Praha – Senátoři dali zelenou zákonnému opatření, které mění daňové zákony v souvislosti s účinností nového občanského zákoníku od ledna 2014. Oproti předloze, kterou do horní komory poslal kabinet v demisi Jiřího Rusnoka, se ale liší. Senátoři upravili zdanění investičních fondů tak, aby se na ně vztahovala i nadále současná právní úprava, a vypustili zavedení mimořádných odpisů firemního majetku. Aby zákonné opatření platilo i po říjnových volbách, bude je muset schválit také nová sněmovna.
Balík daňových změn má za cíl zejména sladit daňovou terminologii s novým občanským kodexem. Zákonné opatření kromě toho ruší dosavadní zákon o dani dědické a darovací a včleňuje je do zákona o daních z příjmů. Premiér v demisi Jiří Rusnok už dříve varoval, že pokud by Senát tyto změny neschválil, znamenalo by to propad příjmů státního rozpočtu v řádu desítek miliard korun.
Rusnok zároveň nabádal senátory ke zdrženlivosti při podávání pozměňovacích návrhů. K návrhu hospodářského výboru ohledně zdaňování fondů sice má mírně negativní stanovisko, ale prý „umí žít i s jeho schválením“. Jak podotkl, mezi vládním návrhem a tím, co senátoři schválili, není příliš zásadní národohospodářský rozdíl.
Dle slov předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) vycházeli senátoři zejména z filozofie, že by zákonná opatření neměla měnit věci, které není nezbytně nutné měnit. V případě vyřazení mimořádných odpisů je podle něj třeba si položit otázku, proč se tato věc ocitla v předloze, která se týká nového občanského zákoníku. Změna by prý způsobila v příštích letech výpadky příjmů rozpočtu v řádu miliard korun. „Samozřejmě z tohoto pohledu se domníváme o to více, že to nepatří do zákonného opatření,“ dodal senátor. „Výpadek, který hrozí, pokud levice splní svoje sliby před volbama, je 90 miliard. Tohle jsou opravdu drobné,“ namítá však předseda senátního klubu ODS Jaroslav Kubera.
Ovšem podle exministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) to bude mít negativní dopad zejména na boj s nezaměstnaností: „Zrychlené odpisy pro firmy, to je jeden z mála prorůstových nástrojů, který opravdu funguje. Mohli jsme si to ověřit v první fázi krize v letech 2008 a 2009.“ Parlament totiž již v roce 2009 toto opatření jednou schválil a bylo také časově omezené.
Senátoři téměř totožný návrh daňových změn, který předkládala ještě bývalá vláda Petra Nečase, zamítli už před měsícem. Tehdy se jim nelíbilo, že zcela osvobodil od daně dividendy i podíly na zisku.
Schválené zákonné opatření naproti tomu počítá s tím, že základní investiční fond bude podléhat pětiprocentní dani. U právnických osob, které splní podmínky tzv. dividendové směrnice, by sazba srážkové daně byla nulová. Na ostatní firmy by se vztahovala daň 15 procent stejně jako na fyzické osoby.
Senátoři na návrh hospodářského výboru rovněž vypustili z předlohy mimořádné zkrácené odpisy firemního majetku. Tímto opatřením chtěla Rusnokova vláda povzbudit poptávku firem po strojích a zařízeních. Předseda výboru však argumentoval tím, že by to připravilo o peníze státní rozpočet.
Limit pro stavební práce se zvýší
Limit pro malou veřejnou zakázku se u stavebních prací od příštího roku zvýší na šest milionů korun. Oproti vládnímu návrhu zdvojnásobil současný limit, který by se jinak od příštího roku snížil na jeden milion korun. Usnadnil také zadavateli postup při opakovaném výběrovém řízení.
Kdyby opatření schváleno nebylo, snížením hranice pro podlimitní zakázky u stavebních prací by podle premiéra vzrostla administrativa a prodloužil by se také proces ve stavebnictví. To by podle něj poškodilo zadavatele i dodavatele. Bez přijetí zákonného opatření by se počet zadávacích řízení zvýšil zhruba o 11 500 ročně a zpomalilo by se čerpání peněz z unijních fondů.
