Centrální banka si dala za cíl udržet kurz české měny u 27 korun za euro a vypadá to, že dřív než v polovině příštího roku ji nepustí. Ještě na počátku února hovořila o první polovině roku 2017. Na svém zasedání pak bankovní rada nechala úrokové sazby na historických minimech a neposunula je do záporných hodnot.
ČNB stále odkládá uvolnění koruny, teď to vidí blíže polovině příštího roku
Intervence kvůli koruně trvají. „S ohledem na mírně protiinflační bilanci rizik stávající prognózy vidí bankovní rada jako pravděpodobné ukončení závazku blíže polovině roku 2017,“ uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer. Inflace se nachází pod dvouprocentním cílem. Meziročně růst spotřebitelských cen v únoru zpomalil na 0,5 procenta.
Mezi rizika, která by mohla tlumit růst cen, patří nižší domácí i zahraniční inflace, pomalejší růst mezd a krátkodobý výhled cen potravin. Naopak ve prospěch většího růstu cen může působit vyšší výhled ceny ropy.
Intervence by přesto mohly skončit dřív. „ČNB sice mírně naznačila další možnost prodlužování kurzového závazku směrem k polovině roku 2017, oficiální komunikace však zůstala stejná, a závazek tak prozatím může být ukončen kdykoli v první polovině roku 2017,“ míní hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Navíc upozorňuje, že další prodlužování závazku naráží na personální změny v bankovní radě. „V první polovině tohoto roku se změní dva členové bankovní rady, na začátku příštího roku pak další dva,“ uvedl Seidler. Z původních zastánců kurzového závazku tak podle něj mají setrvat v radě jen dva lidé.
Na druhé straně podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče zůstane intervenční režim v platnosti po celý rok 2017, a centrální banka závazek zruší až v průběhu první poloviny roku 2018.
Bankovní rada nicméně zopakovala, že případné posílení kurzu po opuštění intervenčního režimu bude tlumeno mimo jiné zajištěním kurzového rizika ze strany vývozců během trvání kurzového závazku, stejně jako uzavíráním korunových pozic finančních investorů a případnými intervencemi ČNB ke zmírnění kurzových výkyvů.
O záporných úrokových sazbách nehlasovali
Centrální bankéři také podle guvernéra diskutovali o možném využití záporných úrokových sazeb. „Nehlasovali jsme dnes o zavedení záporných úrokových sazeb. Diskuze byla mírně delší než minule. Týkala se ale spíše kontextu ekonomického vývoje a kontextu toho, co mohou, nebo nemohou v ekonomice způsobit,“ uvedl guvernér. Zatím ale nechali úrokové sazby na historických minimech.
To, že na jednání nebylo o sazbách hlasováno a debata probíhala pouze koncepčně, podle Seidlera naznačuje, že zavedení záporných sazeb zatím není na pořadu dne. „Pokud by silný příliv kapitálu skutečně zrychlil, zavedení záporných sazeb by se stalo pravděpodobnější,“ dodal Seidler.