ČNB zřejmě zvedne úrokové sazby, investoři budou pozorně sledovat korunu, míní analytici

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zřejmě zvýší úrokové sazby a následně poprvé od zahájení intervencí v roce 2013 zveřejní i odhadovaný kurz koruny vůči euru. Investoři jsou ve střehu. Pokud by koruna neposilovala tolik, jak ČNB přepokládá, byl by to pro trh signál, že centrální banka může zvyšovat úrokové sazby rychleji, než čeká její prognóza. Tématu se bude ve čtvrtek od 21 hodin věnovat také nový pořad – Byznys ČT24.

  • Na posledním měnovém jednání 21. prosince ponechala bankovní rada úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,5 procenta.
  • Naposledy rada zvýšila úrokové sazby na počátku listopadu o 0,25 procentního bodu na současnou úroveň. Předtím zvýšila úrokové sazby v srpnu, a to poprvé od února 2008. 
  • Čtvrtečního zasedání rady se zúčastní pět ze sedmi jejích členů. Na jednání nebude přítomen viceguvernér Mojmír Hampl a člen bankovní rady Oldřich Dědek.

Analytici předpovídají, že základní úroková sazba stoupne od čtvrtka o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. „Důvod, proč bude ČNB sazby zvyšovat, je prostý. Vývoj domácí ekonomiky je až na drobné odchylky téměř v souladu s listopadovou makroekonomickou prognózou ČNB. Kromě toho platí, že se česká ekonomika stále více přehřívá, přičemž v některých případech, jako například na pracovním trhu, již hoří. Současný stav české ekonomiky si tak jednoznačně říká o další zvýšení sazeb,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Vyšší sazby obecně zdražují půjčky, což by v praxi mohlo znamenat třeba zdražení hypoték. Na druhou stranu by se lidé mohli po letech dočkat lepšího úročení na spořicích účtech. Což potvrzuje i ekonomka Eva Zamrazilová, podle které se již první známky toho, že některé banky začínají nabízet trochu vyšší zhodnocování vkladů na spořicích účtech, objevují. A to již  po dvou zvýšeních reposazby.

Zvýšení sazeb podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška naznačilo v uplynulých týdnech několik centrálních bankéřů. „Radní kývnou pro další zvýšení sazeb. Od srpna, kdy se zpřísňováním své měnové politiky v současné fázi začali, již v pořadí třetí,“ předpokládá i hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Novák přitom upozornil, že ze současných vyjádření centrálních bankéřů vyplývá, že je aktuální posilování koruny nijak neznervózňuje. „Z toho lze vyvodit, že ČNB v makroekonomické prognóze pravděpodobně uvede o něco silnější hodnotu kurzu koruny k euru oproti současným zhruba 25,40 koruny za euro,“ uvedl.

Byznys ČT24 startuje

Analytici také v posledních týdnech začali připouštět, že může dojít během roku až k trojímu zvýšení úrokové sazby namísto původních dvou. „Centrální banka sice zatím počítá pouze s dvojím zvýšením sazeb, ale rostoucí domácí ekonomika a mzdové tlaky jí pravděpodobně dovolí jít letos se sazbami ještě dále,“ konstatuje tým analytiků Komerční banky.

A právě hlubší pohled na to, jak moc bude ČNB v následujících měsících skutečně zvyšovat úrokové sazby a jaké to bude mít dopady na běžné účty lidí v bankách může poskytnout i nový pořad České televize s názvem Byznys ČT24, který startuje ve čtvrtek.

Jeho prvním hostem bude Pavel Kysilka, bývalý pověřený guvernér ČNB a zakladatel 6Dacademy. 

„Pořad má  rozvíjet a komentovat ekonomické dění podobně jako pořad Horizont rozvíjí zahraniční zpravodajství,“ uvedl vedoucí ekonomické redakce Jan Cizner. Počítá se i  s interaktivním zapojením diváků. Ti mohou posílat své otázky nebo komentáře na Facebook nebo Twitter. Současně se spustí i nové webové stránky Byznysu ČT24.

Na obrazovkách se objeví každý čtvrtek od 21 hodin v rámci zpravodajského bloku Devadesátka ČT24. V třiceti minutách přinese zajímavé zprávy ze světa ekonomiky, peněz a zákulisí byznysu.

Kromě hlavního rozhovoru každý týden nabídne i aktuální téma, které v jedné minutě rozeberou významní ekonomové, nebo poskytne pohledy za kulisy firem. Zároveň přestaví osobnost týdne – podnikatele, který vydělal díky výjimečnému obchodu, přišel s něčím zajímavým nebo naopak prodělal.

Potvrzenými hosty pro nadcházející díly jsou například současný guvernér České národní banky Jiří Rusnok, ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner, ministryně financí Alena Schillerová nebo Oliver Dlouhý, zakladatel vyhledávače letenek Kiwi.com.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...