ČSA bojují o přežití, Lašák zatím zůstává

Praha - Už i České aerolinie samy přiznávají, že bojují o přežití. Důvodem je letošní prudký propad počtu cestujících a pokles průměrné ceny letenky. Podle prezidenta Radomíra Lašáka firmě také chybějí peněžní rezervy z dob konjunktury, kdy firmu vedl Jaroslav Tvrdík. „Ten koktejl, který máme namíchaný, je opravdu smrtelný,“ uvedl dnes viceprezident pro marketing Petr Pištělák.

Podle Pištěláka velké konkurenční aerolinie, které také vykazují ztrátu, sedí na „obrovském polštáři peněz“, ze kterého mohou čerpat po několik následujících let. Narážel tak například na stav Lufthansy, Air France nebo British Airways. To prý není případ ČSA, které již v roce 2005 za Tvrdíkova vedení nesplnily plán a vykázaly půlmiliardovou ztrátu. Podle Lašáka by přitom ideální rezerva byla zhruba 2,5 miliardy korun. Pištělák uvedl, že je ohrožena existence malých dopravců.

Firma za letošní první pololetí hospodařila se ztrátou dokonce již 1,8 miliardy korun, přičemž za celý rok očekává ztrátu 2,4 miliardy. Plán přitom počítal s celoroční ztrátou zhruba 300 milionů. Počet cestujících za pololetí klesl o deset procent, průměrná cena letenky klesla o devět procent na 133 eur.

Radomír Lašák, prezident ČSA

„Je absolutně jedno, jestli firma na konci roku skončí se ztrátou deset miliard nebo jedna miliarda. To, co rozhodne o jejím přežití v nízké sezoně na jaře, je, zda bude mít na účtech peníze nebo ne.“

České aerolinie reagují na nynější situaci zásadní redukcí letového řádu, zruší ztrátové linky z Prahy do New Yorku, Toronta a Manchesteru, na dalších tratích sníží frekvenci. Ve srovnání s minulou zimou bude týdně startovat o 33 letadel ČSA méně. V této souvislosti se firma zbaví šesti z padesátky letadel, včetně dvou dálkových Airbusů A310. Se zmenšenou flotilou 44 letadel chce operovat následujících pět let. Na prodej jsou tři Boeingy 737, za které společnost očekává až 500 milionů korun. Další letouny se vrátí pronajímatelům.

Lety například do New Yorku ovšem bude ČSA dále prodávat, ovšem jen zprostředkovaně, neboť provozovatelem letadel má být americká letecká společnost Delta Airlines. Jak uvedl Pištělák, klientů ČSA by se plánované změny neměly dotknout.

Citlivější je plánované propouštění. Firma již nyní nabízí zaměstnancům zkrácené pracovní úvazky a neplacené volno, například pilotům až na dva roky. Právě piloty chce firma zaměstnávat přes vlastní agenturu a zároveň je nabízet dalším aeroliniím, zájem prý je ve východní Asii a na Blízkém východě.

Celkem by mohlo být propuštěno maximálně 860 lidí.

Firma chce získat peníze také prodejem dalšího majetku, například Duty Free obchodů. Lašák vyjádřil naději, že těžké období firma zvládne a příští rok už by nemusela skončit v černých číslech. „My si musíme vytvořit nějaké rezervy, nemůžeme být závislí jen na bankovních ústavech nebo externím financování, proto přistupujeme k těmto krokům,“ zdůvodnil rozhodnutí ČSA Lašák.

Sedm odborových centrál působících v Českých aeroliniích ovšem v úterý vyzvalo stát jako majitele firmy, aby se zasadil o uklidnění napětí mezi zaměstnanci. K nejhlasitějším kritikům Lašákova vedení patří piloti. Vytýkají mu prodej majetku i propouštění. Jak uvedl prezident organizace pilotů CZALPA Filip Gaspar, výzva je de facto žádostí o odvolání prezidenta Radomíra Lašáka a jeho spolupracovníků. Ministerstvo financí o odvolání managementu ČSA ovšem neuvažuje a ani sám Lašák o této variantě nechtěl hovořit. „Jsem zaměstnancem akcionáře, budu tu, dokud bude mít o mé služby zájem,“ vyjádřil se Lašák.

Za kritizování ČSA možná bude pykat Gaspar

Napětí mezi piloty a vedením Českých aerolinií se tak stupňuje. Šéf sdružení pilotů CZALPA Filip Gaspar navíc dostal od managementu napomenutí za údajné vynášení interních informací do médií. Zatímco vedení to považuje za porušení povinností a hrozí výpovědí, Gaspar hovoří o snaze umlčet kritiku ze strany zaměstnanců.

„Výkonná rada CZALPA toto obvinění zásadně odmítá, protože Filip Gaspar se jako prezident CZALPA vyjadřoval ve zmiňovaných článcích k záležitostem, které se týkají letové bezpečnosti a problematiky hromadného propouštění,“ píše se v dnešním prohlášení sdružení. To považuje výtku za diskriminaci zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 3 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 13 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...