Dluh Británie přesáhl sto procent HDP. Vláda si musela kvůli koronaviru rekordně půjčit

Britská vláda si v květnu kvůli rozsáhlým nákladům na podporu ekonomiky v době koronavirové krize půjčila rekordních 55,2 miliardy liber (1,6 bilionu korun). Veřejný dluh Británie tak poprvé od roku 1963 přesáhl sto procent hrubého domácího produktu (HDP), vyplývá z údajů britského statistického úřadu. V květnu ale díky uvolňování protikoronavirových opatření meziměsíčně rekordně vzrostly maloobchodní tržby, stejně jako důvěra spotřebitelů.

Na konci května dluh britského veřejného sektoru podle statistiků činil 1,95 bilionu liber, tedy 100,9 procenta HDP. Vláda si za duben a květen, tedy za první dva měsíce nynějšího fiskálního roku, půjčila celkem 103,7 miliardy liber. To je o 87 miliard liber více než ve stejném období před rokem, napsala agentura Reuters.

Britská ekonomika v dubnu v důsledku koronavirové krize klesla oproti předchozímu měsíci o rekordních 20,4 procenta. Patří k nejhůře zasaženým šířením koronaviru. V počtu úmrtí lidí s covidem-19 je třetí na světě po Spojených státech a Brazílii, v počtu dosud potvrzených případů nákazy je podle americké Univerzity Johnse Hopkinse pátá.

Británie postupně uvolňuje opatření. V pondělí se znovu otevřely obchody

Británie v posledních týdnech postupně uvolňuje některá protikoronavirová opatření. Po třech měsících se například v pondělí v Anglii mohly znovu otevřít obchody. Lidé mohou rovněž opět navštěvovat zoologické zahrady, safari parky či autokina.

„Nejlepší cestou k navrácení našich veřejných financí na udržitelnější základy je bezpečné znovuotevírání naší ekonomiky, které lidem umožní návrat do práce,“ uvedl britský ministr financí Rishi Sunak.

Britská centrální banka tento týden upozornila na rostoucí důkazy toho, že dopady koronaviru na ekonomiku budou mírnější, než se původně předpokládalo. Varovala však, že hospodářské vyhlídky zůstávají nejisté. Dřívější scénáře centrální banky signalizovaly, že britská ekonomika by ve druhém čtvrtletí mohla klesnout až o 25 procent. 

Rostou tržby i důvěra

Každopádně maloobchodní tržby v Británii v květnu podle britského statistického úřadu už právě díky uvolňování protikoronavirových opatření meziměsíčně vzrostly, a to o rekordních 12 procent po dubnovém propadu o 18 procent. Průzkum společnosti GfK navíc ukázal, že spotřebitelská důvěra se v červnu dostala na nejvyšší úroveň od března.

Meziměsíční nárůst maloobchodních tržeb překonal i očekávání analytiků. Ve srovnání s loňským květnem však byly tržby nižší o zhruba 13 procent, upozornila agentura Reuters.

Spotřebitelská důvěra v Británii podle výsledků průzkumu společnosti GfK v červnu díky uvolňování opatření proti koronaviru zaznamenala nejprudší nárůst za téměř čtyři roky. Dostala se tak na nejvyšší úroveň od březnového zavedení protikoronavirových opatření, zůstává však hluboko pod úrovní ze začátku roku.

Index spotřebitelské důvěry se zvýšil na minus 30 bodů z květnových minus 36 bodů. To byla nejnižší úroveň od roku 2008, kdy ekonomiku svírala globální finanční krize.

Údaje jsou další známkou určitého zlepšení hospodářských podmínek po dubnovém poklesu ekonomiky o rekordních 20,4 procenta. GfK nicméně upozorňuje, že oživení spotřebitelské důvěry může být pouze dočasné, protože lze očekávat rušení dalších pracovních míst.

Britská centrální banka se ve čtvrtek rozhodla podpořit ekonomiku rozšířením svého programu nákupu dluhopisů o dalších 100 miliard na 745 miliard liber (22 bilionů korun). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 1 hhodinou

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 17 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 22 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...