Co eurozónu nezabije, to ji posílí

Praha – Eurozóna a Mezinárodní měnový fond musely hodit záchranný kruh už druhé zemi měnové unie. Po Řecku přišlo na řadu Irsko a trhy se bojí dalšího šíření nákazy. Otazníky se vznáší nad Portugalskem, Španělskem a hovoří se také o problémech Itálie a Belgie. Jakou mají sanované země, potažmo celá eurozóna perspektivu do budoucna? Hlavní ekonom ING Group Mark Cliffe hovoří o potřebě dlouhodobé rozpočtové kázně. V souvislosti s tím ale podle něj vyvstává otázka, zda to Irové po potřebnou dobu vydrží. Opasky už totiž utahují dva roky. Startovací pozice Irska je ovšem o něco lepší než ta řecká, míní ekonom.

Irsko si vede líp než Řecko, ale…

„Kdybychom brali v potaz jenom to, jak situaci posuzují trhy, Řecko je na tom určitě hůř, tedy jeho dluh je dražší. Jenomže tam hraje roli spousta faktorů, nejenom to, jak je země schopná splácet. Rozhodující je i to, jak se zachová Evropská unie, případně Mezinárodní měnový fond,“ míní Cliffe.

Léčení keltského tygra je běh na dlouhou trať. A to by mohl být problém. „Stabilizace si určitě vyžádá přísnou rozpočtovou kázeň na delší dobu. A v případě Irska se proto nabízí další otázka: 'Vydrží to Irové tak dlouho?' Víte, ona je naše populace pověstně mobilní a nemusela by v zemi vydržet. Takže vláda stojí před úkolem jak ušetřit a přitom přesvědčit lidi, že to má smysl a podaří se to. A to je tak trochu psychologická výzva,“ upozornil Cliffe.

Nahrávám video
Rozhovor s Markem Cliffem
Zdroj: ČT24

Unie přežije, změní se

Dluhová krize je zkoušou nejen pro Iry, ale i pro celou eurozónu. Katastrofické scénáře hovoří dokonce o tom, že by krizi vůbec nemusela přežít. To ale podle Cliffa nehrozí, nenaplní se podle něj ani obavy z toho, že by Německo, které je tahounem měnové unie, otřesený spolek opustilo. „Podle mě je to nepravděpodobné. Už jenom proto, že by tím Němci zmenšili svůj vliv v okolních zemích. A oni si ho potřebují zachovat! Mají nakoupené tamní dluhopisy. Také by je pak mohlo hodně trápit posilování vlastní měny. A nakonec země eurozóny jsou přeci pro Němce důležitými obchodními partnery,“ poznamenal.

Stejně jako zadlužené země bude ale muset také eurzóna projít ozdravnou kúrou. Cliffe tvrdí, že má od začátku svázané ruce, protože jí chybí důležité nástroje, které by měnová unie měla mít. Jedním z nich je mechanismus fiskálních transferů, tedy nástroj, jehož prostřednictvím by bohaté země pomáhaly těm chudším. „Je pravda, že velké stabilní státy, které mají přijmout roli věřitelů, z toho nejsou právě nadšené. Jenomže do budoucna to bez toho nepůjde,“ uvedl ekonom.

Celkově má unie podle Cliffa dobré vyhlídky. Překvapuje hlavně největší a nejsilnější stát unie – Německo. A daří se i dalším stěžejním ekonomikám. Slibně proto vyznívá i letošní prognóza vývoje celého unijního hospodářství. Prognóza Evropské komise mu pro letošek předpovídá 1,8procentní růst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 9 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 15 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...