ČNB stále odkládá uvolnění koruny, teď to vidí blíže polovině příštího roku

Centrální banka si dala za cíl udržet kurz české měny u 27 korun za euro a vypadá to, že dřív než v polovině příštího roku ji nepustí. Ještě na počátku února hovořila o první polovině roku 2017. Na svém zasedání pak bankovní rada nechala úrokové sazby na historických minimech a neposunula je do záporných hodnot.

Intervence kvůli koruně trvají. „S ohledem na mírně protiinflační bilanci rizik stávající prognózy vidí bankovní rada jako pravděpodobné ukončení závazku blíže polovině roku 2017,“ uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer. Inflace se nachází pod dvouprocentním cílem. Meziročně růst spotřebitelských cen v únoru zpomalil na 0,5 procenta.

Mezi rizika, která by mohla tlumit růst cen, patří nižší domácí i zahraniční inflace, pomalejší růst mezd a krátkodobý výhled cen potravin. Naopak ve prospěch většího růstu cen může působit vyšší výhled ceny ropy.

Intervence by přesto mohly skončit dřív. „ČNB sice mírně naznačila další možnost prodlužování kurzového závazku směrem k polovině roku 2017, oficiální komunikace však zůstala stejná, a závazek tak prozatím může být ukončen kdykoli v první polovině roku 2017,“ míní hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Navíc upozorňuje, že další prodlužování závazku naráží na personální změny v bankovní radě. „V první polovině tohoto roku se změní dva členové bankovní rady, na začátku příštího roku pak další dva,“ uvedl Seidler. Z původních zastánců kurzového závazku tak podle něj mají setrvat v radě jen dva lidé.

Na druhé straně podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče zůstane intervenční režim v platnosti po celý rok 2017, a centrální banka závazek zruší až v průběhu první poloviny roku 2018.

Bankovní rada nicméně zopakovala, že případné posílení kurzu po opuštění intervenčního režimu bude tlumeno mimo jiné zajištěním kurzového rizika ze strany vývozců během trvání kurzového závazku, stejně jako uzavíráním korunových pozic finančních investorů a případnými intervencemi ČNB ke zmírnění kurzových výkyvů.

Nahrávám video

O záporných úrokových sazbách nehlasovali

Centrální bankéři také podle guvernéra diskutovali o možném využití záporných úrokových sazeb. „Nehlasovali jsme dnes o zavedení záporných úrokových sazeb. Diskuze byla mírně delší než minule. Týkala se ale spíše kontextu ekonomického vývoje a kontextu toho, co mohou, nebo nemohou v ekonomice způsobit,“ uvedl guvernér. Zatím ale nechali úrokové sazby na historických minimech. 

To, že na jednání nebylo o sazbách hlasováno a debata probíhala pouze koncepčně, podle Seidlera naznačuje, že zavedení záporných sazeb zatím není na pořadu dne. „Pokud by silný příliv kapitálu skutečně zrychlil, zavedení záporných sazeb by se stalo pravděpodobnější,“ dodal Seidler.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
před 6 mminutami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
před 18 hhodinami

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.