Daňová zátěž se po volbách nezvýší, shodují se tuzemští i zahraniční ekonomové

Praha/Londýn/New York – Ekonomové považují za nejpravděpodobnější vyústění povolebních jednání ve vládní koalici sociálních demokratů, lidovců a hnutí ANO. Taková formace přitom podle nich nepovede k zásadním změnám hospodářské politiky, a deficit veřejných financí tak zůstane pod třemi procenty HDP. Přímá či nepřímá účast ANO ve vládě prý zajistí i to, že se nezvýší daňová zátěž, právě naopak. Kandidáti na vládní spolupráci se totiž shodují v tom, že by rádi u vybraných druhů zboží snížili spodní sazbu DPH.

Na tom, že česká levice nebude mít s ohledem na výsledek sněmovních voleb dostatek sil ke zvýšení daňové zátěže, se shodují i zahraniční pozorovatelé. Mohlo by to podle nich prospět českým podnikům. Na druhou stranu si komentátoři všímají toho, že výsledek voleb není jednoznačný. Varují proto, že povolební nestabilita – zejména rozkol ve vedení sociální demokracie – by mohla investory odradit.

Pražská burza první den obchodování po sněmovních volbách výrazně zpevnila. Index PX si při nadprůměrné aktivitě investorů připsal 2,68 procenta na 1 017,29 bodu a je nejvýše od letošního března. Objem obchodů přesáhl 1,8 miliardy korun, což mnohonásobně převyšuje obvyklý průměr. Nejvíc posílily akcie ČEZ a Komerční banky.

Podle agentury Bloomberg může hodnota akcií českých firem po volbách stoupnout v důsledku neúspěchu, který potkal strany slibující vyšší zdanění podniků. Daně se sice mohou zvýšit, ale nikoli v takové míře, s jakou počítali sociální demokraté.

„Zaprvé zřejmě nedojde k nějakému zásadnímu uvolnění rozpočtové politiky, které by hrozilo v případě jasného vítězství levice. Babišovo hnutí ANO počítá naopak s tím, že rozpočtový deficit zůstane do tří procent HDP. Zadruhé nedojde na zrušení či zásadní redukci druhého pilíře penzijní reformy,“ domnívá se analytik ČSOB Jan Čermák.

Programové průniky stran potenciální koalice nejsou velké, ale existují, podotkl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „Mohou zahrnovat kupříkladu zákon o státní službě a podporu zkrácených pracovních úvazků. V oblasti daní by se zřejmě všechny strany smířily s obnovením progrese u fyzických osob při zachování daní právnickým osobám a podnikatelům beze změny,“ předpokládá Sobíšek.

Jak se zdá, bude podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka vyjednávání o vládě zdlouhavé: „První překážkou je situace uvnitř ČSSD, druhou hledání kompromisu v rámci snad jediné prakticky myslitelné koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Průnik ekonomických programů těchto stran nedává příští vládě příliš prostoru ke změně hospodářské politiky.“

Patrně jedinou zásadní změnou by bylo podle Marka snížení dolní sazby DPH, případně zavedení nulové sazby na léky a knihy. „Účast ANO ve vládě či její podpora kabinetu by měla být pojistkou před zvyšováním daně z příjmů právnických osob nebo zvyšováním daňové zátěže práce,“ soudí Marek, který zároveň poznamenal, že všechny strany uvažované koalice se přihlásily k udržení rozpočtového deficitu pod třemi procenty HDP.

„Před pár týdny bychom si vsadili na to, že volební výsledek povede ke změnám, které zasáhnou podnikovou sféru. Hovořilo se například o ad hoc zdanění některých korporací, zpřísnění zákoníku práce, zajištění povinného prvního úvazku a tak podobně. To byly opravdu věci, které by mohly mít významné dopady do fungování ekonomiky. Já si myslím, že většina těchto věcí nyní padá pod stůl nebo bude zavedena ve velmi omezené míře,“ řekl v rozhovoru pro Studio ČT24 ekonom Luděk Niedermayer.

„Pokud by závazek nezvyšovat deficit byl brán vážně, znamenalo by to každé snížení daní vyvážit růstem jiných daní nebo škrty ve výdajích a zde se může shoda uvnitř vládní koalice hledat obtížně,“ upozornil hlavní ekonom Patria Finance.

Analytička Raiffeisenbank Helena Horská předpověděla, že „trh dá politikům nějaký čas na hájení, ale trpělivost bude postupně klesat“. Nebudou-li jednání podle Horské vést k potřebnému cíli, tedy stabilní vládě, projeví se to na hodnocení koruny a dluhopisů.

Server časopisu Businessweek si nicméně všímá faktu, že navzdory politické nestabilitě se hospodářský výkon České republiky za posledních deset let zdvojnásobil a investoři neklidné politické poměry vcelku ignorovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 8 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...