Deset největších obchodníků loni utržilo přes 300 miliard

Praha - Poslední roky se obchodním řetězcům v Česku dařilo a obrat jim každoročně rostl. Až loni zařadila desítka největších tuzemských obchodníků zpátečku. Jejich celkové tržby poprvé od roku 1993 klesly, a to meziročně o tři miliardy korun. Stalo se tak kvůli změně v jejich struktuře i hospodářské krizi. První pozici si s celkovými tržbami 59 miliard korun udržely hypermarkety Kaufland a diskontní prodejny Lidl, které patří do německé obchodní skupiny Schwarz. Předběžné údaje dnes zveřejnila analytická firma Incoma GfK v časopise Moderní obchod.

Druhá příčka na žebříčku největších obchodníků loni připadla skupině Rewe (Billa a Penny Market), jejíž tržby činily 48,5 miliardy korun. Třetí byl obchodní řetězec Tesco Stores ČR, který vykázal tržby 46,5 miliardy korun. Předloni bylo Tesco druhým největším obchodním řetězcem v Česku a skupině Rewe patřilo až páté místo.

Podle analytika Incoma GfK Zdeňka Skály sice loňský pokles tržeb deseti největších obchodních souvisí s poklesem poptávky a stagnací cen, hlavní příčinu je ale třeba hledat jinde, a to ve změnách, které se loni na tuzemském maloobchodním trhu odehárly. Tou nejzásadnější byl odchod diskontního řetězce Plus, jehož prodejny byly začleněny do sítě Penny Market. Právě při takovýchto akvizicích obvykle tržby obchodníků dočasně klesají.

Nahrávám video
Tržby obchodníků klesly
Zdroj: ČT24

Když na nákup, tak do hypermarketu

Pokud jde o preference Čechů při nakupování, ty se loni významněji nezměnily. Maloobchodnímu trhu tak stále bezpečně dominují hypermarkety, pro potraviny do nich chodí zhruba 40 procent lidí. Sedmnáct procent zákazníků volí raději supermarket a 24 procent prodejenu některého z diskontních řetězců. Podíl věrných zákazníků menších samoobsluh a pultových prodejen loni klesl na 15 procent.

Podle Skály se tak ukazuje, že Češi ani v době hospodářské krize neupřednostňují levnější prodejny. Na druhou stranu ale roste význam cenových akcí, jelikož lidé častěji než dříve vybírají prodejny podle toho, kde mohou získat slevu. „Kvalita je ale stále důležitá. Nezvyšuje se podíl vlastních značek řetězců, ale roste podíl nákupů klasických značek v akci,“ podotkl Skála, podle kterého tento trend souvisí s tím, že Češi nakupují stále častěji. Frekvence nákupů v průměrném řetězci se od začátku roku 2006 zvýšila skoro o třetinu.

Letošní rok nebude pro obchodníky zrovna růžový. Hlavně kvůli rostoucí nezaměstnanosti nemůžou obchodníci podle analytiků počítat s výrazným zlepšením. Tržby řetězců tak budou nejspíš i letos v nejlepším případě stagnovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 13 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...