CzechInvest loni dojednal méně investic. Chybí lidi, a tak firmy míří do jiných zemí

Zahraniční i tuzemské firmy plánují investovat v Česku zhruba 36,7 miliardy korun. Státní agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest loni dojednala 82 nových investičních záměrů. Každý pátý se týká technologií nebo výzkumu a vývoje. V meziročním srovnání je ale objem investic zhruba o 26 miliard nižší. Poprvé za pět let také klesl počet projektů pod sto.

Pokles dojednaných investic oproti předcházejícím letům podle mluvčí CzechInvestu Petry Sivové způsobila složitější situace na českém trhu práce. Kvůli nedostatku pracovní síly někteří investoři umisťují své aktivity do jiných zemí střední a východní Evropy, uvedla agentura.

Podle Sivové se proto CzechInvest orientuje na ty investice, které budou přínosnější pro české hospodářství, nikoliv na ty, jež dosud znamenaly zejména vysoké počty méně kvalifikovaných pracovních míst.

CzechInvest se chce zaměřit na investory z oblasti letectví či samořiditelných aut

Zájmem státní agentury je podle pověřeného ředitele Patrika Reichla to, aby investice přinášely do České republiky nové technologie a naplňovaly potřeby daného regionu. „V příštích letech chceme aktivněji oslovovat a vyvolat zájem investorů například z oblasti letectví, vývoje softwaru či pokročilých automobilových technologií, jako jsou třeba samořiditelná auta,“ uvedl. Věří, že k tomu pomůže i novela zákona o investičních pobídkách, nedávno schválená vládou, která stanovuje nová pravidla.

Pobídky by měly být například nově dostupné pro firmy, jejichž projekty mají vyšší přidanou hodnotu a věnují se i výzkumu a vývoji. Šanci budou mít také investice, které budou směřovat do hospodářsky problémových regionů. Firma, jež pobídku získá, musí například nově zaměstnancům zajistit mzdu alespoň ve výši průměrné mzdy v kraji.

Největší loňská investice dosahuje 2,5 miliardy

Nejvíce investic loni zprostředkovaných CzechInvestem zamíří do plastikářského, kovodělného a kovozpracujícího průmyslu a výroby motorových vozidel, z regionů pak  nejčastěji do Moravskoslezského, Jihomoravského a Ústeckého kraje.

Největším dojednaným investičním záměrem loňského roku bylo rozšíření výroby světel do automobilů firmy Varroc Lighting Systems v Bohumíně a Novém Jičíně za 2,5 miliardy korun.

Z high-tech investic to bylo podle Sivové například rozšíření a diverzifikace výroby elektroniky do elektromotorů firmy ZF Electronics Klášterec v Kadani za dvě miliardy korun. Za další významný projekt označila rozšíření činnosti centra opravy a údržby civilních letadel firmy JOB AIR Technik v Kopřivnici za 205 milionů korun.

Nejčastěji pocházejí zahraniční investoři co do počtu investic z Německa, Japonska a Velké Británie. Na čtvrtém místě je Čína, jejíž dojednané investice s pomocí české agentury dosáhly 3,8 miliardy korun. Nejvíce projektů loni dojednal CzechInvest nicméně s tuzemskými firmami, a to 47 projektů za 23,1 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 51 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...