Další potravinový skandál v Polsku - krávy krmené masokostní moučkou

Varšava – V Polsku farmáři krmí krávy masokostní moučkou z mrtvých zvířat. To je ale v celé Evropské unii přísně zakázáno, masokostní moučka je totiž hlavní zdroj šíření tzv. nemoci šílených krav. S odhalením přišla polská televize TVN24. Reportáž se týká případů, které polské úřady vyšetřují už od května 2013. Podezřelé provozovny jsou uzavřené a aféru vyšetřuje polská prokuratura.

V Polsku, stejně jako Česku, je od konce roku 2003 zákonem zakázáno používat masokostní moučku jako krmivo pro jatečná zvířata. Polská televize TVN teď ale přišla na to, že v jedné z největších kafilérek v Polsku vyráběli po mnoho měsíců nebezpečnou masokostní moučku. Polští chovatelé ji pak využívali ke krmení skotu. 

Masokostní moučka

… je až o polovinu levnější než sója. I proto ji farmáři používají jako přísadu do krmiv. Zatímco krmení pro psy a kočky moučku obsahovat může, u zvířat, která jsou určena k lidské spotřebě, je to zakázané.

Důvodem je takzvaná nemoc šílených krav, odborně bovinní spongiformní encefalopatie (BSE), která se šířila právě prostřednictvím masokostní moučky. Za použití nelegálních přísad do krmiv hrozí až milionová pokuta (asi šest milionů korun).

Reportér televize se vydával za chovatele a od zaměstnance firmy Hetman koupil hned celou tunu masokostní moučky. Stačilo se jen odvolat na údajné kontakty s vedením firmy a materiál mu dovezlo firemní auto. 

Majitel firmy Hetman Jacek Luciński to ale popírá: „Provozovna fungovala tak, jako fungovala vždy. Žádnou moučku nevyrábíme, nemáme na to technické možnosti.“ Jenže novináři přišli na něco jiného. Reportér dokonce odhalil nelegální výrobní linku, které si „nevšimli“ ani veterinární inspektoři. 

Podle vyjádření polské agentury pro zemědělský trh se zveřejněná reportáž televize TVN týká případů, které veterinární inspekce i polská policie vyšetřují už od května 2013. Polské úřady už provozovny uzavřely, případ vyšetřuje prokuratura.

Ve střehu jsou i české úřady. Mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben k polské aféře uvedl: „V souvislosti s možnými problémy s masokostní moučkou v Polsku si od polské veterinární služby Státní veterinární správa vyžádá informace a garance, že případná dovážená masokostní moučka je v pořádku.“

Vyjádření Agentury zemědělského trhu Polské republiky (ARR):

V Polsku dlouhodobě funguje Plán státní kontroly krmiv i státní monitoring krmiv. Každoročně je odebráno na 8 000 vzorků za účelem ověření přítomnosti nelegálních látek v krmných směsích. V roce 2013 bylo nalezeno pouhých 14 problematických vzorků.

V případě, že kontrola zjistí přítomnost zakázaných látek v krmivech, jsou stáda, kterým bylo krmivo podáváno, poražena, aniž by se produkt dostal na trh. Všechny případy nelegálních přísad do krmných směsí polská veterinární inspekce nadále prošetřuje a o jejich závěrech bude veřejnost informována.

Polsko patří k největším dovozcům masa. Pokud se podávání zakázaného krmiva v polských chovech a dovoz masa potvrdí, může to ohrozit i českého spotřebitele. Tzv. nemoc šílených krav je totiž přenosná na člověka. Kolik infikovaného masa ale musí sníst, aby se nakazil, lékaři neví. „Zdaleka ne všichni se nakazí. Nemoc se projevuje neuropsychiatrickými příznaky, průběh bývá velmi rychlý, následky katastrofální a léčba neexistuje,“ říká František Koukolík z Thomayerovy nemocnice v Praze.

Po celém světě zemřelo od roku 1989 na novou variantu lidské BSE 176 lidí. U všech lékaři prokázali, že jedli hovězí maso.

3 minuty
Události o polské aféře s masokostní moučkou
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...