Další rošáda v čele drah? Zeleného možná nahradí bývalý Babišův manažer

Praha – Národní železniční dopravce se možná už brzy dočká nového šéfa. Od poslední výměny na postu generálního ředitele Českých drah přitom uplynulo jen půl roku. Jak uvedla Mladá fronta DNES, současného ředitele Dalibora Zeleného, kterého do čela státní firmy dosadil ministr dopravy v demisi Zdeněk Žák, má vystřídat jeho dosavadní náměstek a bývalý podřízený Andreje Babiše Daniel Kurucz.

Informaci o přesunu Kurucze na pozici generálního ředitele potvrdily deníku tři na sobě nezávislé zdroje. „Kdybych si na něj mohl někde vsadit, zda bude generálním ředitelem, tak bych to udělal. Je to velmi logický krok, prokázal schopnost ekonomicky firmu řídit,“ řekl listu například šéf železničních odborářů a člen dozorčí rady drah Jaroslav Pejša.

O novém jméně v čele Českých drah už jednali odboráři také s budoucím ministrem dopravy Antonínem Prachařem (ANO). Ten odmítl spekulace o Kuruczově jmenování komentovat. Odkázal na dozorčí radu společnosti, která má jmenování ředitele ve své kompetenci. Komentář neposkytl ani současný ředitel drah Zelený.

Sám Kurucz odmítl, že by nabídku dostal. „Nehodlám to nijak dále komentovat,“ řekl deníku. Podle MfD může tento opatrný postoj znamenat to, že se chce vyhnout chybě, kterou udělal před časem v případě drah Vladimír Bail. Ten nabídku na post šéfa firmy před médii neskrýval, kvůli čemuž byl nakonec odmítnut.

Daniel Kurucz (45)

Do Českých drah přišel v květnu loňského roku (ještě za bývalého vedení v čele s Petrem Žaludou), nejprve jako výkonný ředitel pro provoz a techniku. Po výměně vedení a nástupu Dalibora Zeleného pod něj připadla ještě ekonomika. Jak upozornila MfD, má tak pod sebou klíčové útvary ČD.

Kurucz vedl od roku 2011 divizi speciální chemie v Agrofertu, zasedal v jeho představenstvu a vedl též Synthesii. Z čela chemičky odešel nečekaně rychle v březnu 2013, podle obou stran po vzájemné dohodě.

K poslední výměně na postu šéfa státních drah došlo koncem července 2013. Nově zvolené představenstvo tehdy odvolalo generálního ředitele Petra Žaludu, který se ve vedení firmy pohyboval od roku 2008 (čtěte víc).

Podle zdrojů MfD už byl Kurucz v sídle Agrofertu na schůzce s Andrejem Babišem, šéfem hnutí ANO, které nominovalo ministra dopravy Antonína Prachaře. Deník uvedl, že podle jeho zdrojů Babiš do jednání o obsazení klíčových postů na dopravě hodně zasahuje, protože považuje resort za jednu z oblastí, kde by se mělo hnutí ANO „ukázat“.

Kandidát na ministra dopravy Antonín Prachař už včera oznámil dvě zásadní změny na Ředitelství silnic a dálnic. Plánuje odvolat současného šéfa Pavla Kočicu (rovněž dosazeného ministrem v demisi Žákem) a vrátit do funkce ředitelku úseku kontroly kvality staveb Miloslavu Pošvářovou. Ta je jednou z klíčových osob ve sporu státu a stavební firmy Eurovia o zvlněnou dálnici D47. Pošvářovou před dvěma týdny sesadil právě Kočica (čtěte víc).

Českým drahám loni přibylo půl milionu cestujících

Vlaky Českých drah se v loňském roce svezlo 169,3 milionu lidí. To je o půl milionu víc než v roce 2012. Přepravní výkony drah stoupaly třetím rokem po sobě. Dopravce to spojuje s postupnou modernizací vozidlového parku. Nejvíce zákazníků přibylo v dálkových a příměstských vlacích.

„Meziroční srovnání s rokem 2012 je rovněž ovlivněno skutečností, že rok 2012 byl přestupný. I když jde jen o jeden den, představuje to 300–500 tisíc cestujících,“ upřesnil náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Michal Štěpán.

Počet přepravených osob navíc negativně ovlivnily červnové povodně, kvůli kterým byla v postižených oblastech významně omezena železniční doprava.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 16 hhodinami

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
před 21 hhodinami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026
Načítání...