Dle Klause bylo zavedení eura znásilnění ekonomiky

Budapešť - Za znásilnění ekonomiky považuje prezident Václav Klaus zavedení společné evropské měny, jehož důsledky se projevují v problémech dnešní eurozóny. Výrok dnes pronesl na ekonomické konferenci v Budapešti, která zahájila summit prezidentů visegrádské čtyřky (V4). Klaus je dlouhodobým kritikem eura a nynější krizi eurozóny přikládá tomu, že ustavení jednotné měny nerespektovalo rozdílnou situaci ekonomik členských zemí.

Prezident na summitu začal kritikou zavedení eura

„Nešťastným vítězstvím politiky nad ekonomikou bylo před deseti lety vytvoření jednotné evropské měny eura. To byl opět příklad, kdy se politika pokusila znásilnit a zvrátit ekonomické zákonitosti, a důsledky tohoto kroku vidíme velmi jasně všichni v dnešní Evropě,“ řekl.

Klaus ocenil, že summit prezidentů začal akcí na akademické půdě. Ve svém projevu apeloval na studenty ekonomie, aby se poučili z chybných pokusů o to, aby politika diktovala ekonomiku. Jedním za takových příkladů byl podle něj právě vznik eura.

Český prezident hned v úvodu setkání prezidentů V4, které se zřejmě nevyhne
debatě o ekonomické situaci v regionu a dluhové krizi v eurozóně, ostře zopakoval svou tradiční kritiku dnešní EU. Opakuje se podle něj situace z dob komunismu, kdy se politika pokoušela diktovat ekonomiku. Příkladem je prý i prosazování sociální tržní ekonomiky.

V4 sdružující Polsko, Maďarsko, Slovensko a Českou republiku Klaus označil za skupinu spřátelených zemí s podobnými zájmy a užitečné diskusní fórum. Zdůraznil, že V4 nemá žádný úřad a nechce soupeřit s jinými integračními seskupeními.

Budapešťský summit hlav států se koná v jubilejním roce dvacátého výročí založení V4. V sobotu čeká prezidenty plenární zasedání, které se odehraje přímo na hradě Visegrádu, který dal uskupení středoevropských zemí jméno. Po politických rozhovorech hlavy států uvidí rytířský turnaj a summit završí plavbou lodí zpět do Budapešti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna řeší státní rozpočet. Poslanci představují navrhované změny

Poslanecká sněmovna ve středu ve druhém čtení projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci mohou přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Ve sněmovním systému bylo ráno devět desítek pozměňovacích návrhů, především opozičních. Jsou tam ale již čtyři avizované koaliční návrhy v celkovém objemu asi 1,1 miliardy korun. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 19 mminutami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
13:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly.
12:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánovčera v 15:30

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026
Načítání...