Praha – Minimální mzda by se mohla od příštího roku zvýšit o 500 až 700 korun. Počítá s tím ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Ta navíc žádá, aby do roku 2018 minimální mzda vzrostla celkem o dva tisíce. Odbory s návrhem souhlasí, koaliční lidovci a hnutí ANO jsou ochotní o něm vyjednávat. Naopak zástupci firem další zvyšování minimálního platu odmítají.
Další růst minimální mzdy: do tří let ji chce Marksová zvýšit o dva tisíce
9 minut
Marksová plánuje zvýšit minimální mzdu do roku 2018 o dva tisíce
Letos v lednu se minimální mzda zvýšila o sedm stovek z 8 500 na 9 200 korun. Ke stejnému navýšení by mohlo za rok dojít znovu. A šéfka resortu práce už má dokonce plán, jak během tří let minimální mzdu vytáhnout ještě výš. „Jestliže bude hospodářský růst pokračovat tak jako teď, tak by na konci volebního období minimální mzda mohla být 11 200,“ řekla ČT Marksová. Dodala, že předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) její záměr podporuje.
Podle ministryně by měl růst minimální mzdy více motivovat lidi k práci. Zvětšil by se totiž rozdíl mezi příjmy lidí, kteří pracují za nízkou mzdu (v tuzemské ekonomice jich je zhruba 120 000, tedy 3 procenta všech zaměstnanců), a těmi, kdo pobírají dávky.
Koaliční hnutí ANO a lidovci se jednání o zvýšení minimální mzdy nebrání. „Navýšení minimální mzdy bude určitě předmětem debaty,“ potvrdil ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. „Je to určitě k diskusi, ale spíše bych se klonil k tomu, aby ten nárůst byl menší,“ poznamenal předseda lidovců Pavel Bělobrádek.
Pokud by ministryně svůj plán v koalici prosadila, vzrostla by napřesrok minimální mzda už potřetí od srpna 2013 (tehdy ji z 8 000 na 8 500 zvýšila vláda Jiřího Rusnoka). Předtím však několik let stagnovala – od roku 2007 až do roku 2013 činila 8 000 korun.
Vývoj minimální mzdy
Odbory by při navyšování minimální mzdy šly ještě dál. „Myslím si, že minimální mzda se v České republice může od 1. 1. 2016 klidně zvýšit o 800 až 1 000 korun a nic vážného se nestane,“ prohlásil šéf odborové centrály Josef Středula. Zároveň poukázal na to, že nynější minimální mzda je pod hranicí chudoby, která má činit asi 9 700 korun. „Chodit do práce a být chudý je pro občany České republiky nedůstojné,“ míní Středula.
Zaměstnavatelé ovšem protestují – někteří už si prý nemohou dovolit zvyšovat mzdy lidem s nejnižšími příjmy. Hrozí proto, že je propustí. „Dlouhodobě je to určitě faktor, který nezaměstnanost spíše posiluje,“ domnívá se prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Týká se to třeba oděvních firem, které měly problém i s posledním zvýšením platů na dnešních 9 200 korun. „S těmi, kteří budou mít poměrně nízkou výkonnost, se budeme muset, ač neradi, rozejít,“ řekla v září ČT Zdenka Děcká, předsedkyně představenstva Výrobního družstva VKUS Frýdek-Místek.
Opozice: Vytlačí to z trhu lidi s nízkými příjmy
Podobně argumentuje proti zvýšení minimální mzdy pravicová opozice. „S každým zvýšením minimální mzdy se ublíží těm nejslabším na pracovním trhu, protože budou z pracovního trhu vytlačeni,“ obává se bývalý ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Prostě je to rozhodnutí, které jde proti lidem, kteří mají problémy s prací,“ dodává lídr občanských demokratů Petr Fiala.
„V rámci Evropské unie, když měříme poměr minimální mzdy ke mzdě průměrné, jsme pořád na chvostu. A já si myslím, že jsme relativně bohatá země, máme nízký podíl lidí s chudobou, takže to určitě uneseme,“ vzkázala Marksová už začátkem roku kritikům zvyšování minimální mzdy. Do budoucna by ráda, aby minimální mzda odpovídala 40 procentům průměrné mzdy (v roce 2013 činil tento poměr necelých 32 procent).
Podíl minimální mzdy vůči průměrnému výdělku v roce 2013
- Česko 31,7 %
- Slovensko 36 %
- Velká Británie 40 %
- Maďarsko 43,3 %
- Polsko 44,8 %
- Slovinsko 53,2 %
Zdroj: Eurostat
Michaela Marksová a Bohuslav Sobotka
Nárůstu počtu lidí bez práce se šéfka resortu práce neobává. „Zatím mi nikdo nepředložil žádný důkaz, žádnou studii, která by říkala, že je tam tato závislost. Úřad vlády si udělal loni na podzim poměrně podrobnou studii, která naopak ukazuje, že tato závislost se nedá prokázat,“ konstatovala Marksová. Stejný názor má i Středula. O zvyšování minimální mzdy bude tripartita jednat už v průběhu jara. Definitivně se zřejmě rozhodne na podzim.
Česko patří k zemím s nejnižší minimální mzdou v EU
- Maďarsko 9 100 Kč
- Česko 9 200 Kč
- Slovensko 9 800 Kč
- Německo 37 850 Kč
- Nizozemsko 41 400 Kč
- Belgie 41 800 Kč
- Lucembursko 53 500 Kč
(minimální mzda ve vybraných evropských zemích v přepočtu na Kč/měsíc)
Některé státy minimální mzdu uzákoněnou vůbec nemají. Jedná se například o Rakousko, Švédsko, Dánsko, Finsko nebo Itálii.
