Deset zemí včetně Česka: Omezit ukrajinskou trasu plynu není dobrý nápad

Pokud dojde k rozšíření plynovodu Nord Stream, který převáží ruský plyn do Evropy přes Německo, dojde k omezení transportu přes Ukrajinu. Taková situace je ale proti zájmům Evropské unie a může navíc vést k další destabilizaci Ukrajiny, varuje desítka členských států EU včetně České republiky v dopise adresovaném Evropské komisi. Informuje o tom agentura Reuters. České ministerstvo průmyslu upřesnilo, že dopis ještě nebyl odeslán, teprve se připravuje.

Na projektu Nord Stream 2 se v září dohodl ruský energetický gigant Gazprom s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell.

Tento týden ve středu pak Gazprom oznámil, že pozastaví dodávky plynu na Ukrajinu, protože mu Kyjev za další plyn už nezaplatil. Pro Ukrajinu to ale podle všeho žádný velký problém není, protože se snaží omezit energetickou závislost na Rusku a v rámci toho má dostatek jiných zdrojů. Kyjev navíc podle premiéra Arsenije Jaceňuka zakáže státní energetické firmě Naftogaz nakupovat další plyn z Ruska.

Spory ohledně plynu mezi Ruskem a Ukrajinou rozhodně nejsou ničím novým. K zastavení kohoutků s plynem přikročila Moskva už několikrát.

Plynovody v Evropě
Zdroj: ČT24

O plynu na summitu

Dopis Evropské komisi podepsaly podle Reuters kromě České republiky také Slovensko, Maďarsko, Polsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Země v něm vyzývají, aby byl projekt podroben pečlivému prozkoumání a debatě o něm na prosincovém summitu EU.

České ministerstvo průmyslu a obchodu nicméně uvedlo, že dopis země ještě neodeslaly. „V současnosti se teprve připravuje jeho znění a jsou zapracovávány připomínky jednotlivých států,“ uvedl mluvčí ministerstva František Kotrba. 

Nahrávám video
Ludvík: Evropa nepotřebuje Nord Stream 2
Zdroj: ČT24

Desítka států sdílí obavy, že by rozšíření severní cesty mělo vážné důsledky nejen pro Kyjev, ale i pro samotnou EU. „Zachování tranzitní trasy přes Ukrajinu je ve strategickém zájmu EU jako celku, ne jenom z hlediska energetické bezpečnosti, ale také kvůli posílení stability regionu východní Evropy,“ píše se v dopise. 

Je totiž mnohem jednodušší v případě nějaké krize nebo sporu uzavřít jeden kohoutek než třeba čtyři, dodává k energetické bezpečnosti odborník na plynárenství Vratislav Ludvík. 

Postoj Evropské komise k projektu Nord Stream II rovněž zásadně ovlivní vnímání unijní společné zahraniční a bezpečnostní politiky mezi jejími klíčovými spojenci a tradičními partnery.
Reuters: Dopis deseti států

Evropskou spotřebu pokrývá ruský plyn zhruba z jedné třetiny – ten je pak z poloviny přepravován právě přes Ukrajinu. Kvůli napětí mezi Kyjevem a Moskvou chce ale Gazprom najít nové tranzitní cesty do Evropy mimo ukrajinské území. A Ukrajina chce zároveň omezovat své energetické závislosti.

Projektem si Komise není jistá

Eurokomisař pro energetickou unii Maroš Šefčovič už na začátku listopadu upozornil, že projekt Nord Stream 2 vyvolává otazníky i vzhledem k tomu, že stávající kapacita na přepravu plynu z Ruska do Evropy se využívá jen z 50 procent. Plynovod přes Slovensko jede v současné době dokonce jenom na 30 procent, dodává Ludvík. 

I Šefčovič ostatně zmínil dopad nového projektu na tranzit plynu přes Ukrajinu, který je prý strategickou prioritou pro EU. Šefčovič zdůraznil, že projekt musí být v souladu s evropským právem. Projekt už dříve kritizovali také premiéři Česka a Slovenska Bohuslav Sobotka a Robert Fico.

Plynovod Nord Stream byl uveden do provozu v roce 2011 a přivádí plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Je dlouhý 1224 kilometrů a jeho celková kapacita činí 55 miliard krychlových metrů plynu ročně. Z Německa jsou pak na Nord Stream navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie, včetně Česka.

Ruský plynovod
Zdroj: Uwe Zucchi/ČTK/DPA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoJe úlohou vlády se ke zdražování pohonných hmot postavit, říká Pokorná Jermanová

Válka na Blízkém východě trvá již týden. I v pátek Izrael a USA bombardovaly íránské cíle. Naproti tomu Írán znovu vyslal rakety na Izrael a státy Perského zálivu. Kvůli ochromení dopravy v Hormuzském průlivu pak cena ropy roste a pociťují to i lidé u čerpacích stanic. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanova (ANO) a europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) se v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou shodly, že déletrvající růst ceny pohonných hmot by se odrážel také ve zdražování dalšího zboží. „Bude to v České republice úloha vlády se k tomu postavit a s tím pracovat,“ uvedla Pokorná Jermanová. Nerudová varovala před případným zastropováním cen – to by podle ní mohlo vést k nedostatku benzinu a nafty.
před 43 mminutami

Sankce na ruskou ropu by se daly dál zmírnit, uvedl americký ministr financí

Sankce na ruskou ropu by se vzhledem k napjaté situaci na trhu kvůli válce v Íránu mohly dál zmírnit. Stanici Fox Business to řekl americký ministr financí Scott Bessent. Spojené státy už ve čtvrtek povolily indickým rafinériím nakupovat po omezenou dobu ruskou ropu, která už je naložená na tankerech.
před 10 hhodinami

Ministerstvo zahraničí: Čtvrteční let z Ammánu do Prahy byl plně hrazen státem

Cestující, které ve čtvrtek dopravilo letadlo Smartwings pronajaté státem z Ammánu do Prahy, nemuseli za dopravu nic uhradit. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő, podle něhož byl let z Jordánska plně hrazený státem. Lidé, které ve čtvrtek po příletu oslovila redakce, ale uvedli, že museli podepsat závazek, že za let uhradí patnáct tisíc korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu tvrdil, že nikdo nic platit nebude. Ministr Petr Macinka (Motoristé) později v pátek sdělil, že Česko požádá o refundaci EU.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 21 hhodinami

Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic

Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic. Chce zabránit jejich neúměrnému zvyšování v souvislosti s vývojem cen ropy, které se zvyšují po začátku konfliktu v Íránu. Resort o kroku informoval v pátek. Podle Unie nezávislých petrolejářů jsou ohlášené kontroly zbytečné, dle ní úřadu stačí monitorovat veřejné zdroje. Unie zároveň připomněla obdobné kontroly z minulosti, které podle ní potvrdily správné fungování tuzemského trhu. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) kontroly akceptuje, podle ní není u marží co skrývat.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Průměrná mzda loni stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun

Průměrná mzda v České republice v loňském roce stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3316 korun. Druhým rokem po sobě se průměrná mzda zvýšila také reálně, po zohlednění inflace vzrostla o 4,6 procenta. O víc než sedm procent průměrná mzda meziročně vzrostla také v loňském čtvrtém čtvrtletí. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 12:05

Krize bydlení se prohlubuje, zdražují i panelové byty

Bydlení představuje jeden z dlouhodobě skloňovaných problémů, které Česko sužují – z průzkumu Iniciativy pro dostupné bydlení a developerské společnosti Central Group vyplývá, že to tak vnímá téměř polovina obyvatel. Odborná veřejnost opakuje, že aby se růst cen minimálně zastavil, je potřeba zrychlit povolování řízení a odbourat byrokracii. Čím dál tím míň dostupné jsou i byty v panelových domech. Pomoci má nový stavební zákon, jeho podobu ale ještě na přelomu roku část expertů kritizovala.
včera v 06:02

Dvě desítky států USA chtějí soudní cestou zablokovat Trumpovo nové clo

Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.
5. 3. 2026Aktualizováno5. 3. 2026
Načítání...