Další kolo přetahování o miliardy z rozpočtu: Valachová bojuje o platy učitelů

Vláda odložila debatu o návrhu státního rozpočtu. Resort financí předpokládá v prvním návrhu schodek rozpočtu 48,5 miliardy korun. Předloha se ale bude s největší pravděpodobností měnit. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) chce desetiprocentní zvýšení platů učitelů. Pokud se na tom ministři nedohodnou, školské odbory jsou připraveny v září uspořádat stávku.

I když zatím ministerstvo financí počítá se schodkem rozpočtu pro rok 2017 na úrovni 48,5 miliardy korun, výdaje je možné ještě zvýšit o 11,5 miliardy. Dohoda koaličních stran totiž na příští rok počítá se schodkem rozpočtu 60 miliard. Prioritami rozpočtu mají být zdravotnictví, vzdělávání a věda.

Na konci května kabinet schválil navýšení výdajových rámců rozpočtů na příští dva roky o 30 miliard korun. Zvýšení bude muset schválit sněmovna.

Vláda také tehdy rozhodla, že stát odvede příští rok na zdravotní pojištění za děti, důchodce či nezaměstnané o 3,6 miliardy korun více než letos. To by podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) mělo zajistit desetiprocentní zvýšení platů ve zdravotnictví. Kabinet schválil i zvýšení výdajů na vědu o 3,75 miliardy korun. Hlasování na vládě ale tehdy vyvolalo nevoli ministra financí Andreje Babiše (ANO).

Valachová bude bojovat za 10 procent

Jako prioritu označily všechny koaliční strany školství. O konkrétních částkách a procentech, o kolik by se mohly zvýšit učitelské platy, by měla vláda teprve jednat. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) chce ale prosadit desetiprocentní zvýšení platů.

Babiš na jednání koaličních lídrů navrhl, aby kantoři dostali v průměru přidáno osm procent. Tarifní plat by jim vzrostl o pět procent, zbytek by mohli získat na prémiích a odměnách. Pět procent navíc mají v průměru dostat policisté, hasiči, úředníci i ostatní státní zaměstnanci. Tarifní plat by jim stoupl o tři procenta. Příští středu by měla vláda rozhodnout o tom, jaké platy bude příští rok dostávat více než 430 tisíc státních zaměstnanců.

Slovenským učitelům vzroste plat o 6 procent

Na Slovensku schválil ve středu parlament zvýšení platů učitelů o šest procent. Školské odbory a další učitelské organizace žádaly výraznější přilepšení pedagogům a v případě nesplnění svých požadavků už dříve hrozily, že zopakují nátlakové akce.

Učitelé na slovenských základních a středních školách vydělávají podle portálu Platy.sk v průměru 751 až 811 eur (20 280 až 21 900 korun), což je méně než průměrná mzda v zemi. Nový koaliční kabinet premiéra Roberta Fica, který vystřídal předchozí jednobarevnou Ficovu vládu sociálních demokratů, slíbil vynakládat na školství více peněz.

Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá meziročně s růstem výdajů u většiny ministerstev a dalších státních úřadů. Největší růst je u ministerstva práce a sociálních věcí o 9,9 miliardy korun a u ministerstva pro místní rozvoj o 8,5 miliardy korun. Naopak nejvíce mají klesnout výdaje v absolutní částce ministerstvu zemědělství, a to o 2,1 miliardy korun.

V údajích jsou již nově započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například takzvané norské fondy.

Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Poslanecké sněmovny do konce září. Babiš řekl, že pokud rozpočet neudrží schodek 60 miliard korun, bude mít problém pro něj hlasovat.

Obory hrozí stávkou, mohla by trvat i několik dní

Školské odbory jsou připraveny v září uspořádat stávku, pokud by se s vládou nedohodly na růstu platů ve školství o deset procent. Ve středu to oznámila místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová. Vedení odborového svazu bude o dalším postupu jednat v pátek. „Jsme připraveni i ke stávce. Mohla by být nejen hodinová či jednodenní, ale i vícedenní. Nechceme vyhrožovat, aby vláda jednala pod tlakem. Chceme, aby řekla, co je pro ni priorita. Nechceme být levnou prioritou,“ uvedla Sedlová.

obrázek
Zdroj: ČT24

Odboráři požadují přidání o deset procent, a to všem zaměstnancům – učitelům i nepedagogickým pracovníkům. Usilují také o to, aby do školství plynulo víc peněz. „Chceme, aby se Česká republika výhledově přiblížila k šesti procentům HDP, která dávají vyspělé země,“ řekl šéf školských odborů František Dobšík. Odbory chtějí s kabinetem vyjednávat o rozdělení školského rozpočtu ještě o prázdninách.

Školy budou financovány nově podle počtu odučených hodin

Školství se týká také změna financování. Od roku 2018 by neměly školy dostávat peníze pouze podle počtu žáků, ale na základě počtu odučených hodin, který vyžaduje daný vzdělávací program. Maximální rozsah určí ministerstvo školství.

Reforma financování regionálního školství se bude týkat mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, konzervatoří a školních družin, které zřizují kraje nebo obce. Financování soukromých a církevních škol zůstane stejné. Náklady byly odhadnuty na 2,5 až pět miliard korun za první rok. Resort financí ale žádá, aby potřebné peníze našlo ministerstvo školství z vnitřních zdrojů. Už dříve to ministryně Valachová označila za nepřípustné.

Zmíněná reforma je potřebná i podle opozice. Podle Anny Putnové z TOP 09 s předloženou variantou nelze souhlasit. „Bude velmi administrativně náročná, nezvyšuje kvalitu výuky, posiluje byrokracii ve školství, vzrostou nároky na výkaznictví. Financování na základě odučených hodin bude další pokus na českém školství,“ popsala Putnová a dodala, že potřebné změny by měly nastat ve vyjasnění kompetencí mezi MŠMT a kraji, aby stejné obory stejných škol byly stejně dotované a nedocházelo k přerozdělování ze strany krajů.

Změnu regionální školství podle Valachové potřebuje. Závislost na počtu žáků nutí například střední školy, aby přijímaly děti bez dostatečných studijních předpokladů, které pak mívají problémy u maturity. Navíc se stává, že stejný typ školy dostává méně peněz na platy zaměstnanců, pokud má méně naplněné třídy. Týká se to nejen učitelů, ale také dalšího personálu, jako jsou školníci nebo uklízečky.

Současný systém je podle ministerstva také nespravedlivý, protože se výše platby za žáka v konkrétním oboru nebo typu školy liší podle jednotlivých krajů. Krajské úřady totiž přerozdělují peníze z ministerstva školám a každý k tomu přistupuje jinak. Nově by mělo ministerstvo školství určit, kolik peněz dostane konkrétní škola, takže by se financování mělo sjednotit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci. Uvedlo to ministerstvo práce.
03:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
včera v 08:21

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.