Další kolo přetahování o miliardy z rozpočtu: Valachová bojuje o platy učitelů

Vláda odložila debatu o návrhu státního rozpočtu. Resort financí předpokládá v prvním návrhu schodek rozpočtu 48,5 miliardy korun. Předloha se ale bude s největší pravděpodobností měnit. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) chce desetiprocentní zvýšení platů učitelů. Pokud se na tom ministři nedohodnou, školské odbory jsou připraveny v září uspořádat stávku.

I když zatím ministerstvo financí počítá se schodkem rozpočtu pro rok 2017 na úrovni 48,5 miliardy korun, výdaje je možné ještě zvýšit o 11,5 miliardy. Dohoda koaličních stran totiž na příští rok počítá se schodkem rozpočtu 60 miliard. Prioritami rozpočtu mají být zdravotnictví, vzdělávání a věda.

Na konci května kabinet schválil navýšení výdajových rámců rozpočtů na příští dva roky o 30 miliard korun. Zvýšení bude muset schválit sněmovna.

Vláda také tehdy rozhodla, že stát odvede příští rok na zdravotní pojištění za děti, důchodce či nezaměstnané o 3,6 miliardy korun více než letos. To by podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) mělo zajistit desetiprocentní zvýšení platů ve zdravotnictví. Kabinet schválil i zvýšení výdajů na vědu o 3,75 miliardy korun. Hlasování na vládě ale tehdy vyvolalo nevoli ministra financí Andreje Babiše (ANO).

Valachová bude bojovat za 10 procent

Jako prioritu označily všechny koaliční strany školství. O konkrétních částkách a procentech, o kolik by se mohly zvýšit učitelské platy, by měla vláda teprve jednat. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) chce ale prosadit desetiprocentní zvýšení platů.

Babiš na jednání koaličních lídrů navrhl, aby kantoři dostali v průměru přidáno osm procent. Tarifní plat by jim vzrostl o pět procent, zbytek by mohli získat na prémiích a odměnách. Pět procent navíc mají v průměru dostat policisté, hasiči, úředníci i ostatní státní zaměstnanci. Tarifní plat by jim stoupl o tři procenta. Příští středu by měla vláda rozhodnout o tom, jaké platy bude příští rok dostávat více než 430 tisíc státních zaměstnanců.

Slovenským učitelům vzroste plat o 6 procent

Na Slovensku schválil ve středu parlament zvýšení platů učitelů o šest procent. Školské odbory a další učitelské organizace žádaly výraznější přilepšení pedagogům a v případě nesplnění svých požadavků už dříve hrozily, že zopakují nátlakové akce.

Učitelé na slovenských základních a středních školách vydělávají podle portálu Platy.sk v průměru 751 až 811 eur (20 280 až 21 900 korun), což je méně než průměrná mzda v zemi. Nový koaliční kabinet premiéra Roberta Fica, který vystřídal předchozí jednobarevnou Ficovu vládu sociálních demokratů, slíbil vynakládat na školství více peněz.

Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá meziročně s růstem výdajů u většiny ministerstev a dalších státních úřadů. Největší růst je u ministerstva práce a sociálních věcí o 9,9 miliardy korun a u ministerstva pro místní rozvoj o 8,5 miliardy korun. Naopak nejvíce mají klesnout výdaje v absolutní částce ministerstvu zemědělství, a to o 2,1 miliardy korun.

V údajích jsou již nově započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například takzvané norské fondy.

Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Poslanecké sněmovny do konce září. Babiš řekl, že pokud rozpočet neudrží schodek 60 miliard korun, bude mít problém pro něj hlasovat.

Obory hrozí stávkou, mohla by trvat i několik dní

Školské odbory jsou připraveny v září uspořádat stávku, pokud by se s vládou nedohodly na růstu platů ve školství o deset procent. Ve středu to oznámila místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová. Vedení odborového svazu bude o dalším postupu jednat v pátek. „Jsme připraveni i ke stávce. Mohla by být nejen hodinová či jednodenní, ale i vícedenní. Nechceme vyhrožovat, aby vláda jednala pod tlakem. Chceme, aby řekla, co je pro ni priorita. Nechceme být levnou prioritou,“ uvedla Sedlová.

obrázek
Zdroj: ČT24

Odboráři požadují přidání o deset procent, a to všem zaměstnancům – učitelům i nepedagogickým pracovníkům. Usilují také o to, aby do školství plynulo víc peněz. „Chceme, aby se Česká republika výhledově přiblížila k šesti procentům HDP, která dávají vyspělé země,“ řekl šéf školských odborů František Dobšík. Odbory chtějí s kabinetem vyjednávat o rozdělení školského rozpočtu ještě o prázdninách.

Školy budou financovány nově podle počtu odučených hodin

Školství se týká také změna financování. Od roku 2018 by neměly školy dostávat peníze pouze podle počtu žáků, ale na základě počtu odučených hodin, který vyžaduje daný vzdělávací program. Maximální rozsah určí ministerstvo školství.

Reforma financování regionálního školství se bude týkat mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, konzervatoří a školních družin, které zřizují kraje nebo obce. Financování soukromých a církevních škol zůstane stejné. Náklady byly odhadnuty na 2,5 až pět miliard korun za první rok. Resort financí ale žádá, aby potřebné peníze našlo ministerstvo školství z vnitřních zdrojů. Už dříve to ministryně Valachová označila za nepřípustné.

Zmíněná reforma je potřebná i podle opozice. Podle Anny Putnové z TOP 09 s předloženou variantou nelze souhlasit. „Bude velmi administrativně náročná, nezvyšuje kvalitu výuky, posiluje byrokracii ve školství, vzrostou nároky na výkaznictví. Financování na základě odučených hodin bude další pokus na českém školství,“ popsala Putnová a dodala, že potřebné změny by měly nastat ve vyjasnění kompetencí mezi MŠMT a kraji, aby stejné obory stejných škol byly stejně dotované a nedocházelo k přerozdělování ze strany krajů.

Změnu regionální školství podle Valachové potřebuje. Závislost na počtu žáků nutí například střední školy, aby přijímaly děti bez dostatečných studijních předpokladů, které pak mívají problémy u maturity. Navíc se stává, že stejný typ školy dostává méně peněz na platy zaměstnanců, pokud má méně naplněné třídy. Týká se to nejen učitelů, ale také dalšího personálu, jako jsou školníci nebo uklízečky.

Současný systém je podle ministerstva také nespravedlivý, protože se výše platby za žáka v konkrétním oboru nebo typu školy liší podle jednotlivých krajů. Krajské úřady totiž přerozdělují peníze z ministerstva školám a každý k tomu přistupuje jinak. Nově by mělo ministerstvo školství určit, kolik peněz dostane konkrétní škola, takže by se financování mělo sjednotit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
před 6 hhodinami

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
11. 7. 2026

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
10. 7. 2026

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
10. 7. 2026

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
10. 7. 2026

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.