celkové sumě činí víc než bilion korun. S krizí se mění i složení úvěrů. Častěji si dnes Češi půjčují na bydlení, než aby využívali krátkodobé úvěry třeba na dovolenou.
V březnu se aktuální dluhy Čechů vyšplhaly na 1 bilion a 123 miliard korun, což je meziročně skoro šedesátimiliardový nárůst. Na jednoho obyvatele tak už připadá finanční břemeno ve výši 107 tisíc korun.
„V době krize se uvažování lidí mění. Lidé neuvažují tak, co dělat, jestli si vzít úvěr a jestli budou ochotni nebo schopni ho splácet. Lidé spíš uvažují tak, že si musí vzít úvěr, aby byli schopni splatit třeba ten svůj úvěr předešlý,“ uvedla Markéta Šichtařová, analytička Next Finance.
S tím souvisí nárůst počtu dlouhodobých úvěrů a hypoték, na druhou stranu nejčastěji zadlužování způsobují krátkodobé úvěry. Právě ty jsou ale rizikovým typem půjčky. Zatímco u krátkodobých úvěrů je riziko nesplácení kolem osmi procent, v případě dlouhodobých je nebezpečí minimální.
Osobní bankrot (oddlužení) je mechanismus určený pro fyzické osoby nepodnikatele, kterým v případě dohody s věřiteli umožňuje prostřednictvím splátkového kalendáře nebo zpeněžením majetku dlužníka splatit minimálně třicet procent závazků vůči věřitelům s tím, že pokud je po dobu pěti let přesně plněn plán splátek určených splátkovým kalendářem, může být dlužníkovi zbytek jeho závazku soudně odpuštěn.
Lidé se často dostávají do takzvané dluhové pasti, která může skončit osobním bankrotem, v horším případě i exekucí. V posledních měsících počet návrhů na bankrot poměrně výrazně vzrostl, většina z nich ale nakonec nebyla vyhlášena a lidem se podařilo najít jiné řešení problémů s dluhy.
