Dluh Británie přesáhl sto procent HDP. Vláda si musela kvůli koronaviru rekordně půjčit

Britská vláda si v květnu kvůli rozsáhlým nákladům na podporu ekonomiky v době koronavirové krize půjčila rekordních 55,2 miliardy liber (1,6 bilionu korun). Veřejný dluh Británie tak poprvé od roku 1963 přesáhl sto procent hrubého domácího produktu (HDP), vyplývá z údajů britského statistického úřadu. V květnu ale díky uvolňování protikoronavirových opatření meziměsíčně rekordně vzrostly maloobchodní tržby, stejně jako důvěra spotřebitelů.

Na konci května dluh britského veřejného sektoru podle statistiků činil 1,95 bilionu liber, tedy 100,9 procenta HDP. Vláda si za duben a květen, tedy za první dva měsíce nynějšího fiskálního roku, půjčila celkem 103,7 miliardy liber. To je o 87 miliard liber více než ve stejném období před rokem, napsala agentura Reuters.

Britská ekonomika v dubnu v důsledku koronavirové krize klesla oproti předchozímu měsíci o rekordních 20,4 procenta. Patří k nejhůře zasaženým šířením koronaviru. V počtu úmrtí lidí s covidem-19 je třetí na světě po Spojených státech a Brazílii, v počtu dosud potvrzených případů nákazy je podle americké Univerzity Johnse Hopkinse pátá.

Británie postupně uvolňuje opatření. V pondělí se znovu otevřely obchody

Británie v posledních týdnech postupně uvolňuje některá protikoronavirová opatření. Po třech měsících se například v pondělí v Anglii mohly znovu otevřít obchody. Lidé mohou rovněž opět navštěvovat zoologické zahrady, safari parky či autokina.

„Nejlepší cestou k navrácení našich veřejných financí na udržitelnější základy je bezpečné znovuotevírání naší ekonomiky, které lidem umožní návrat do práce,“ uvedl britský ministr financí Rishi Sunak.

Britská centrální banka tento týden upozornila na rostoucí důkazy toho, že dopady koronaviru na ekonomiku budou mírnější, než se původně předpokládalo. Varovala však, že hospodářské vyhlídky zůstávají nejisté. Dřívější scénáře centrální banky signalizovaly, že britská ekonomika by ve druhém čtvrtletí mohla klesnout až o 25 procent. 

Rostou tržby i důvěra

Každopádně maloobchodní tržby v Británii v květnu podle britského statistického úřadu už právě díky uvolňování protikoronavirových opatření meziměsíčně vzrostly, a to o rekordních 12 procent po dubnovém propadu o 18 procent. Průzkum společnosti GfK navíc ukázal, že spotřebitelská důvěra se v červnu dostala na nejvyšší úroveň od března.

Meziměsíční nárůst maloobchodních tržeb překonal i očekávání analytiků. Ve srovnání s loňským květnem však byly tržby nižší o zhruba 13 procent, upozornila agentura Reuters.

Spotřebitelská důvěra v Británii podle výsledků průzkumu společnosti GfK v červnu díky uvolňování opatření proti koronaviru zaznamenala nejprudší nárůst za téměř čtyři roky. Dostala se tak na nejvyšší úroveň od březnového zavedení protikoronavirových opatření, zůstává však hluboko pod úrovní ze začátku roku.

Index spotřebitelské důvěry se zvýšil na minus 30 bodů z květnových minus 36 bodů. To byla nejnižší úroveň od roku 2008, kdy ekonomiku svírala globální finanční krize.

Údaje jsou další známkou určitého zlepšení hospodářských podmínek po dubnovém poklesu ekonomiky o rekordních 20,4 procenta. GfK nicméně upozorňuje, že oživení spotřebitelské důvěry může být pouze dočasné, protože lze očekávat rušení dalších pracovních míst.

Britská centrální banka se ve čtvrtek rozhodla podpořit ekonomiku rozšířením svého programu nákupu dluhopisů o dalších 100 miliard na 745 miliard liber (22 bilionů korun). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali klíčová témata říjnových voleb

Za měsíc čekají voličky a voliče v Česku komunální a senátní volby. Právě ty komunální jsou nejvíce spojené s každodenním životem voličů – rozhoduje se v nich o dopravě, bydlení, školách, veřejném prostoru nebo například dostupnosti služeb. To, podle čeho lidé svůj hlas odevzdávají, se ale výrazně liší podle velikosti obce. O předvolebních tématech diskutovali v Událostech, komentářích předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO), místopředseda sněmovny Jiří Barták (Motoristé), člen sněmovního mandátového a imunitního výboru Radek Koten (SPD), místopředseda poslaneckého klubu ODS Jiří Havránek, předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová a předseda výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport Matěj Ondřej Havel (TOP 09). Diskusí provázela Tereza Řezníčková.
před 23 mminutami

VideoKomise musí mít peníze pod kontrolou, říká Jourová k pozastavení dotací Agrofertu

Evropská komise (EK) v pondělí oznámila, že se podle ní premiér Andrej Babiš (ANO) nachází v potenciálním střetu zájmů. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise a dnes zahraničně politická poradkyně prezidenta Petra Pavla Věra Jourová míní, že slabý moment svěřenského fondu, do něhož Babiš svěřil akcie holdingu Agrofert, je v otázce budoucnosti. „Komise se dívá na to, co se stane s těmi penězi v momentu, kdy přejdou do rukou dětí pana Babiše,“ uvedla v Interview ČT24. Dodala, že Komise má povinnost ty peníze hlídat a „mít opravdu dobře pod kontrolou, co se s nimi děje“. Podotkla, že by jako právnička souhlasila s tím, že to střet zájmů je, protože premiér „nerozptýlil pochybnosti, že není“. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoZásoby malé, poptávka velká. Ropa zdražuje a Unie zvažuje dotace pro rafinerie

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.
před 11 hhodinami

EU chce zpřísnit pravidla pro Airbnb a krátkodobé pronájmy kvůli bytové krizi

Evropská komise chce prostřednictvím Aktu o dostupném bydlení, který představila ve středu 9. září, poskytnout evropským městům větší právní jistotu při omezování krátkodobých pronájmů, jako je Airbnb, pokud tyto pronájmy prohlubují bytovou krizi.
před 15 hhodinami

USA zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Od poloviny září se také na řadu dalších výrobků bude vztahovat 50procentní clo. V noci na středu to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Plaga trvá na penězích pro soukromé školy. Schillerová chce systémovou změnu

V koalici probíhá boj o financování církevních a soukromých škol. Z roku na rok by mohly podle návrhu rozpočtu přijít o tři miliardy korun, tedy asi patnáct procent prostředků. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) to odmítá. Upozorňuje, že jde o zákonem dané výdaje. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce systémovou změnu. Podle zástupců škol by odebrání dotací bylo likvidační.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.