Daňová zátěž se po volbách nezvýší, shodují se tuzemští i zahraniční ekonomové

Praha/Londýn/New York – Ekonomové považují za nejpravděpodobnější vyústění povolebních jednání ve vládní koalici sociálních demokratů, lidovců a hnutí ANO. Taková formace přitom podle nich nepovede k zásadním změnám hospodářské politiky, a deficit veřejných financí tak zůstane pod třemi procenty HDP. Přímá či nepřímá účast ANO ve vládě prý zajistí i to, že se nezvýší daňová zátěž, právě naopak. Kandidáti na vládní spolupráci se totiž shodují v tom, že by rádi u vybraných druhů zboží snížili spodní sazbu DPH.

Na tom, že česká levice nebude mít s ohledem na výsledek sněmovních voleb dostatek sil ke zvýšení daňové zátěže, se shodují i zahraniční pozorovatelé. Mohlo by to podle nich prospět českým podnikům. Na druhou stranu si komentátoři všímají toho, že výsledek voleb není jednoznačný. Varují proto, že povolební nestabilita – zejména rozkol ve vedení sociální demokracie – by mohla investory odradit.

Pražská burza první den obchodování po sněmovních volbách výrazně zpevnila. Index PX si při nadprůměrné aktivitě investorů připsal 2,68 procenta na 1 017,29 bodu a je nejvýše od letošního března. Objem obchodů přesáhl 1,8 miliardy korun, což mnohonásobně převyšuje obvyklý průměr. Nejvíc posílily akcie ČEZ a Komerční banky.

Podle agentury Bloomberg může hodnota akcií českých firem po volbách stoupnout v důsledku neúspěchu, který potkal strany slibující vyšší zdanění podniků. Daně se sice mohou zvýšit, ale nikoli v takové míře, s jakou počítali sociální demokraté.

„Zaprvé zřejmě nedojde k nějakému zásadnímu uvolnění rozpočtové politiky, které by hrozilo v případě jasného vítězství levice. Babišovo hnutí ANO počítá naopak s tím, že rozpočtový deficit zůstane do tří procent HDP. Zadruhé nedojde na zrušení či zásadní redukci druhého pilíře penzijní reformy,“ domnívá se analytik ČSOB Jan Čermák.

Programové průniky stran potenciální koalice nejsou velké, ale existují, podotkl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „Mohou zahrnovat kupříkladu zákon o státní službě a podporu zkrácených pracovních úvazků. V oblasti daní by se zřejmě všechny strany smířily s obnovením progrese u fyzických osob při zachování daní právnickým osobám a podnikatelům beze změny,“ předpokládá Sobíšek.

Jak se zdá, bude podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka vyjednávání o vládě zdlouhavé: „První překážkou je situace uvnitř ČSSD, druhou hledání kompromisu v rámci snad jediné prakticky myslitelné koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Průnik ekonomických programů těchto stran nedává příští vládě příliš prostoru ke změně hospodářské politiky.“

Patrně jedinou zásadní změnou by bylo podle Marka snížení dolní sazby DPH, případně zavedení nulové sazby na léky a knihy. „Účast ANO ve vládě či její podpora kabinetu by měla být pojistkou před zvyšováním daně z příjmů právnických osob nebo zvyšováním daňové zátěže práce,“ soudí Marek, který zároveň poznamenal, že všechny strany uvažované koalice se přihlásily k udržení rozpočtového deficitu pod třemi procenty HDP.

„Před pár týdny bychom si vsadili na to, že volební výsledek povede ke změnám, které zasáhnou podnikovou sféru. Hovořilo se například o ad hoc zdanění některých korporací, zpřísnění zákoníku práce, zajištění povinného prvního úvazku a tak podobně. To byly opravdu věci, které by mohly mít významné dopady do fungování ekonomiky. Já si myslím, že většina těchto věcí nyní padá pod stůl nebo bude zavedena ve velmi omezené míře,“ řekl v rozhovoru pro Studio ČT24 ekonom Luděk Niedermayer.

„Pokud by závazek nezvyšovat deficit byl brán vážně, znamenalo by to každé snížení daní vyvážit růstem jiných daní nebo škrty ve výdajích a zde se může shoda uvnitř vládní koalice hledat obtížně,“ upozornil hlavní ekonom Patria Finance.

Analytička Raiffeisenbank Helena Horská předpověděla, že „trh dá politikům nějaký čas na hájení, ale trpělivost bude postupně klesat“. Nebudou-li jednání podle Horské vést k potřebnému cíli, tedy stabilní vládě, projeví se to na hodnocení koruny a dluhopisů.

Server časopisu Businessweek si nicméně všímá faktu, že navzdory politické nestabilitě se hospodářský výkon České republiky za posledních deset let zdvojnásobil a investoři neklidné politické poměry vcelku ignorovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 15 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 19 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...